Reklama

Reklama

I am fishead

  • Česko Ryba smrdí od hlavy (více)

Obsahy(1)

O manipulujících psychopatech, vládcích světa a moci. V roce 2008 zachvátila svět mohutná finanční krize. Její rozsah šokoval většinu expertů. Spolu s mnoha osobnostmi jsme si položili otázku – jak je to možné? Co je v západním společenském systému hlavou ryby („fishead"), která podle lidového rčení smrdí jako první a způsobuje, že je naše společnost náchylná na nečekané katastrofy takového druhu? Jako by světové elity – bankéři, manažeři i politici – zcela selhali ve svých rolích. Možná stojí za to začít odtud. Kdo jsou lidé, kteří drží moc a jejich rozhodnutí mají přímý či nepřímý dopad na životy milionů ostatních?
Jedna z odpovědí přišla z nečekané strany – od předních odborníků na psychiatrii, kteří díky novým diagnostickým technologiím odhalují nemilosrdnou pravdu: Každý stý člověk žijící v západní společnosti trpí některou z forem psychopatie. Ačkoliv tento pojem zná nepoučený laik spíše z filmů o masových vrazích, ve skutečnosti se jen pouhý zlomek jedinců z této skupiny dopouští násilné trestné činnosti, za kterou nakonec skončí ve vězení. Mnohem větší zastoupení mají neviditelní psychopati mezi námi, jejichž diagnóza je dobře maskována a často není známa ani jim samým. Tito lidé trpí formou poškození mozku a jejich reakce na mezilidské vztahy nevykazují obvyklé rysy, jako je svědomí, soucit či empatie. Přesto (anebo právě proto) bývají podle konvenčních měřítek velmi úspěšní a často zastávají vedoucí a řídící pozice. Mohou být nekontrolovatelní psychopati na vlivných postech hrozbou pro stabilitu komplikovaného řádu západní společnosti? Nepředstavují „fishead", který hledáme?
Ale obraťme na chvíli naši pozornost jinam. Od počátku devadesátých let zahajuje svůj zlatý věk jiný neviditelný fenomén. Dochází k rapidnímu nárůstu spotřeby antidepresiv a anxiolytik (léků proti úzkosti) – jinými slovy pilulek štěstí. Tyto léky milují všichni: pacienti, lékaři i výrobci. Jejich konzumenti bývají výkonní, spokojení, bez zbytečného ostychu. Lékaři si připadají mocní, k zázraku stačí jediný recept. A farmaceutické firmy počítají zisky. Konzumace pilulek štěstí začala být chápána jako moderní a přijatelný způsob řešení psychických obtíží mezi všemi vrstvami západní společnosti. V určitém životním období přiznává užívání těchto léků každý třetí dospělý Američan a výjimkou dnes nejsou ani domácí mazlíčci, kteří končí na antidepresivech po smrti majitele. Avšak pilulky štěstí nefungují jako pračka, myčka nebo jiní pomocníci v domácnosti, které nám přinesla technologická revoluce. Chemický zásah do normálního fungování mozku odstraňuje nejen depresi a úzkost, ale také přirozený pocit zodpovědnosti a schopnost adekvátně hodnotit riziko. A taková změna se snadno promítne do každodenních rozhodnutí. Zatímco na individuální úrovni můžeme činit chybné úvahy v souvislosti s vlastním majetkem a životem, politici a manažeři velkých korporací mají moc činit chybné závěry ohledně majetku a životů nás všech. Zdá se, jako by naše společnost byla plná šťastných lidí. Rozesmáté tváře vidíme všude – v televizi, novinách, časopisech. Jak ohromný posun se udál za pár stovek let, kdy jsme byli obklopeni zejména trpícími tvářemi svatých? Nepředstavuje však naše lačná touha po štěstí – štěstí za jakoukoliv cenu – naprosto chybný cíl, za který jednou všichni draze zaplatíme? „Fishead", který se pokoušíme objevit?
Chceme stále víc. Kdo z nás dokáže říct dost? Co mám, mi stačí a jsem za to vděčný? Chceme více štěstí a nestydíme se ho získávat instantně v prášku, nikoliv jako přirozenou odměnu za dobře vykonanou těžkou práci nebo za konečný úspěch po dlouhém čase sebezapírání. Psychopati touží získat více moci, avšak nikoliv proto, aby ze svých vedoucích pozic mohli prospívat celku, ale pro moc samu, neboť ta je často jedinou náplní jejich prázdných životů. Mezitím se svět stává stále globálnější, lidé závislejší na svém pohodlí, a světové bohatství se nevyhnutelně koncentruje v rukou úzké skupiny lidí. Celý systém začíná být víc než kdy dříve náchylný na selhání globálních rozměrů... V současné civilizaci se obrovská akumulace intelektuálního poznání dostala do masivního nepoměru s emoční vyzrálosti. Nepředstavuje „fishead" celý tento vývoj, ke kterému bez otázek a s velikým úsměvem na rtech důvěřivě směřuje naše společnost? (Česká televize)

(více)

Recenze (49)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Kdybych nevěděl, že sleduju český dokument, tedy Čechy produkovaný a zrežírovaný, byl bych přesvědčený, že vidím americkou práci. Americký průvodce, profesionální moderní styl, vysoká úroveň zpracování. Konec konců Misha Votruba se dlouhodobě v USA pohybuje a hodně věcí odkoukal. Tytam jsou pro českou dokumentární tvorbu typické mluvící hlavy, statičnost a nevýraznost. Tvůrci ví, jak vyvolat a udržet pozornost, byť jejich metody jsou poněkud "dryáčnické". Film sice varuje před manipulací, sám se ale manipulativních praktik a sugestivních postupů převzatých z reklamy ani v nejmenším neštítí. Připočtěme k tomu roztěkanost a argumentační vratkost, no a pak mi nezbyde než dát pouhé 2*. Celkový dojem: 40 %. Jde o typický případ, kdy forma drtivě přebíjí obsah. ()

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Väčšinu dokumentu som len prepočúvala a nepozerala. Informácie zaujímavé, niektoré mne známe, iné celkom dobre pospájané, niektoré hypotézy pomerne odvážne - ale tá forma mi vadila - je to plné jalových ilustračných záberov, ktoré ma dráždili. K informatívnemu dokumentu si žiadam adekvátne kvalitné "pozadie". ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Dnes uz asi neplati, ze mezi nejstastnejsi patri Svedove kvuli gangum pristehovalcu ve mestech. Danove jsou dle dokumentu stastni, protoze maji vymahatelnost prava, duveru ve statni spravu a kvalitni mezilidske vztahy. Dokument prinasi zajimavy pohled na vliv genu a prostredi. Jde o integraci genu (zadny gen sam neovlivnuje) a prostredi v detskem veku. Geny vytvareji podminky, aby specificke podninky prostredi dodelali tu osobnost. Souhlasim ze psychopaty je treba identifikovat, odmitnout, protoze kdyz se s nima bavite, potvrzujete jejich hru. Libil se mi postreh ze ve spotrebni spolecnosti neschopnost neco ziskat znamena, ze nejate v poradku.A myslenka ze nikdo nechce delat zlo, ale zacina to po kruckach. Podepisete petici...Lidske socialni site zesili to, co je do nich zaseto. Kdyz stado bizonu zahne doprava, vy take... ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Videné náhodne, a aj keď som mal na včerajší večer iné plány, nedalo mi nedopozerať. Celkový dojem je však značne rozpačitý. Zopár zaujímavých postrehov a nadhodených súvislosti tu strieda niekoľko príliš odvážnych, odvážim sa tvrdiť nepremyslených hypotéz. Chvíľami novátorské filozofovanie za každú cenu na úrovni laika. A áno, vadilo mi glorifikovanie Havla jedným z mudrujúcich týpkov. Myslel to správne, príklad ale volil krajne nešťastný, evidentne nemal pojem o reáliách vtedajšieho Československa ani o osobe svojho "hrdinu". Ako som už spomenul - až príliš na hranici medzi serióznym pozastavením sa a bludom. ()

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Viděno v rámci hodiny psychologie. Zajímavý dokument, který bych se však nebál o 20 minut zkrátit. Ke konci byly některé informace zbytečně omílány pořád dokola. Ačkoli je dokument v angličtině a průvodcem je americký herec Peter Coyote, dokument má český původ, což mě překvapilo. Technická stránka je totiž dost na úrovni, animace poutavé, vyprávění taktéž. Škoda, že tam museli cpát toho Havla, ale co už. Holt to točili Češi. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Glorifikácia nejakej osoby bez toho, aby rozobrali jej poklesky je chyba a tu sa to týka osoby Havla. Manipulatívne techniky použité, aby v závere boli odhalené sú možno poučné, no v štýle tohto filmu, kde je divák ozaj pasívny a kde film má pomaly až zbytočný obraz sú tiež chybou. Téma zaujímavá, s mnohým sa dá súhlasiť, mnohé veci nie sú dotiahnuté dokonca, lebo to môže vyznievať až príliš dobre v niektorých bodoch, ale na to, že to je český dokument, to bol svojim spôsobom posun aj u nich v danej dobe. Zaujímavé je poukázanie na epigenetiku v tomto dokumente. ()

vegetol.mp 

všechny recenze uživatele

Zajímavý, ale možná trochu povrchní dokument s bezchybnou řemeslnou stránkou. Vše je navíc proloženo zajímavými vstupy herce Petera Coyota. Pokud o věci divák něco ví, nebude ho to bavit samozřejmě tak, jako člověka, který informace slyší poprvé. Že jde o práci čechů je milé překvapení. Řemeslně to vypadá opravdu na úrovni. A překladatel Franta Fuka by si měl zjistit, jaký je rozdíl mezi masovým a sériovým vrahem. ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

