Reklama

Reklama

I am fishead

  • Česko Ryba smrdí od hlavy (více)

Obsahy(1)

O manipulujících psychopatech, vládcích světa a moci. V roce 2008 zachvátila svět mohutná finanční krize. Její rozsah šokoval většinu expertů. Spolu s mnoha osobnostmi jsme si položili otázku – jak je to možné? Co je v západním společenském systému hlavou ryby („fishead"), která podle lidového rčení smrdí jako první a způsobuje, že je naše společnost náchylná na nečekané katastrofy takového druhu? Jako by světové elity – bankéři, manažeři i politici – zcela selhali ve svých rolích. Možná stojí za to začít odtud. Kdo jsou lidé, kteří drží moc a jejich rozhodnutí mají přímý či nepřímý dopad na životy milionů ostatních?
Jedna z odpovědí přišla z nečekané strany – od předních odborníků na psychiatrii, kteří díky novým diagnostickým technologiím odhalují nemilosrdnou pravdu: Každý stý člověk žijící v západní společnosti trpí některou z forem psychopatie. Ačkoliv tento pojem zná nepoučený laik spíše z filmů o masových vrazích, ve skutečnosti se jen pouhý zlomek jedinců z této skupiny dopouští násilné trestné činnosti, za kterou nakonec skončí ve vězení. Mnohem větší zastoupení mají neviditelní psychopati mezi námi, jejichž diagnóza je dobře maskována a často není známa ani jim samým. Tito lidé trpí formou poškození mozku a jejich reakce na mezilidské vztahy nevykazují obvyklé rysy, jako je svědomí, soucit či empatie. Přesto (anebo právě proto) bývají podle konvenčních měřítek velmi úspěšní a často zastávají vedoucí a řídící pozice. Mohou být nekontrolovatelní psychopati na vlivných postech hrozbou pro stabilitu komplikovaného řádu západní společnosti? Nepředstavují „fishead", který hledáme?
Ale obraťme na chvíli naši pozornost jinam. Od počátku devadesátých let zahajuje svůj zlatý věk jiný neviditelný fenomén. Dochází k rapidnímu nárůstu spotřeby antidepresiv a anxiolytik (léků proti úzkosti) – jinými slovy pilulek štěstí. Tyto léky milují všichni: pacienti, lékaři i výrobci. Jejich konzumenti bývají výkonní, spokojení, bez zbytečného ostychu. Lékaři si připadají mocní, k zázraku stačí jediný recept. A farmaceutické firmy počítají zisky. Konzumace pilulek štěstí začala být chápána jako moderní a přijatelný způsob řešení psychických obtíží mezi všemi vrstvami západní společnosti. V určitém životním období přiznává užívání těchto léků každý třetí dospělý Američan a výjimkou dnes nejsou ani domácí mazlíčci, kteří končí na antidepresivech po smrti majitele. Avšak pilulky štěstí nefungují jako pračka, myčka nebo jiní pomocníci v domácnosti, které nám přinesla technologická revoluce. Chemický zásah do normálního fungování mozku odstraňuje nejen depresi a úzkost, ale také přirozený pocit zodpovědnosti a schopnost adekvátně hodnotit riziko. A taková změna se snadno promítne do každodenních rozhodnutí. Zatímco na individuální úrovni můžeme činit chybné úvahy v souvislosti s vlastním majetkem a životem, politici a manažeři velkých korporací mají moc činit chybné závěry ohledně majetku a životů nás všech. Zdá se, jako by naše společnost byla plná šťastných lidí. Rozesmáté tváře vidíme všude – v televizi, novinách, časopisech. Jak ohromný posun se udál za pár stovek let, kdy jsme byli obklopeni zejména trpícími tvářemi svatých? Nepředstavuje však naše lačná touha po štěstí – štěstí za jakoukoliv cenu – naprosto chybný cíl, za který jednou všichni draze zaplatíme? „Fishead", který se pokoušíme objevit?
Chceme stále víc. Kdo z nás dokáže říct dost? Co mám, mi stačí a jsem za to vděčný? Chceme více štěstí a nestydíme se ho získávat instantně v prášku, nikoliv jako přirozenou odměnu za dobře vykonanou těžkou práci nebo za konečný úspěch po dlouhém čase sebezapírání. Psychopati touží získat více moci, avšak nikoliv proto, aby ze svých vedoucích pozic mohli prospívat celku, ale pro moc samu, neboť ta je často jedinou náplní jejich prázdných životů. Mezitím se svět stává stále globálnější, lidé závislejší na svém pohodlí, a světové bohatství se nevyhnutelně koncentruje v rukou úzké skupiny lidí. Celý systém začíná být víc než kdy dříve náchylný na selhání globálních rozměrů... V současné civilizaci se obrovská akumulace intelektuálního poznání dostala do masivního nepoměru s emoční vyzrálosti. Nepředstavuje „fishead" celý tento vývoj, ke kterému bez otázek a s velikým úsměvem na rtech důvěřivě směřuje naše společnost? (Česká televize)

(více)

Recenze (49)

