Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    ***

    Jiří Mádl jako herec utáhne skoro cokoliv. Dalším plusem je kamera Marka Jíchy. Jenže na druhé straně vůbec nevychází orámování příběhu z roku 1973 a nepovedený je český dabing. Navíc nedává smysl. Zmizela s ním veškerá pozitiva mezinárodního castingu, protože najednou to vypadá, že v Birkenau si všichni vzájemně rozuměli (proč se tedy Mádl vlastně chtěl učit francouzsky?) a ke komunikačním problémům tam vůbec nedocházelo. Takže tu máme jen další milostné drama z koncentráku, které má místy bohužel solidně nakročeno do kategorie „ušlechtilá nuda“.(25.1.2015)

  • juta
    ***

    Celkem překvapení na to, že jsem o filmu předtím nikdy neslyšel. Jenže romantika vsazená do tábora v Osvětimi není úplně to pravé a příběh by se i bez počáteční "předehry" klidně obešel. Stejně tak byla škoda, že film nebyl od začátku natočen česky, ale nemůžu upřít snahu, českou snahu, udělat takový film.(24.1.2015)

  • Omnibus
    ****

    Mádl mi tady moc neseděl (ale uznávám, že jeho zaškatulkování je můj problém a ne Mádlův) a celý ten milostný příběh se mnou nic nedělal. Což se paradoxně dá brát jako velké plus filmu. Peklo koncentráku a šílenou preciznost německé vyhlazovací mašinérie, zorganizované do posledního detailu a vypilované k maximální efektivnosti, se totiž podařilo z románu Arnošta Lustiga přenést na filmové plátno natolik působivě, že jsem si uprostřed všeobecného zmaru a hromad mrtvol v každém okamžiku jasně uvědomoval, jak strašně málo záleží na tom, jestli zrovna tihle dva zamilovaní přežijí. Kdykoli si totiž pro sebe ukradli chvilku štěstí, tak jen o pár bloků dál těla dalších Romeů a Julií právě hořela v pecích krematoria. Morbidní tanec vloček popílku přinášel jen zmar a marnost. Proto na nějakou Colette zapomenu rychle a v tom odjíždějícím vagoně jsem, na rozdíl od ní, necítil žádnou radost. Ale rozžhavené, dnem i nocí kouřící komíny (a taky třídící pracoviště Kanadu), ty si pamatovat budu. Působivě zobrazená atmosféra pekla, stvořeného lidmi na zemi, pro mě převálcovala i většinu formálních nedostatků filmu.(12.9.2013)

  • hippyman
    ****

    až na slabší "současnost" r. 1973 a poměrně amatérské triky (březinka, komíny, lokomotiva, rackové) jde o mimořádně sugestivní filmový prožitek... silný příběh, po jehož shlédnutí nebudete dost možná chtít dlouho nic říkat, jen si promítat v hlavě ty nejtěžší momenty a znovu si vážit doby, ve které žijete... běžte do kina (doporučuji EN verzi, ta CZ dabingem bohužel trochu utrpěla)... stojí to za to. i když dobře vám po tomto snímku asi ještě dlouhé hodiny nebude... 70% p.s.: vy, co ve svých komentářích postrádáte větší romanci v koncentračním táboře a stěžujete si na citové vydírání diváka, zkuste se nad tím ještě jednou (možná raději víckrát) zamyslet, jak asi jinak může vyznít příběh "lásky" v koncentračním táboře - je samozřejmé, že city a nervy budou šponovány do extrému a ona "láska" nebude ta, jakou ji známe z období míru... osobně myslím, že je to nepředstavitelné, a odsuzování scénáře či dokonce označování za vydírání je vzhledem k tomu, že se jedná o autentickou dobovou výpověď, silně nemístné.(18.9.2013)

  • virus10
    *

    Já tu dobu teda nepamatuju, ale tohle mi moc realistický nepřišlo. Spíš to na mě působí jako slátanina. Aneb láska v koncentráku. Od filmů z prostředí koncentračních táborů bych čekal nějaký napětí, ale tohle mě nějak nedokázalo vtáhnout do děje. Ke konci se raději nebudu ani vyjadřovat.(1.3.2014)

  • - Milan Cieslar původně namísto Colette připravoval adaptaci titulu Krásné zelené oči. Jenže zrona když s Lustigem dokončili scénář, celosvětová práva na knihu získal Hollywood. [Zdroj: E15] (hippyman)

  • - Andy Hryc se k roli dopracoval jinak než přes casting. Po premiéře Troškova filmu Čertova nevěsta se na rautu po projekci potkal s Milanem Cieslarem, s nímž před mnoha lety točil film Dynamit. Dlouho se neviděli, a tak při sklence vína slovo dalo slovo a režisér mu prozradil, že připravuje nový film. Pak se na něho zadíval a řekl, že by pro něj možná měl roli. Hryc měl radost a požádal ho o zaslání scénáře. Ten tak učinil hned druhý den. Hryc ho číst a jedním dechem přečetl a v jednu v noci Cieslarovi zavolal a řekl, že když ten film natočí tak, jak je napsaný scénář, může aspirovat na Oscara, a že roli kápa Fritze okamžitě a s nadšením přijímá. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

  • - Milan Cieslar oslovil Helenu Dvořákovou po derniéře Faidry v Divadle v Dlouhé, kam přišel sám, aniž by o tom věděla. Poté, co jí složil poklonu za skvělý herecký výkon, nabídl Dvořákové roli Korduly v tomto snímku. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace