Cartouche
-
Cartouche
-
Cartouche
Dobrodružný / Komedie / Drama
Francie / Itálie, 1962, 114 min
Režie:
Philippe de BrocaHudba:
Georges DelerueObsah
-
V roce 1721 skončil na popravišti na náměstí de Greve v Paříži život Cartouche. Bouřlivý život legendárního krále pařížského podsvětí, který zbožňoval bohatství a krásné ženy, kradl a rozdával, byl miláčkem chudiny a obávaným odpůrcem šlechty, inspiroval režiséra Philippa de Brocu, jenž příběh Cartouche převyprávěl s notnou dávkou fantazie, ironie, ale i poezie a především s Jean-Paulem Belmondem a Claudií Cardinaleovou. (oficiální text distributora)
V roce 1721 skončil na popravišti na náměstí de Greve v Paříži život Cartouche. Bouřlivý život legendárního krále pařížského podsvětí, který zbožňoval bohatství a krásné ženy, kradl a rozdával, byl miláčkem chudiny a obávaným odpůrcem šlechty, inspiroval režiséra Philippa de Brocu, jenž příběh Cartouche převyprávěl s notnou dávkou fantazie, ironie, ale i poezie a především s Jean-Paulem Belmondem a Claudií Cardinaleovou. Komentáře uživatelů k filmu (74)
-
Gemini
Jedna z historických a hrdinských romancí, kterých v téhle době ve Francii vznikly spousty. Má vše, co k této klase patří - krásné hrdiny a hrdinky, pompézní výpravu, nechutné padouchy atd. atd. Ale Cartouche je pořád jen jeden z mnoha a nic na tom nezmění ani nesporné půvaby CC....(24.3.2003)
-
Tosim
Cartouche mi na svou dobu a původ (kultovní šedesátá léta a sladká Francie) připadá přece jen poněkud pomalý a trošičku nudný.(12.5.2003)
-
Radyo
Romantika, dobrodružství, Belmondo, Cardinalová - v 60. letech ideální kombinace, zaručující návštěvnost filmu a úspěch u publika. Dnes už to ale přece jen nemá takovou šťávu.(24.7.2002)
-
gouryella
Film, jenz opet presne sedl stylu Belmonda - spusta akcnich eskapad, u kterych se divak povetsinou dobre bavi.(3.8.2002)
-
Renton
Scénář: Daniel Boulanger, Charles Spaak, Philippe de Broca(22.5.2005)
-
Malarkey
Cartouche je proutník o tom žádné spory. Cartouche je ale také film, kterých ve Francii točili v té době kvanta. Jistě tenkrát byly velice úspěšné. Dnes mají máloco říci. Až na pár vyjímek, mezi které Cartouche rozhodně patří. Krom toho, že historicky podkresuje onu dobu naprosto precizně, jak to Francouzi dovedou. Objeví se bitvy, které na dobrodružný film vypadají skvěle a milostné scény také zašachují s příběhem. Hlavní je stejnak Cartouche. Jean-Paul Belmondo ho hraje tak jako by on sám byl právě takovým mužem. On ani nemusí hrát, on takový prostě je. Na světě pak existuje pramálo lidí, kteří by řešili debatu takovou jaká je právě v tomto filmu: --- Říkají mu Hezoun - Kdo je sakra ten Hezoun?(16.8.2007)
-
Enšpígl
Absolutně nepřipouštím o svém hodnocení žádnou polemiku. Film obsahuje spousty životních prioirit každýho správnýho kluka: 1. V životě jde hlavně o ženy. 2. Život je zábava a jedno velký dobrodružství. 3. Když přijde problém? No a ...zase odejde . 4. Před nikým není třeba se hrbit ! 5. I ten největší frajer se dokáže zamilovat. Philippe de Broca má dobrodružství v krvi. A herci ? Proti Jean-Paul Belmondovi jsme všichni jen bezvýznamný sračky. Claudia Cardinale by zase mohla ve filmu třeba jen stát a ja bych jí dal snad všechny herecký ceny, pro ten její pohled, pro ty její krásný hnědý oči a když se usměje a ještě zatančí, tak z ledů v Antarktidě je jen teploučka vodička. Jedno z nejkrásnějších a nejzábavnějších dobrodužství, které se mě navždy uložilo do srdce.(24.8.2007)
-
Superpero
Když jsem byl malej tak tohle pro mě byl kult.(6.2.2005)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,800,000║(6.4.2010)
-
Subjektiv
Cartouche nebyl schopen přinést mnoho originálního a tak těží z minulosti. V první půli především ze zdařilého Fanfána Tulipána, kteréhož je napůl variace a napůl kopie, ovšem bez jeho lehkonohého humoru, který je proti vrchnosti mnohem přesněji zacílen. V druhé vstupuje Cartouche do role Robina Hooda se vším, co k tomu patří, krom síly mýtu, již si s sebou anglický zbojník nosí. Naopak vydechuje atmosféru vyhřezlou zřejmě z nějakého budovatelského filmu, pravda, bez řečí o budování. Ovšem svoboda, ta musí být, a rovnost jakbysmet a jak lépe je symbolizovat než nasadit, i přes existenci překrásné novomanželky, do hlavy Cartouchovy touhu obcovat s královskou dcerou. Ale za nevěru to prosím nepovažujme, vždyť Venuši, narozdíl od Fanfánovy Adélky, která, stalkerka jedna, ani nebyla jeho ženou a Fanfánovými zálety trpěla, to nijak zvlášť nebolí. Cartouchova sexrevolucionářka před sexříjnem prská ve skutečnosti jen naoko, vždyť je ráda jaký je ten její chlapák chlapák. Jen úplný závěr vytrhl mě z lhostejnosti a za něj třetí hvězda. Slabé ***.(25.7.2009)