Lidé si dnes neuvědomují do důsledků jednu věc: stejně jako králové a politici jedním rozhodnutím posílali a posílají miliony lidí do války, obchodníci a manažéři se jedním klikem nebo podpisem pod smlouvou rozhodují o každodenním životě, práci a stavu peněženky milionů lidí a ovlivňují samotnou civilizaci. Inženýři, programátoři a teoretici jsou pro "manažéry lidstva" pouhou pracovní sílou a obstarávají jenom náplň a chod systému, který je sám o sobě sociopatický, protože je nastavený nikoliv pro blaho lidí a lidstva, ale pro zájmy silnějších nebo dravějších skupin a jednotlivců, prosazujících to, co je pro ně výhodné, přičemž to v převážné většině nejsou ani lidské věci. Kdo však činí ta rozhodnutí závažná pro národy i celé lidstvo? Jsou to lidé odtržení od reálné každodennosti tzv. obyčejných lidí. Přitom autority, počínaje učiteli a konče duchovními vůdci, sice učí lidi od dětství poslouchat autority, ale neučí odlišovat autoritu, která si zasluhuje úctu, od autority, které se člověk má vzepřít. Tak konstantně přetrvává společnost, která sice sestává z převážně dobrých lidí, ale je ve své podstatě poslušná a pasivní. Člověk by měl poslouchat svůj vnitřní hlas, svůj instinkt, ale právě člověk je zřejmě jediný živočich, který své instinkty příliš často ignoruje anebo přehlušuje racionalitou. Ve skutečnosti racionalita nelže, když lidem napovídá, že je lepší, pokud to jde, hledět si svého a zbytečně nevyskakovat, protože je systém silnější než lidé. Instinkt je vhodný pro život v přírodě, selský rozum a racionalita zas pro život v civilizaci. Jinak by se přece nevyvinula. Civilizace vede člověka k racionálnímu egocentrismu. Až zemře civilizace, instinkt a kolektivismus zase převládne nad intelektem a individualismem. ___ Nejzajímavějším na tomto dokumentu je motivace a samotný přístup k tématu jednoho z jeho autorů Václava Dejčmara – cituji: "Dnes představuje největší dobrodružství objevování nových myšlenek a nových světů, které vzniknou skrze projekty a podniky. Příkladem je film I am Fishead. Ten jsem spolurežíroval a produkoval s kolegou Míšou Votrubou. Po premiéře jednoho nevydařeného českého filmu jsem se dali do řeči a diskusi ukončili k ránu s nápadem na náš film. Právě začínala finanční krize, a tak jsem přišel s provokační myšlenkou, že v americkém kontextu lze dost možná mnoho nezodpovědných rozhodnutí vysvětlit obrovským masovým rozšířením antidepresiv, anxiolytik (léků proti úzkosti) a dalších legálních drog, jež ovlivňují chování, úsudek a osobnost manažerů. Na toto téma existuje mnoho výzkumů, ale málokdo je interpretuje v kontextu činností, které mají dopady na světovou ekonomiku nebo politiku. Míša zase právě dočetl studii o tom, jak se ve vysokých řídících funkcích v největších společnostech v USA vyskytuje výrazně vyšší množství těžkých psychopatů než v běžné populaci. Během testů byli mezi manažery identifikováni lidé s takovou poruchou osobnosti, jež bývá jinak obvyklá pouze u vězněných masových vrahů. Když dnes psychopat stoupá po kariérním žebříčku v rámci korporace nebo politiky, má značně usnadněnou cestu. Například proto, že u něj absentuje svědomí a nesvazují ho morální zábrany. Během natáčení jsem diskutovali s mnoha špičkovými osobnostmi, mimo jiné třeba s Václavem Havlem nebo legendárním Philipem Zimbardem, autorem slavného Stanfordského experimentu, během něhož své studenty pokusně na pár dní rozdělil na věznitele a vězněné a sledoval proměny jejich charakterů. Přestože je film o negativních společenských jevech, Zimbardo na konci filmu konstatuje, jak na základě padesáti let studia psychologie došel k poznání, že většina lidí je v zásadě dobrá, ale pasivní. A že systém korumpuje. Špatně nastavený společenský systém stimuluje v lidech špatné vlastnosti a naopak. Proto se rozhodl zkoumat hrdinství. Jinými slovy zkoumat motivace lidí, kteří se rozhodnou udělat dobrou věc, jež je většinou krátkodobě velmi nevýhodná pro jedince, ale má dalekosáhlé pozitivní následky pro společnost. Nakonec je výsledkem toho všeho celovečerní film." (konec citátu) ___ A teď proč je motivace autora snímku Václava Dejčmara zajímavá. Ze dvou důvodů: 1. Václav Dejčmar je mladý český milionář, jenž se označuje za renesančního člověka a spoluvlastní mimo jiné firmu na algoritmické burzovní obchodování RSJ, kterou založil s Karlem Janečkem, galerii DOX, agenturu Czechoslovak Models a řadu luxusních věcí včetně tří aut. To jest je to člověk, který sám úspěšně využívá současných nastavení světového finančně obchodního systému a má z toho osobní profit. Naznačuje se tak jistá analogie mezi psychopaty, jež charakterizuje hlavně hodně utlumená nebo zcela chybějící emotivita a empatie, a intelektuály, kteří mají nebo dokáží mít tak velký odstup od sebe sama i své sociální skupiny, že jsou schopní kriticky a v podstatě čistě racionálně diskutovat o sobě navzájem a o samotném systému, jenž je takřka bez výjimky plodem jejich vlastní činnosti a společných úmluv, i o jeho dopadech na společnost. Proto lze pozorovat miliardáře Sorose, který intelektuálně zkoumá, v čem je ten systém úspěšný a v čem selhává, stejně jako Václava Dejčmara, který se zamýšlí nad psychickým zdravím těch, komu poskytuje své burzovní služby. Je to vlastně jednoduché a pochopitelné – člověka může skutečně bavit zkoumat něco, co nepociťuje na vlastní kůži, a naopak by měl bolavou hlavu, kdyby zkoumal to, co má na něj nepříznivý účinek. Mimochodem zářným příkladem takového intelektuála-teoretika je zmiňovaný Václav Havel, tento demokratický bojovník za pravdu a svobodu, jenž skončil v luxusu, a lidumilný autor pojmu "humanitární bombardování". Člověk má problém věřit v upřímnost podobných intelektuálů, protože připomínají ty, kdo káže vodu a pije víno. 2. Na to navazuje otázka skutečné motivace pro natočení tohoto možná kritického, možná v něčem manipulativního dokumentu, protože Dejčmarem avizované veselé dobrodružství objevování může tvořit jen zjevný povrch, pod kterým se skrývá skutečná hlubinná vnitřní potřeba rozřešit ne zrovna zábavnou otázku nebo dilema. Tím může být například rozpor mezi přáním dosáhnout vytyčených cílů a svědomím, které nedovoluje člověku jít obrazně řečeno přes mrtvoly, jak to snadno dělají lidé s psychopatickým čili bezcitným přístupem k věci, stojící na vysoce postavených místech. Skutečně, neohlížej se relativně úspěšný a inteligentní člověk, jako třeba Dejčmar, na ostatní lidi, jakých závratných úspěchů by mohl dosáhnout. To jest otázka skutečné motivace zní – nakolik je tento snímek pro Dejčmara dobrodružná hra vlastních objevů a nakolik zrcadlem nastaveným sobě samotnému a sobě podobným lidem a co konkrétně tím snímkem chtěl dosáhnout? Chtěl snad změnit ty psychopaty nebo samotný systém, nebo možná chtěl uvolnit trochu místa pod podnikatelským sluncem pro ty čestnější a svědomitější dravce, nebo vyvolat revoluci empatie, nebo zajistit budoucnost pro své stáří a své děti, anebo mu stačilo pouze zachytit své myšlenky a nechat je žít svým vlastním životem? A pokud je pravdivé něco z toho, proč tento film není volně dostupný a zdarma nabízený do středních a vysokých škol, kde se kují budoucí vedoucí a vedené kádry? Tím chci říci, že objevování hlubinné motivace jednotlivců a společnosti je pro intelektuála jedním z největších dobrodružství, které může přinést nečekané odpovědi. Intelektuála totiž může racionálně bavit i to, co ho emočně bolí. Jinak řečeno moderní civilizace dělá z lidí racionálně uvažující znecitlivělé roboty anebo emoční dobrodruhy, kterým již emoce nezabraňují být bezohlední k jiným lidem i k sobě samotným, protože se porouchalo nebo přeprogramovalo samotné cítění. Jen čert ví, kam dojde tato civilizace. ___ Co se týká samotného filmu, pak nejserioznější, a o to působivější jsou vstupy odborníků, jejichž myšlenky se dále rozvíjejí, a nejstupidnější jsou nadužívané piktogramové postavičky, které názorně předvádějí divákovi, co si má myslet a cítit – zřejmě pro jistotu, protože co kdyby ten divák byl tupý a bezcitný psychopat a nepochopil správně to, co mu autoři filmu sdělují. Samotné myšlenky a hledané souvislosti mezi různými jevy však rozhodně stojí za pozornost i zamyšlení se. Včetně této, vyslovené na konci dokumentu: "Můžeme se se zapáchající rybou vypořádat, když si uvědomíme, že v tom jsme společně, přestaneme vzhlížet k vrcholku pyramidy, kde jsou celebrity a vládci, a rozhlédněme se do stran. Výhoda stáda je v tom, že stačí, aby si 5 % až 6 % populace něco uvědomilo, například nebezpečí, a najednou si ho uvědomí téměř všichni." I bez přemýšlení mi totiž intuice napovídá, že je to již dávno více než 50 % stáda, co si něco uvědomuje, a že to něco je ten pach, který vychází z hlavy ryby, zvané civilizované lidstvo. Pouze uvědomit si nebezpečí rozkladu však nestačí, protože je nutné mít moc něco změnit, moc je však u těch, kdo stojí u pák a kormidel. Proto spíše přemýšlím nad tím, zda se tu někdo nesnaží odvést pozornost na tělo ryby, aby si hlava mohla vesele a nerušeně hnít i nadále. Kdo ví ... ____ http://veres.blog.idnes.cz/c/289111/Vynikajici-dokument-proc-nam-vladnou-psychopati-zdarma-on-line.html () (méně) (více)

