Plyšový medvídek

Delon hraje obvykle dobře, leč nová doba přináší nové a ne vždy dobré scénáře... Ustrnulý příběh úspěšného lékaře, který až teprve s tragickou smrtí jedné ze svých zaměstnankyň, se kterou měl krátký "románek", zjistí, v jakém světě žije, jakými lidmi se obklopuje. Sebezpyt od Deraye, ale říkám, i na těch slabých osmdesátpět minut to bylo moc dlouhé!!! (25.07.2011)

Poslední filmová spolupráce dua Delon - Deray. A to je právě to dilema, protože ať chci nebo ne, promítá se mě do hodnocení děvka jménem nostalgie. Vždycky pro mě byla, je a bude radost koukat na Delonův bezemoční obličej v momentě kdy já napětím ani nedýcham, vždycky se rád kouknu do těch jeho očí, které mě napovídali, kdy se mám usmát, kdy plakat, a kdy proklínat celej svět. Nikdy nezapomenu na Derayho poctivý přístup k divákovi a jeho emocím. Jenže tady všechno bylo ani ne z půlky. Ta čtvrtá hvězdička je výraz mé úcty a respektu k oběma pánům a jako jakýsi dík za všechno co kdy spolu v kinematografii dokázali a rozhodně nepatří k tomuhle filmu. (14.09.2010)

--- 21. 3. 2011 Jak uhodnu rozuzlení před polovinou filmu, jde hodnocení dolů. Od dua Deray-Delon (a adaptace Georgese Simenona) jsem čekala mnohem víc. --- 11. 11. 2011 Po druhém zhlédnutí přidávám třetí hvězdičku. Zaměřila jsem se v poslední době na Delonovu pozdější tvorbu a nové zkušenosti mě přiměly ty staré přehodnotit. A také se smířit s faktem, že zlatá éra francouzské drsné školy je nenávratně pryč, a je zbytečné očekávat, že se vrátí. Takže nyní objektivněji a bez zřetele k minulosti: není to špatný příběh, jen jsem se do něj prostě nedokázala ani vcítit, ani ponořit. Prostě jen tak bez emocí sledujete, jak hlavní postava jen tak bez emocí proplouvá dějem a občas si pohraje s medvídkem, občas s ženskou a občas s pistolí. Toť vše. (11.11.2011)

Jsem zvyklý na jinou kvalitu filmů, které mi předkládal Jacques Deray. Trochu jsem v rozpacích, co si s tím vším mám počnout. Na jedné straně sobecký úspěšný muž, hromada milenek, z níž jedna je trochu labilní. Na druhé straně lhostejnost, výhružka, zatřelený mstitel prostého ducha a klavírní koncert. Došel jsem bohužel k přesvědčení, že celý film stojí a padá s účelově dodanou rolí pro Delona, přestože hrál spíše jako úředník. Kdyby hlavní roli hrál nějaký Lojza z Horní Dolní, něměl bych sílu a ani vyvolanou nostalgickou vzpomínku, díky které jsem přihodil jednu až dvě hvězdičky na piedestal ustupující Delonovy slávy a francouzské kinematografie vůbec. (10.09.2010)

Předpokládám, že většina zde hodnotících viděla film dabovaný. A o tom to možná je. Také jsem to nejdřív viděla v TV dabované. A přišlo mi to, no, nic moc, jakože i tesaři De+De (Delon, Deray) se občas utnou, ale chyba lávky. Pak jsem koukla na originál a měla jsem pocit, že koukám na jiný film. Film v originále vyznívá jinak. Má velice dobře vystavěnou atmosféru, perfektní hudbu, Delon hraje tak civilně, jak se k této roli přesně hodí (dabing Bédi Trávnička, pardón, dvorního pana Trávnička je v tomto případě tak rušivý!!! , to vůbec neladí !!!). Plyšový medvídek si zkrátka téměř! nezadá s filmy z dřívějších let. U mne originál jednoznačně zvedá hodnocení, jinak bych zůstala poněkud rozčarovaná u tří hvězd. (26.07.2011)