U konce s dechem
-
Bout de souffle, A
-
Na konci s dychom
-
Breathless
Krimi / Drama / Romantický
Francie, 1959, 87 min
Režie:
Jean-Luc GodardPlakáty
Obsah
-
Legendární nestárnoucí debut klasika francouzské Nouvelle vague. Pastiš filmových žánrů v originální filmové koláži-dekonstrukci. Neúnavný rebel a experimentátor Jean-Luc Godard s pomocí svého dvorního kameramana Raoula Coutarda posílá vycházející hvězdu Belmonda na osudnou štafetu v ulicích Paříže. Jednoduchý příběh o krádeži auta, následné vraždě a útěku překvapuje formální vytříbeností a bezprostředním vyprávěním a fragmentárností. Téměř závratné tempo příběhu o přitažlivém rebelovi, okouzlujícím a ležérním vrahu na útěku představuje odvetu mladé filmařské generace úzkoprsé společnosti.
Režisér si nenuceně pohrává s žánrovými klišé a hlásí se k anarchistickému okouzlení zločinem, sexem, násilím. Přitom znovu objevuje krásu filmové interpunkce, jak ji definoval Griffith nebo Feuilladův Fantomas. Nevyhýbá se kontrapunktnímu srovnání, hýří širokou paletou nástrojů, od klasického Mozarta, až po odvazový jazz. Snímek má i příznačné poslání bezstarostné jízdy a volného pádu, tak typické pro divoké mládí a bezohlednou upřímnost. Sotva se totiž Godardův hrdina nadechne, pokud mu to závratné tempo a těkající kamera umožní, již chcípá na bílé laině ulice. Vzkřísení filmové řeči a nastartování nových vyjadřovacích možností, které U konce s dechem signalizuje, má i dodnes nesmírný vliv, který je možno najít i u tak rozdílného režiséra, jako je Quentin Tarrantino. Přitom jeden z nejvlivnějších a stále svěžích snímků světové kultury není jen dílem jednotlivce. Ďábelský koktejl a manifest Nové vlny o rychlé jízdě, vraždě, bezstarostné mládeži, pop-ikonách západní kultury totiž pomáhali namíchat tehdy ještě nepříliš známé osobnosti jako režiséři François Truffaut, Claude Chabrol nebo Jean-Pierre Melville.
"Osobnost poněkud odlišná od Wellese, Buňuela, Bergmana, Claira. Oproti jejich dlouhé tvorbě má za sebou teprve sedm let režijní práce, na rozdíl od nich nemá vyhlídky stát se klasikem sedmého umění. Jeho filmy poznamenává spontánní, živelné hledání nových možností, zkoušení nosnosti výrazových prostředků, neukončenost tvaru, kvas myšlenky, určitá nekázeň, což všechno se špatně slučuje s požadavky, jež bývají zpravidla kladeny na zralá, mistrovská díla." (Ljubomír Oliva) (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (197)
-
jenjan
„Dvě věci jsou v životě podstatné. Pro muže jsou to ženy a pro ženy peníze..“____ „Právě jsem přemýšlela..“ O čem? Neumím se rozhodnout.. Rozhodnout o čem? Nevím. Jinak bych neváhala…“____ „Nastup! Ne, zůstanu. Už mám dost. Jsem vyčerpaný. Chci spát.!.... Jsi cvok!“(15.3.2009)
-
Joski
Jeden z naj debutov Novej vlny. A mladý Belmondo na plno ukázal svoj talent:-)(8.8.2009)
-
see_sawandrew
O širokánském vlivu klíčových filmů francouzské nové vlny se s nikým přít rozhodně nikdy nebudu, ale co se týče jejich kvality, jsem docela na vážkách. Godardův jednoznačně antihollywoodský postoj samozřejmě potěší - záběry ruční kamery ze zadního sedadla automobilu působí mnohem lépe než plochá zadní projekce, a skokové či elipsovité střihy jsou báječně ozvláštňující postupy narace, s nimiž Godard experimentoval. Improvizované herectví je pro nové vlny jaksi typické, stejně jako zdánlivě prázdné dialogy bez konzistentního obsahu a ucelenosti. Narozdíl od báječných snímků české nové vlny na mě jejich francouzští předchůdci působí nemastně neslaně. Vlastně se vůbec nedivím, proč se francouzská nová vlna tak strašně rychle vyčerpala. 60%(23.9.2010)
-
smeidler
Belmondo, tak jak ho neznám, v (pravděpodobně) klasice francouzské nové vlny. Je to moje první setkání s JLG, a na delší dobu pravděpodobně i poslední. Artová nuda se sice nedostavuje, ale chybí tu i pocit z vyšší filmařiny. Prostě jen film o zlodějíčkovi, který se zašije v Paříži. Psychologii postav ke konci jsem taky nepobral. - 60 %(24.7.2011)
-
ona.takova
Energie, mládí, jaro ve filmařině.(14.7.2009)
-
dav110
Romance s dramatickým průběhem, úžasným Belmondem v hlavní roli a poněkud netradičním střihem. Rozhodně zajímavý film, ale tu geniálnost tam bohužel nevidím. 75%(31.12.2011)
-
FOCKE_WULF
Pozor na příšerný český dabing, pouštět jen v původním znění s titulky!(12.1.2012)
-
Lokran
pravda použité filmařské techniky byly vynikající, příběh jednoduchý, ale ne scizující, ale přesto... hudební stránka bez chyby, střih skutečně takový, jaký jsem čekal. to že se záběry na mnoha místech nespojují není vůbec na škodu (spíš naopak) a kamera je také velice svěží. ale přesto nevím... po shlédnutí jsem neměl tak příjemný pocit, jak jsem myslel, že mít budu... 75%(23.4.2006)
-
voidindigo
Znáte to, jak lidi tvrdí, že něco je "zajímavý", protože jím to naprosto nic neříkalo, ale zároveň nechtěj urazit ty členy jeho kultu, který na to nenechají dopustit ? Tak tenhle film je fakt hodně "zajímavý" !(18.2.2007)
-
bakeero
Ústřední dvojice je OK, Belmondo super, ale celkově docela nuda. :-/ A střih ve mě budil dojem, že tam dycky něco mezi jednotlivými zábery chybí. Bohužel zklamání. :-((3.8.2009)
-
Perfo
Líbil se mi příběh a postavy. Nelíbilo se mi zpracování a hudba, která se do filmu absolutně nehodila.(4.8.2009)
-
Heavyman
Belmondo a jeho začátky. Zvláštně pojatý příběh dvou mladých lidí, kde moc nerozumíte jaký je jejich opravdový vztah. Šikovně natočeno v pařížských ulicích bez použití komparzu a 95% lidí na ulici kouká přímo do kamery nebo se otáčí co se to děje, opravdu zajímavé.(21.1.2010)
-
BDMarty007
Bohužel mě to opravdu ničím nezaujalo ani nenadchlo. Asi je to nějak filmařsky převratné... ale pro mě to je bohužel obyčejná nuda. Jediné co shledávám trochu zajímavým je velká syrovost, je to vlastně až dokumentární, velmi hovorový jazyk, Belmondo v posteli v ponožkách...ale celkově mě to zklamalo.(14.4.2010)
-
Stíba
Možná, že tenhle příběh v sobě skrývá něco hlubšího ale to já pod jeho slupkou nenašel. Chápu, že nebylo příliš podstatou tomu věnovat pozornost ale ty plitké přechody a některé další podivnosti u mě na rozpačitém dojmu taky nepřidali. To co mě na filmu ve skutečnost zaujalo byla hudba a v některých místech zajímavý styl natočení a lehká elegance ale ve výsledku to na mě příliš komplexně nepůsobilo.(27.3.2012)
-
iNKa 1104
Kdo nezná "Godára", jako by nežil :)... Když se v jednom filmu sejde několik libůstek, pro které má člověk slabost, je determinovaná jistá předpojatost v hodnocení. 1.Žán Pól - naprosto nepřekonatelný floutek s nenapodobitelnými finesami v kouření cigarety, chůzi, pohledech, postojích... to člověk nemůže hrát, tím musí prostě být... 2.krásná Žán Seberg a její nevinné laškování a lolitkovské nošení se....tenhle pár je prostě k pomilování...3.úžasné exter-inter-hotel teriéry (scéna v hotelovém pokoji) kamera, střih...záběry (rozhovor v jedoucím autě)... doba Playtime a její noblesss e elegansss... 4.A ty krásné intimní detaily, které se rozkrývají pro každého jinak a v jiném... Je to ale film jen pro určitou náladu, stejně jako třeba Zvětšenina apod. majstrštriky a chce to zaujetí pro nesnesitelnou lehkost bytí :) a svěží vítr pohrávající si s výtiskem Herald Tribune po pařížském bulváru na počátku 60. let...(9.11.2006)
-
Celebrian
Možná je tento snímek považován za naprostou klasiku, ale mě téměř ničím nezaujal. Bohužel to není nic nadčasového a nejspíše proto jsem málem odešla z kina. Nepopírám, že Belmondo zde nehrál dobře, ano velice dobře. Ovšem děj ničím zajímavý a většina dialogů mezi milenci naprosto otřesná, dokonce mě některé řeči vytáčely až téměř k nepříčetnosti.(31.7.2007)
-
BUFUU
Nerozumím tomu. Dialogy nebyly nijak zvlášť vydařené, přesto se mi film pocitově líbil. Nejspíše to bylo záběry Paříže a solidními hlavními představiteli.(3.9.2010)
-
mcleod
Zajímavý film se skvělými herci a výbornou režií. Přesto mi něco chybělo. Asi to byl kontext doby, kdy tento film vznikl, nadšení z toho novátorství, které všichni filmoví znalci obdivují. Nepochybuji, že na začátku 60. let to bylo něco... přesto dnes už takovýto film podle mého nepatří mezi absolutní špičku. Příběh, osekaný na pouhý vztah dvou lidí, je slabý, myšlenky nevýrazné, kamera jistě zajímavá a režie taky, přesto již mnohokrát opakovaná. A právě kvůli této dnes již pochybné originálnosti bych ocenil, kdyby za filmem bylo něco víc než jen chtěla jsem zjistit, jestli tě opravdu miluji nebo ty jsi vážně veš.(14.2.2011)
-
Biff
Nemůžu si pomoct, ale U konce s dechem mi přišel jako parodie. Nejen na film noir a gangsterky, ale filmu a jeho zajetých klišé obecně. Na začátku je představen gangster Michel a už v jeho úvodní projížďce a jeho siláckých řečech a gestech je vidět Godardova nadsázka. Na svůj idol - Bogeyho - si spíše hraje - nosí klobouk, frajerské sáčko a brýle, ale působí spíše jako takový nevycválaný anarchistický bohém (ale ne rudý bolševický nok) bez minulosti i bez budoucnosti, typická postava Nové vlny. Jeho zločin není zobrazen nějak dramaticky, záběr na pistoli a pak na kácejícího se policistu, vše seběhne rychle, dokonalý moment překvapení. Celá Michelova póza je pak krásně ironizována scénkami jako že si skočí pro noviny, zatímco škemrá o peníze či ještě lepší že přiveze auta, ale musí pro ně do garáže, a pak zkouší na ulici, které auto je otevřené a dá se štípnout. Snad nejvtipnější okamžik je, když raději zvolí kriminál před životem věčného psance. Patricie je takovým intelektuálním protikladem Michela, ale přesto (nebo snad právě proto) propadne jeho kouzlu. Je však záměrně chladná a - jak se ukáže v závěru - i dost bezcitná a sobecká. Její život pak krásně vystihne symbolická scéna v ateliéru, kdy kamera sleduje její pohyb a zobrazuje tak její život - bloudění v kruhu. Co je ale na U konce s dechem nejzajímavější, je ta práce s očekáváním diváka. Asi nejlepším příkladem je postelová scéna, nebo raději "postelová". Divák čeká, že dojde k sexu - muž, žena, postel, co taky čekat jiného. A Godard na to i vtipně upozorňuje, když si např. Michel prohlíží časopis s nahotinkami nebo když Patricie vypráví, s kolika už spala muži, a tak pořád trvá napětí, kdy už to přijde. Ale ono nic. Celou půlhodinu nic! A nakonec po této monstrózní předehře přijde samotný akt, skrytý pod peřinou a trvající pár vteřin, perfektní. Ruční kamera, která se dnes jaksi zase vrací do kurzu, snímek dobře oživuje. Dominantní jsou zde dlouhé, nepřerušované scény, viz vcelku normální dialog Michela a Patricie na Champs Elysees, natočen ovšem naprosto úchvatně, kdy v širokém záběru člověk může sledovat okolo probíhající život, aniž by ztratil z očí ústřední dvojici. Zajímavostí je závěrečná scéna Michelova umírání, ne nepodobná závěru Wajdova Popelu a démantu, ale zatímco hrdina Wajdova snímku končí na smetišti (dějin) ve smrtelných křečích, Michel si ještě stihne efektně sám zatlačit oči, taková hezká ironická tečka za tím Godardovým případem.(4.9.2011)
-
Nebešťan
Inspirativní.(26.4.2012)
83%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
| V kinech ČR od: | 12.01.2006 |
|---|---|
| V kinech SR od: | 14.09.2006 |
| Na levném DVD od: | 09.07.2009 FilmX |
Související
- U konce s dechem (1983)