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Silne manipulatívny film, ktorému to ale vôbec nevyčítam... Filmovou formou veľmi nápadito spracovaná záležitosť, určená vraj pre americké publikum, a preto nutne zjednodušená... Nemyslím si síce, že Američania sú blbci, aby sa im všetko muselo až takto zjednodušovať, ale pravda je, že akékoľvek publikum, rozhodne nie iba to americké, lepšie počuje na angažované útočné dokumenty v štýle M. Moorea alebo Klusáka a Remundy - a keď aj nie, minimálne je to väčšia zábava i možnosť prejaviť sa. Potom je to už ale do veľkej miery agitácie a nie dokumentovanie. Uznávam síce, že ak chce dokumentarista zobraziť komplexnú tému a svoj pohľad na celú nejakú oblasť spoločenského diania, bez zjednodušenia to nejde, je ale dôležité, akým spôsobom je toto zjednodušenie odprezentované. I AM FISHEAD vytvára v prvej časti dojem akejsi neriadenej konšpirácie a zbytočne nálepkuje ľudí ako "korporátnych psychopatov". Nálepkovanie je vždy škodlivé, vedie ľudí k zjednoudšovaniu a obviňovaniu namiesto snahy pochopiť, prijímať viac hľadísk či lepšej komunikácií. Hranice psychopatie aj jej jednotlivé črty sú navyše veľmi priechodné. Väčšina ľudí sa občas zachová tak, že by sa dala označiť za psychopata. Prvá časť filmu vytvára dojem akýchsi geniálnych zloduchov, vďaka tomu, že necítia emócie, tvoriacich 1 - 2 % populácie, ktorí môžu za všetky krivdy sveta a aj vo mne vzbudila túžbu ísť tých hajzlov, ktorých tým príroda ktovieprečo obdarila, právom väčšiny loviť. Pritom psychologické pojmy vôbec nie sú pevnými, železne danými a nemennými zákonmi a štatistické dáta, ktorými sa páni oháňajú, nie sú pri svojej malej vzorke vôbec presvedčivé. V druhej časti sme zase presviedčaní, že antidepresíva robia z ľudí psychopatov. Je správne - a tento film rozhodne nie je prvý, ktorý to hovorí - že sa poukazuje na nadužívanie až zneužívanie týchto liekov hlavne v USA, ale autori až trestuhodne zabúdajú pripomenúť, že SSRI sú iba jednou z mnohých skupín antidepresív s najrozličnejším pôsobením aj účinkami ! Záverečná časť potom po týchto dramatických a jednoznačných faktoch prichádza s vedeckým vysvetlením starých morálnych poučiek o tom, prečo sa vyplatí chovať sa k ľuďom pekne a robí to štýlom pravého happyendového hollywoodskeho zavŕšenia dramatického oblúku s takým umením, že som cítil, ako mi celé telo zalieva slastnými endorfínmi z takého elegantného riešenia celosvetovej nočnej mory s názvom Korporátni Psychopati. Nebyť následnej diskusie s odoborníkmi po projekcií v pražskej K4, zrejme by vo mne tento pocit aj zostal ruku v ruke s nekritickým nadšením... Napriek výtkam však I AM FISHEAD ukazuje veľmi zaujímavé súvislosti, pozoruhodné až prekvapivé informácie a dobrý prístup, ktorý môže celkom jednoducho, z vlastnej prirodzenosti a teraz už aj s vedeckým odôvodnením zaujať každý jednotlivec. Navyše nastoľuje otázku prepojenia psychologických a ekonomických problémov súčasného sveta, ktorá by si rozhodne zaslúžila dôkladné preskúmanie. A k tomu je to navyše naozaj výborný film. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Film podle byznysplánu. Obrovsky vážné téma se ani přes spolupráci autorů s kapacitami v oboru nedokázalo vyhnout formálně zoufalému způsobu sdělení, které v divákovi nevidí partnera v komunikaci ale pasivního příjemce paradoxně afektovaného sdělení. V českém znění jsem ztratil zájem po půl hodině. 2-3* ()

psajko 

všechny recenze uživatele

Zajímavý dokument o tom co psychopati dokáží udělat s naší společností. Všichni jsme vedeni k tomu, abychom "drželi hubu a krok" a mysleli si svoje, hlavně ať jsme zticha a jdeme jako tupé stádo. Když někdo vyleze z řady je potrestán. Chceme změnu? Tak se rozhlédněme okolo sebe a šiřme dobro mezi sebou. ODKAZ NA DOKUMENT ()

Mrkvič 

všechny recenze uživatele

Zmatlaný dokument. Nebýt Venouše a morálního poselství na konci, dal bych snad klidně i odpad. Motání užívání valia s psychopatičností managerů a různých vůdců, je dost divné. Neztotožním se ani s označováním psychopatů v takovýchto (a dokonce ještě mírnějších) případech. Takže pro mou osobu z velké části nezajímavé a objektivně přeplácané a na sebe nenavazující. ()

kenkaku 

všechny recenze uživatele

Upřímně byl jsem v šoku, že jde o české dílo. Vypadá to mnohem dospěleji než běžný tupý dokument "made in CZ". Prakticky první podezření jsme pojal díky vytahování Havla... Proč zrovna jeho? No nevadí. Na obsahu to ale ničemu neubírá. Pokládají se tam správné otázky a velmi zajímavě se na ně odpovídá. ...a nejhorší je že to sedí. ()

angloumene 

všechny recenze uživatele

Fishead je z vizuálního hlediska opravdu propracovaný, dobře vypadající, moderní dokument. Co tomuhle dílku ale schází je alespoň náznak nějaké koncepce. Proč se tady vůbec bavíme o tom, kolik psychopatů najdeme mezi vrcholovými manažery? Takže nějaký skrytý přesah pro zbytek filmu? Ne? Aha, on je to prostě jenom problém. Stejně jako nadužívání léků a další... Jo a vlastně nezapomeňte, že se máme dobře chovat! Cože? Není to trochu zmatený přístup? Je. Co Fishead naopak přebývá je přehrávání. Jasně, věřím tomu, že psychopati asi nejsou úplně fajn lidi, ale po zhlédnutí dokumentu moc nechápu, jak vůbec může naše společnost ještě existovat?! Vždyť je jich celé 1 % z populace! Když to shrnu tohle dílko je sice zajímavé, ale nedokážu se zbavit dojmu, že zároveň taky dost mimo. ()

Garch 

všechny recenze uživatele

Ty zdánlivě obecné věci je dobré připomínat. A že někteří nevnímající budou místo pochopení kysele hudrovat o dobrosráčích a havloidech? No a co. ()

thunnus

všechny recenze uživatele

Dost nevyvážený dokument, první půlka plná rozhovorů s odborníky byla možná trochu suchopárná, ale zajímavá a poučná, druhá mi místy začala připadat jako agitka. Některé souvislosti jako psychopatie a citové otupění z léků mi připadají trochu pochybné, byť zajímavé, jiné podle mě podstatné skutečnosti zanedbané - dokument se například vůbec nezabývá deprivanty (tzv. parciálními psychopaty), kterých mezi manažery nejspíš bude mnohem víc, než "ryzích" psychopatů a jisté vysvětlení a oddělení těchto skupin, které není úplně jednoznačné, by vůbec nebylo na škodu. Druhou půlku plnou patetických a dost možná i manipulujících žvástů si ale mohli autoři odpustit, nic nového tím nepřinesli a dost se snaží zmanipulovat, jak tady správně poznamenávají jiní komentátoři. Co mi taky dost vadilo, je několik podprahových zpráv, které se objevovaly mezi záběry, i to naznačuje pokus o manipulaci. Kdybych měl dát hodnocení, tak asi nejlépe odpovídá těch 2,5 hvězdičky, ale zaokrouhluju nahoru, protože aspoň oceňuju, že se o tomuto vážnému tématu mluví. Bude to totiž čím dál větší problém, ale to by přesahovalo komentář, potažmo recenzi k filmu a je spíše na diskuzi. ()

Tominecek 

všechny recenze uživatele

Biblické Ježíšovo: "Co nechcete, aby vám dělali druzí, nedělejte vy jim," a katolické: "Chcete-li změnit svět, změňte nejdříve sami sebe," v tomto dokumentu dostalo vědecký punc. ()

Jaroslaf 

všechny recenze uživatele

Skvělej dokument u kterýho upřímně nechápu, proč má tak nízký hodnocení. Nejspíš proto, že se málokdo z hodnotících setkal někdy s psychopatem. Já ano a pokud jste s takovým člověkem ve vztahu, je to čiré a naprosté peklo. Začátek dokumentu jako by mi mluvil z duše. Je to perfektně natočený, Narrator je skvělej, hudba je skvělá, animovaný pasáže zajímavý. Jediný mínus vidim v tom, že dokument sem nenalezl nikde ke stažení, je k vidění pouze online a to by samozřejmě nevadilo, protože jsou k němu české titulky. Jenže asi tak do poloviny filmu a pak prostě zmizej. Nejsem žádnej negramot, anglicky umím, ale prostě mi přijdou český titule pohodlnější. Za to bych ubral jednu hvězdu, ale film je potřeba vyhnat do patřičných výšin, protože jestli si to nezaslouží ten, tak už žádnej. ()

Reklama

Reklama