Běžin luh
-
Bezhin lug
Krátkometrážní / Drama
Sovětský svaz, 1937, 31 min
Režie:
Sergej M. EjzenštejnHrají:
Nikolaj Chmeljov, Pjotr AržanovObsah
-
Nic nedokáže vyvolat depresi tak snadno, jako pocit absolutní bezmoci. Ejzenštejn až příliš zřetelně poznává, že pokud je v životě něco ztraceno, je to většinou ztraceno definitivně. Krutá epizoda s filmem Que viva México! je jen pouhou předehrou k šesti letům jeho marného usilování o natočení několika filmů, k šesti letům, v jejichž průběhu bude jakási anonymní ruka zastavovat každou jeho tvůrčí snahu, každý jeho pokus o realizaci svých uměleckých představ. Nejhmatatelnějším výsledkem je dnes jen několik málo, téměř zázrakem zachráněných filmových okének z nedokončeného filmu Běžin Luh, z nichž až po jeho smrti byl sestaven půlhodinový stejnojmenný informační snímek, smutný dokument o tom, co mohlo být, ale nebylo. Režisér se rozhodl vylíčit příběh rolníka, jenž zabije syna, protože ten upozornil předsedkyni místního kolchozu na plán otcových přátel, kteří chtějí zapálit kolchoz.
Autor vytváří nádhernou filmovou poému o době, o jejích rozporech, o její tragice i naději a současně vytváří svůj svět svět symbolů a podobenství. Natáčení snímku musil Ejzenštejn kvůli bolševické cenzuře i své chorobě přerušit. Nesestříhaný materiál byl promítnutý Stalinovi. Ten pak tento opus dával za vzor, jak se filmy nemají dělat, a dokončení snímku zakázal. Ejzenštejn byl pak donucen, a to je vrcholná tragédie, vykonat vlastní uměleckou popravu. Musil napsat vlastní ničivou kritiku svého filmu. Film byl komisionálně zničen. Ejzenštejn zachránil z každého záběru pár okének. Z tohoto vzácného zachovaného materiálu byla v roce 1966 sestavena střihová snímka statických záběrů. V našem životě pravda vždy nakonec zvítězí, ale mnohdy se toho nedožijeme. (Ejzenštejn) (oficiální text distributora)
Nic nedokáže vyvolat depresi tak snadno, jako pocit absolutní bezmoci. Ejzenštejn až příliš zřetelně poznává, že pokud je v životě něco ztraceno, je to většinou ztraceno definitivně. Krutá epizoda s filmem Que viva México! je jen pouhou předehrou k šesti letům jeho marného usilování o natočení několika filmů, k šesti letům, v jejichž průběhu bude jakási anonymní ruka zastavovat každou jeho tvůrčí snahu, každý jeho pokus o realizaci svých uměleckých představ. Nejhmatatelnějším výsledkem je dnes jen několik málo, téměř zázrakem zachráněných filmových okének z nedokončeného filmu Běžin Luh, z nichž až po jeho smrti byl sestaven půlhodinový stejnojmenný informační snímek, smutný dokument o tom, co mohlo být, ale nebylo. Režisér se rozhodl vylíčit příběh rolníka, jenž zabije syna, protože ten upozornil předsedkyni místního kolchozu na plán otcových přátel, kteří chtějí zapálit kolchoz.Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
Adrian
Obrazova rekonstrukcia strateneho filmu...(26.7.2004)
-
Kulmon
Asi by to bylo velmi zajímavé dílo, kdyby nezasáhl baťuška Stalin. Ještě, že alespoň torzo filmu zachránila Ejzenštejnova manželka, která vystříhla pár okének filmu. Jak jej známe v dnešní podobě, tvoří snímek vlastně pouze pás fotek, který rekonstruuje příběh otce, který zabije svého syna, protože upozornil na otcův plán zapálit kolchoz.(25.9.2007)
-
liborek_
Zničený Ejzenštejnův film alespoň na chvilku vstal z mrtvých... Ze zajímavé rekonstrukce můžeme tušiit, jaké dílo je vinou nechutného režimu nenávratně ztraceno. Přestože tento snímek je složen pouze z nepohyblivých snímků, které jako jediné byly zachráněny (z každého záběru jedno políčko), přesto tento film uchvátí vizuální krásou. Každý snímek je totiž vpodstatě plnohodnotná umělecká fotografie.(8.1.2007)
-
Mairiel
Je mi jasné, že celovečerní verze by mě nejspíš nudila, ale krátkometrážní snímek navíc specificky poskládaný ze statických snímků mi přišel hodně dobrý...(25.2.2010)
-
Miloš
Těžko říci, jestli je vůbec Běžin luh rekonstrukcí, přesněji rekonstrukcí jakého řádu. Více než čimkoliv jiným je torzem, podle kterého si můžeme utvořit velmi povrchní představu o tom, jak by film pravděpodobně na diváka zapůsobil. Vzdor fotogeničnosti zachovalého materiálu je obtížné hovořit o uměleckých hodnotách v obvyklém slova smyslu - jisté je jen to, že se jedná o snímek, jenž doplňuje divácké povědomí o tom, jak se Ejzenštejn vyvíjel od filmů, v nichž ústředním hrdinou byly masy (Stávka, Křižník Potěmkin), přes filmy, ve kterých masy hrají svou roli, ale soustředí ve svém středu charakter jenž vyjadřuje třídní ideály všednosti (Generální linie) až po spektákly, kde je kladen kritický důraz na vůdce lidu (Alexandr Něvský, Ivan Hrozný). Běžin luh patří do druhé skupiny, tedy do blízkosti Generální linie. Hlavním hrdinou je mladý pionýr, který žije se svým otcem kulakem a alkoholikem, a během času mezi nimi dochází k nevyhnutelnému a krvavému střetu. Opět je tu tedy archetypální konflikt mezi "starým a novým", od něhož vedou asociace ke sváru Starého a Nového zákona (trestající otec a trpící syn), mezi stářím a mládím, minulostí a budoucností, (...). Ač v Běžinovu luhu nemůžeme obdivovat film jako dílo, které měl Ejzenštejn ve výsledku pod kontrolou, o to lépe vynikne jeho smysl pro společenský patos, který u jiných jeho filmů zůstává skryt pod nánosy špíny, odpudivosti, okázalostí a důslednou a vynalézavou montáží.(2.4.2010)
-
Krojcek3
Nepohyblivá rekonstrukce původního filmu, z něhož manželka Ejzenštejna vystříhala z každého záběru pár okének(aby z filmů alespoň něco zachránila) z nichž o pár desítek let později chtěli vyvolat fotky do alba, ale pak nálezce napadlo udělat nepohyblivý film z vystříhaných filmků. Jde o posobě jdoucí "fotografie", které v celku tvoří děj. Film je i vtomto případě velice poutavý a některé záběry utkví v paměti - cesta plná traktorů mířících na pole...například.(25.7.2005)
-
medvidek
Je to vtipný, jak Stalin zakázal film, kde se zobrazovalo rozebrání kostela a předělání na svazáckou klubovnu. Asi to měla být oslava ale moc pravdivé.(5.9.2011)