-
B!shop
Sice se jedna o dalsi variaci na frajera, co bohatejm bral a chudejm daval, ale vubec to nevadi, protoze 80% filmu je super zabava. Bohuzel ke konci, kdyz se Belmondo zacne zajimat vic o zenskou nez kradeze, tak jde zabavnost krapet dolu, takze by klidne slo celej film zkratit. Nicmene Belmondo, Cardinale a Rochefort jsou fajn a utahnou to i v tech ukecanejsich momentech. Navic zaver je krapet netradicni. Takze celkove se jedna o prijemnej dobrodruzne romantickej film.(20.12.2007)
-
CheGuevara
Cože? Tohle už dnes nikoho neoslovuje? Všude slyším jenom slovíčka "nostalgie" a "dětství". No u mě je to stále jedna z nejúžasnějších Belmondovek. Historické dobrodružáky s přídechem romantiky (nebo to je naopak?) jednoduše můžu. Tady je k tomu opět neodolatelný Belmondo. Šarmantní zlí muži mají k mému srdci vždycky ten správný klíč. Tohle je u mě nesmrtelný film s fantastickým hudebním podkresem.(20.3.2007)
-
Faidra
Říká se, že slovo dělá muže. Osobně si myslím, že to je blbost a že muže (a ženu) dělají a vždycky budou dělat činy. Tvoří ho odvaha nebo zbabělost, s jakou přeskakuje nebo podlézá překážky, které nám život staví do cesty ochotněji než budovatel steeplechase, tvoří ho schopnost milovat a přiznat si to nebo neschopnost a zapírání téhož s machistickou pózou toho, pro koho mají city cenu rozšlápnuté sedmikrásky, tvoří ho ochota se smát vždy, všude a všemu včetně vlastní osoby nebo studenočumákovitost nafouklá z čeledi namyšlenovitých, tvoří ho hrdost a odhodlání stát rovně nebo odevzdanost a ohnutý hřbet pod zupáckou botou. Pro Cartouche vždycky platily ty první možnosti, stejně jako pro jeho představitele, i kdyby za to měl zaplatit cenu nejvyšší (a jak mnozí z nás vědí, nejvyšší cenou není náš vlastní život). Nedat někomu takovému maximální ocenění? To bych musela být ještě větší blbec, než jste doufali, moji milí.(5.5.2008)
-
Jeanne
Působí hlavně jako historický, dobrodružný film a má docela vážné téma, ale pozornému divákovi neunikne řada ironických hlášek ve stylu pozdějších komedií s Jeanem Paulem Belmondem. Chce to hledat...(21.10.2003)
-
sud
V 50. a 60. letech ve Francii vznikalo opravdu velké množství šermířských filmů, plných hrdinů bez bázně a hany a krásných žen, kterým hrdina podlehne. Se svojí troškou do mlýna přispěl i režisér Philippe de Broca a mohu říci, že geniálně. "Cartouche" se totiž od těch ostatních podobných filmů liší. Je v něm mnohem více nadsázky a co se týče soubojů, ani na chvíli se nezastaví. Pokud máte v jiných souboje prokládané intrikami, zde jsou souboje, souboje, láska, souboje, láska...a zase souboje. A zhruba čtvrthodinu před koncem de Broca film změní. Nadhed se rozplyne jak pára nad hrncem a dostaví se vážnost a tragika. A smutný konec. Toto byla první spolupráce režiséra de Brocy s Jean-Paul Belmondem, který zde září po všech stránkách. A jak je vidět, vítečně si spolu porozuměli a tak spolu natočili ještě několik filmů. Ostatní herci jsou rovněž skvělí, neodolatelná Claudia Cardinalová a Jean Rochefort. "Cartouche" je nadčasová klasika, která je věčně mladá a ani náhodou nesmrdí stuchlotinou, jak jsem někde slyšel. A jsem rád, že si "Cartouche" můžeme vychutnávat s nádherným starým dabingem (Jan Tříska, Jana Hlaváčová).(16.8.2007)
-
Hunt
HUDBA: Georges Delerue(7.5.2008)
-
Gilmour93
Louis Dominique Bourguignon. Už za svého života slavný lapka, co užíval života plnými doušky, lásku rozdával do všech společenských vrstev a v sedmadvaceti skončil tam, kde nevyhnutelně směřoval - zapleten v kole. De Broca oživil jeho legendu poetikou, nadhledem a humorem, do hlavní role sladkého ničemy obsadil galského Errola Flynna a Georges Delerue přispěl pompézní hudební složkou. Snad jen posledních deset minut (osvobození, kočár) bylo laděno na vážnější notu a možná je i škoda, že se režisér neodhodlal vsunout takových momentů do filmu víc. A nyní mě omluvte, odjíždím na hloubkovou inspekci do Ústavu panen..(5.5.2010)
-
Lavran
Vtipná klasika s ještě klasičtějším Deleruem.(26.2.2008)
-
Stegr
55%(5.12.2007)
-
bassator
30%(20.11.2009)
