Poslední cesta do Macaa

Toto sú tie momenty kedy si človek uvedomí, prečo miluje kinematografiu. Niečo tak geniálne a nápadité som už dávno nevidel. Sú filmy, ktoré vás zaujmú kvalitným scenárom, dramaturgiou, výpravou, kamerou či réžiou. Ak spĺňajú čo i len jedno z týchto kritérii, môžeme tieto snímky hodnotiť ako zaujímavé. Ak viac, častokrát si na daný film spomenieme aj niekoľko dní po sebe. Keď ho máte plnú hlavu, ťažko sa hľadajú vhodné slová chvály. Patrím medzi divákov, ktorí si pozrú film s akoukoľvek tématikou, ale ostatná tvorba João Pedra Rodriguesa je natoľko svojská, že nateraz zostávam iba pri Poslednej ceste do Macaa. Vôbec mi to nevadí, budem sa tam totiž veľmi rád vracať. (25.11.2015)

Na (filmové) lodi do Macaa, do města bez tváře, do města s 20 000 tvářemi na jeden čtvereční kilometr tvářemi, města, ve kterém je člověk sám. Město, které tvoří osudy svých obyvatel, včetně cizinců, kteří se do něj snaží proniknout. A zvláště těch, kteří jej znali ve svém mládí. Cesta do Macaa je definitvní. (31.10.2020)

Hodně se mi líbí ta myšlenka, že i v obrovské metropoli, kde žije hromada lidí, se zároveň člověk může cítit nejosaměleji na celém světě. Pak i ta dokumentární rovina filmu je zajímavá a dobře rozehraná. Autor se vrací po letech do Macca, kde byl naposledy jako dítě a ze kterého má spousty krásných vzpomínek, jenže si uvědomuje a zjišťuje, že to místo se za ten čas změnilo a tak se znovu snaží pochopit jeho mentalitu. Plus pár těch zajímavých kameramanských nápadů zručně natočených překvapivě ruční kamerou taky mají své kouzlo. Jenže to je z kladů tak všechno. Ta pomalá atmosféra mi sedla jen ze začátku, ale od nějaké 30. minuty jsem se s každou další začínal stále víc a víc nudit. Ono to sice má čím zaujmout, ale mě moc nesedl ten Rodriguesův styl, protože mi připadá příliš pomalý a bez citu pro tempa. Ale zase ho nechci shazovat, věřím, že své fandy si určitě najde. Není to ale jediný problém, co s tím filmem mám. Ta fikční rovina, ten "mysteriózní" krimi příběh tam podle mě je úplně zbytečný a působilo by to líp bez něj. Sice se snaží nějak navazovat s tou reálnou rovinou, ale ve finále se s ní nepropojí, ani sám o sobě nikam nedospěje, vlastně se od té druhé úvodní scény nevyvíjí nikam. Možná mi něco uniklo, ale takhle mám pocit, že to, co mohlo být na celém tom filmu nejzajímavější, je nakonec tím nejmíň zajímavým. Kdyby to byl čtyřicetiminutový poetický dokument jen s tou reálnou rovinou, tak by se mi to asi líbilo hodně, ale takhle bohužel ne. Nějaké své kouzlo a hlavně osobitost to má určitě, sedlo mi to a dalo mi to víc než Ornitolog (protože ten je jen osobní psychoterapií a režisér se tam vyrovnává s vlastní homosexualitou, ale žádnou myšlenku ten film nepředá), ale i tak to na víc jak slabé 3* nevidím. (21.05.2021)

Nápaditý a originálny film s úspechom balancujúci na hrane dokumentu a fikčného filmu. V obrazovej stránke ide o čisto dokumentárny počin, kde sa nestretneme s herectvom ani umelými kulisami (snáď len v prvej scéne), zatiaľ čo fikčná rovina je tu budovaná cez voiceover. Forma filmu aspoň pre mňa silne naznačovala, že samotný scenár a rozprávanie vznikli až po nasnímaní všetkých obrazov v Macau. O to je film geniálnejší, nakoľko je rozprávanie nápadité, nestupídne a neraz prekvapí. Na to, že režisér použil digitálnu kameru sú obrazy neobvykle nádherné a poctivo zachytávajú nuancie mesta - obzvlášť kontrasty medzi "starým a novým" Macaom. Nádherný film ku ktorému sa rád vrátim. (29.11.2015)

Uznávam, že ma film načapal nepripravenú, žiada si určite vnímavejšieho diváka. Ale ani v lepšej forme by som pozornosť neudržala. Forma prebila obsah a ani jedno z toho ma neoslovilo (MFF Cinematik Piešťany 2019). (16.09.2019)