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Silne manipulatívny film, ktorému to ale vôbec nevyčítam... Filmovou formou veľmi nápadito spracovaná záležitosť, určená vraj pre americké publikum, a preto nutne zjednodušená... Nemyslím si síce, že Američania sú blbci, aby sa im všetko muselo až takto zjednodušovať, ale pravda je, že akékoľvek publikum, rozhodne nie iba to americké, lepšie počuje na angažované útočné dokumenty v štýle M. Moorea alebo Klusáka a Remundy - a keď aj nie, minimálne je to väčšia zábava i možnosť prejaviť sa. Potom je to už ale do veľkej miery agitácie a nie dokumentovanie. Uznávam síce, že ak chce dokumentarista zobraziť komplexnú tému a svoj pohľad na celú nejakú oblasť spoločenského diania, bez zjednodušenia to nejde, je ale dôležité, akým spôsobom je toto zjednodušenie odprezentované. I AM FISHEAD vytvára v prvej časti dojem akejsi neriadenej konšpirácie a zbytočne nálepkuje ľudí ako "korporátnych psychopatov". Nálepkovanie je vždy škodlivé, vedie ľudí k zjednoudšovaniu a obviňovaniu namiesto snahy pochopiť, prijímať viac hľadísk či lepšej komunikácií. Hranice psychopatie aj jej jednotlivé črty sú navyše veľmi priechodné. Väčšina ľudí sa občas zachová tak, že by sa dala označiť za psychopata. Prvá časť filmu vytvára dojem akýchsi geniálnych zloduchov, vďaka tomu, že necítia emócie, tvoriacich 1 - 2 % populácie, ktorí môžu za všetky krivdy sveta a aj vo mne vzbudila túžbu ísť tých hajzlov, ktorých tým príroda ktovieprečo obdarila, právom väčšiny loviť. Pritom psychologické pojmy vôbec nie sú pevnými, železne danými a nemennými zákonmi a štatistické dáta, ktorými sa páni oháňajú, nie sú pri svojej malej vzorke vôbec presvedčivé. V druhej časti sme zase presviedčaní, že antidepresíva robia z ľudí psychopatov. Je správne - a tento film rozhodne nie je prvý, ktorý to hovorí - že sa poukazuje na nadužívanie až zneužívanie týchto liekov hlavne v USA, ale autori až trestuhodne zabúdajú pripomenúť, že SSRI sú iba jednou z mnohých skupín antidepresív s najrozličnejším pôsobením aj účinkami ! Záverečná časť potom po týchto dramatických a jednoznačných faktoch prichádza s vedeckým vysvetlením starých morálnych poučiek o tom, prečo sa vyplatí chovať sa k ľuďom pekne a robí to štýlom pravého happyendového hollywoodskeho zavŕšenia dramatického oblúku s takým umením, že som cítil, ako mi celé telo zalieva slastnými endorfínmi z takého elegantného riešenia celosvetovej nočnej mory s názvom Korporátni Psychopati. Nebyť následnej diskusie s odoborníkmi po projekcií v pražskej K4, zrejme by vo mne tento pocit aj zostal ruku v ruke s nekritickým nadšením... Napriek výtkam však I AM FISHEAD ukazuje veľmi zaujímavé súvislosti, pozoruhodné až prekvapivé informácie a dobrý prístup, ktorý môže celkom jednoducho, z vlastnej prirodzenosti a teraz už aj s vedeckým odôvodnením zaujať každý jednotlivec. Navyše nastoľuje otázku prepojenia psychologických a ekonomických problémov súčasného sveta, ktorá by si rozhodne zaslúžila dôkladné preskúmanie. A k tomu je to navyše naozaj výborný film. ()

psajko 

všechny recenze uživatele

Zajímavý dokument o tom co psychopati dokáží udělat s naší společností. Všichni jsme vedeni k tomu, abychom "drželi hubu a krok" a mysleli si svoje, hlavně ať jsme zticha a jdeme jako tupé stádo. Když někdo vyleze z řady je potrestán. Chceme změnu? Tak se rozhlédněme okolo sebe a šiřme dobro mezi sebou. ODKAZ NA DOKUMENT ()

Reklama

angloumene 

všechny recenze uživatele

Fishead je z vizuálního hlediska opravdu propracovaný, dobře vypadající, moderní dokument. Co tomuhle dílku ale schází je alespoň náznak nějaké koncepce. Proč se tady vůbec bavíme o tom, kolik psychopatů najdeme mezi vrcholovými manažery? Takže nějaký skrytý přesah pro zbytek filmu? Ne? Aha, on je to prostě jenom problém. Stejně jako nadužívání léků a další... Jo a vlastně nezapomeňte, že se máme dobře chovat! Cože? Není to trochu zmatený přístup? Je. Co Fishead naopak přebývá je přehrávání. Jasně, věřím tomu, že psychopati asi nejsou úplně fajn lidi, ale po zhlédnutí dokumentu moc nechápu, jak vůbec může naše společnost ještě existovat?! Vždyť je jich celé 1 % z populace! Když to shrnu tohle dílko je sice zajímavé, ale nedokážu se zbavit dojmu, že zároveň taky dost mimo. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Film podle byznysplánu. Obrovsky vážné téma se ani přes spolupráci autorů s kapacitami v oboru nedokázalo vyhnout formálně zoufalému způsobu sdělení, které v divákovi nevidí partnera v komunikaci ale pasivního příjemce paradoxně afektovaného sdělení. V českém znění jsem ztratil zájem po půl hodině. 2-3* ()

Mrkvič 

všechny recenze uživatele

Zmatlaný dokument. Nebýt Venouše a morálního poselství na konci, dal bych snad klidně i odpad. Motání užívání valia s psychopatičností managerů a různých vůdců, je dost divné. Neztotožním se ani s označováním psychopatů v takovýchto (a dokonce ještě mírnějších) případech. Takže pro mou osobu z velké části nezajímavé a objektivně přeplácané a na sebe nenavazující. ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama