Sentimentální romance
-
Romance sentimentale
Komedie / Krátkometrážní
Francie, 1930, 20 min
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Kulmon
Sentimentální romance je krátkometrážní snímek, který Ejzenštejn natočil během svého pobytu ve Francii. Je to jeho vůbec první zvukový film. První třetinu filmu vyplňují vlastně jen katastrofické přírodní úkazy, které symbolizují smutek. Čí se dovídáme v další části. Bohatá žena zpívá tesklivou píseň svému psovi, tomu jedinému, neboť je velmi osamělá. V poslední třetině filmu se však pochmurný ráz mění v optimistický a jasnější. Krásně prožitých dvacet minut!(25.9.2007)
-
dwi
Ejzenštejnův první zvukový film je oslnivou etudou o jedné staré ruské lásce. Zpočátku se ani nechce věřit, že se jedná o pravou romanci. Hekticky navrstvené záběry dunící přírody pospojované do sugestivní koláže pocit sentimentu dvakrát moc nenavodí. Přírodní jevy se následně začínají paralelně prolínat s tesknou ruskou písní, kterou na opuštěném zámeckém sídle pěje neméně opuštěná žena (jediným posluchačem se stává pouze pes). S prvními záblesky slunce se však intence snímku radikálně mění a za zvuků optimistických tónů pozbývá chmurnéno charakteru. V plejádě režisérových pokrokově budovatelských filmů je Sentimentální romance mile intimní hrátkou, ve které metoda montáže posloužila k navození hlubších, humánějších citů.(14.11.2004)
-
Crocuta
Tento snímek jsem zatím neviděl, nemohu tedy hodnotit. Nedá mi to abych zde ale neuvedl, co jsem si o "Sentimentální romanci" přečetl v pamětech Luise Buňuela: věhlasný španělský režisér (a podotýkám, že velký obdivovatel "Křižníku Potěmkin") byl svědkem natáčení tohoto filmu, po shlédnutí jeho výsledné podoby však znechucen sentimentalitou a kýčovitostí díla marně sháněl po Paříži Ejzenštejna, aby mu nafackoval. Sám Sergej Ejzenštejn se prý ostatně k filmu nijak zvlášť nehlásil a jeho plné autorství nepravdivě sváděl na svého kameramana Alexandrova.(2.11.2007)
-
J_Fiu
Kácející se stromy ve větru, rozbouřené vlny a pak klidná hladina jezera....tyto záběry dokáží téměř přesně vystihnout pocity člověka jenž je sám a smutný, nešťastně zamilovaný. Nejspíše bohatá žena dívající se z okna stojí v obrovském přepychovém domě i když je majetná její život není šťastný něco v něm schází, je nešťastná. Svůj žal vkládá do zpěvu, při kterém se sama doprovází na klavír, naslouchá jí jen pes, další důkaz samoty. Film je doprovázen nádhernou, dojímavou hudbou, která umocňuje výsledný prožitek. Relativně jednoduchý snímek, ale pocity, které ve mě vyvolal jsou dost silné, na to abych hodnotila plným počtem hvězd.(8.11.2006)
