Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (37)

  • Film zmiňuje termín „Továrna na smrt“, což je odkaz na dílo (knihu) očitých svědků. Autory jsou Ota Kraus, Erich Kulka a zpověď dalších přeživších z celé Evropy, kteří pomohli detailně popsat dění v táboře právě pro tuto knihu. V knize je i shrnutí, jak byla (ne)potrestána většina dozorců, vůdců apod. (Bajkoo)
  • Film byl natočen v angličtině a v postprodukci nadabován do češtiny. Většina českých herců se nadabovala sama a těm ostatním propůjčili hlasy jiní čeští herci a dabéři. Clémence Thioly propůjčila český hlas Petra Hřebíčková, která se tak poprvé v životě setkala s dabingem. (funhouse)
  • Milan Cieslar původně namísto Colette připravoval adaptaci titulu Krásné zelené oči. Jenže zrona když s Lustigem dokončili scénář, celosvětová práva na knihu získal Hollywood. [Zdroj: E15] (hippyman)
  • Na snímku se podíleli Andy a Wanda Hrycovi i přesto, že si Andy před lety řekl, že už se svou dcerou nechce mít po této stránce nic společného. „Po spolupráci s ňou na muzikáli Producenti som sa zaprisahal, že s ňou už nikdy viac robiť nebudem," přiznal v rozhovoru poe týdeník Šarm. (hippyman)
  • Colette ve zfilmování Lustigových děl zdaleka prvenství nezíská. Filmové plátno už dávno před ní okusily např. snímky Transport z ráje (1962), Démanty noci (1964) a Dita Saxová (1967). [Zdroje: oficiální web filmu, Lidové noviny] (hippyman)
  • Na plátně se promítla velká spousta lidí. Herců je okolo stovky a komparzistů kolem osmnácti set. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Psychologicky náročné scény zkoušel režisér s herci ještě před natáčením a bez kamery. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Tisková konference se konala v polovině roku 2013 tématicky v prostorách vlakového nádraží Praha - Bubny, které za války neblaze proslulo tím, že odtud byly transportovány vlaky do koncentračních táborů. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Studio UPP provedlo přes 220 složitých triků, mj. například skutečný rozměr koncentračního tábora Osvětim - Birkenau. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Arnošt Lustig si Cieslera sám vybral - napsal z Vinohradské nemocnice členům Grantové komise v lednu 2011: "Režiséra Milana Cieslara jsem poznal před deseti lety. Celou tu dobu plánujeme společné dílo, neboť ho považuji za nejlepšího současného filmového režiséra a byl bych šťasten, kdyby Colette režíroval právě on." [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Clémence Thioly je ve skutečnosti opravdu Židovka. Podobně herečka Kristína Svarinská před nedávnem zistila, že má židovské předky, kteří nesou těžké břemeno vzpomínek na holokaust. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Film, který vznikl v česko-slovenské produkci, natáčeli tvůrci (i díky zahraničnímu obsazení) kompletně v anglickém jazyce. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Točilo se mj. v bývalém dole v Mostě, některé záběry vznikly v prostorách vinařického hornického skanzenu Mayrau. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Milan Cieslar oslovil Helenu Dvořákovou po derniéře Faidry v Divadle v Dlouhé, kam přišel sám, aniž by o tom věděla. Poté, co jí složil poklonu za skvělý herecký výkon, nabídl Dvořákové roli Korduly v tomto snímku. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Andy Hryc má k této tématice velmi specifický vztah. Jeho maminka byla Polka a podařilo se jí utéct z Varšavy jen pár dní před vypuknutím Varšavského povstání, jež skončilo masovým vyvražděním většiny obyvatel tohoto města. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Dcera Andyho Hryce Wanda, která je koproducentkou filmu, již tři týdny po porodu pobíhala s malinkým synem v náručí po dekoracích osvětimského koncentráku na pražském Barrandově. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Andy Hryc se k roli dopracoval jinak než přes casting. Po premiéře Troškova filmu Čertova nevěsta se na rautu po projekci potkal s Milanem Cieslarem, s nímž před mnoha lety točil film Dynamit. Dlouho se neviděli, a tak při sklence vína slovo dalo slovo a režisér mu prozradil, že připravuje nový film. Pak se na něho zadíval a řekl, že by pro něj možná měl roli. Hryc měl radost a požádal ho o zaslání scénáře. Ten tak učinil hned druhý den. Hryc ho číst a jedním dechem přečetl a v jednu v noci Cieslarovi zavolal a řekl, že když ten film natočí tak, jak je napsaný scénář, může aspirovat na Oscara, a že roli kápa Fritze okamžitě a s nadšením přijímá. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Eric Bouwer neměl casting na roli Weissackera zrovna jednoduchý - režisér mu dal pouhých 15 minut k přečtení pěti stran a Bouwer pak musel celý casting improvizovat. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama