Kamera:
Jan MatiášekObsahy(1)
Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Tyto dopisy, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, jsou neocenitelným dokladem duchovního světa V+W. „Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy“ – tak velice výstižně charakterizuje tuto korespondenci kritika.
Souborná korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha u nás vyšla knižně v roce 2007 a o tři roky později se dočkala své divadelní podoby. Scénář napsala Dora Viceníková a nastudoval režisér Jan Mikulášek. Inscenace v brněnském Divadle Reduta se stala jedním z nejvýznamnějších počinů českého divadla posledních let. Vzácně se na tom shodují diváci i kritika. Svědčí o tom plné divadelní sály nejen v Brně, ale i všude na zájezdech a také řada prestižních ocenění.
(Česká televize)
Recenze (13)
Přiznám se, že jsem trochu zděšený z celého představení, proto ho nebudu hodnotit. Celé mi totiž přišlo, jako alternativní podbízivá moderna, za každou cenu. Z tohoto materiálu šlo vytvořit něco více, než jen frašku, protože ony dopisy obsahují často zajímavé myšlenky a připomínky k dané době a je velká škoda, že některé nebyly připomenuty, nebo zmíněny. Nemám nic proti alternativnímu umění, ba naopak si ho vážím, u této hry si však zpracováním nejsem tak úplně jist. Platí totiž, že divadlo je buď dobré, nebo špatné. Nepřesvědčí mě ani úspěch hry, protože řečeno slovy Jana Wericha "Masa má vkus." Možná jsem však příliš přikrý, a tak hru nehodnotím! ()
Velice mě potěšilo, že se česká televize rozhodla přenos uskutečnit a převedla obraz na naše obrazovky..velice povedená inscenace, kde tvůrci a samozřejmě představitelé hl. rolí ukázali své mistrovství a šikovnost, když takto přesvědčivě a povedeně převedli korespondenci dvou velkých postav našich dějin na prkna našich divadel, kde se lidem zase o něco více přiblížili..PS: jsem rád a těší mě, jak stoupl za pouhý jeden večer počet příspěvků a hodnocení a že lidé v této zemi stále dokáží ocenit naše staré dobré klasiky a velikány národních dějin :) ()
Bohužel jsem neviděla celé vystoupení, ale to, co jsem viděla, mě velmi zaujalo! Tak osobité, originální a tragikomické zpracování korespondence dvou velikánů české komiky a velkých kamarádů mě naprosto nadchlo a asi si to budu muset ještě někdy pustit celé. Skvělá podívaná a ta krásná "werichovská" čeština si rozhodně zaslouží čtyři hvězdy. ()
Znám všechno od milovaných a ctěných V+W tedy i tyto dopisy, které bolí když si člověk připustí že zrovna tihle klauni na sklonku života museli tolik bolesti zažít,věřím že to má a mělo nějaký smysl....Dopisy jsou pro mne tak silné že vlastně nevím zda je k nim inscenace potřeba, a tak ji nehodnotím jen ty slova...Ale je dobře že vznikla, protože by se ke spoustě lidem korespondence nedostala... ()
Povedený přímý přenos, na den státnosti. Oslava jedněch největších umělců naší historie. Příběh/ nepříběh o přátelství překonávajíc, velkou vzdálenost a nelehkou dobu. Hlavně je zde také ukázána "druhá strana mince" W+V. Werich musel bojovat jako každý jiný člověk s nepřízní, ale protože byl optimista až dokonce a prostě Werich tak se na to zapomíná. Jsem rád, že jsou zde připomenuty i tyto nepřízně. Ostatně i život Voskovce, je ukázáno jak se vyvíjel a proč. Scénáři a zapracování korespondence poklona. Na zpracování bych možná nějakou tu výtku našel ale rád jí zapomenu. ()
Reklama