Černý Tulipán

Nádherný film. Fascinuje mě, jak ve mně dokáží hodinu a půl opakovaně probouzet záchvaty smíchu tak 'ušlechtilým' způsobem. Ach, takový film už by dneska asi nikdo nenatočil. Jen mě mrzí, že v příběhu ustoupil do pozadí ten charismatický, větrem ošlehaný, pohledný, zkušený, rozumný, inteligentní, pragmatický, okouzlující,..., vtipný, uchvacující Černý tulipán a místo na něj jsem se musela většinu času koukat na malého brášku, co mu možná v závěru filmu začal sahat po kotníky. (06.04.2011)

Tak tohle je srdcovka mých klukovských let. Pokaždé, když se ten film v kině promítal já na něj šel...A ne jednou! Vyšel jsem z odpoledního představení a šel jsem znovu na podvečerní promítání! V šedesátých létech co se týká romanticko-dobrodružných filmů neměli Francouzi konkurenci. Alain Delon skvěle ztvárnil oba bratry-dvojčata! (11.06.2008)

"Zapamatujte si dobře to jméno, vstoupí do historie!" A, ano, tímto filmem se jméno Alain Delon zapsalo i mně, tehdy školou povinné, do srdce, a od té doby v něm nepřetržitě koluje, z jedné komory do druhé, ona velká platonická láska, která při každém setkání vlévá do mysli ty vzácně oblažující pocity. U vrchnosti v nemilosti. Nuže, sejměte masku toho muže. S kordem v ruce proti bohaté smetánce. S rozmařilým úsměvem loupí šperky, drahé kamení, mince z pokladnice. Vkrádá se do salónků, zašněrovává střevíce, jako správný svůdce láme dámská srdce. Dobový šibal, padouch, nezbeda, který neztrácí svůj šarm, i když jeho tvář zdobí nemalý šrám. Jeho bratr, na vlas stejně pohledný, v zastoupení. Domýšlivé aristokracii sráží hřebínky, z úst odnímá pýchu, stříbrné lžičky, talířky. Do zbraně, do kola. V souboji dočká se své odměny, tak zvesela. S pozdravem podepsán uhrančivý a báječný Černý tulipán. (05.11.2015)

Alain Delon se ještě jednou ukázal v dvojroli, i když vlasz'tně v jedné postavě, ňoumy a hrdiny - a to v Zorrovi. Ale ani náhodou se nepřiblížil tomuto skvělému historicko-dobrodružnému filmu z pera Alexandra Dumase. I pravnuk Portose by byl hrdý. :) Jó, to byla doba, kdy francouzi uměli točit tenhleten druh filmu bez bázně a hany. Za dnešní výstřelky ala remake Fanfána či Angeliky je je třeba už jen hanit a vzpomínat na dobrého věrného koníčka Voltaire. Dnes aby člověk pohledal onen černý tulipán. (20.05.2014)

Mohu jen potvrdit, že Alain Delon byl nezapomenutelný a velmi okouzlující. Pořád se na film dobře kouká a pořád se u něho stejně dobře bavím. Neztratil nic z toho, co divákovi nabízel v době svého vzniku. Trošku dětinské a zároveň bláznivé mi přišlo, když Delon hrál se svým koněm na honěnou. Na druhou stranu to film zase o něco více odlehčovalo. Vždycky se na tehle film ráda podívám. Člověk se při něm může alespoň na pár chvil zasnít. (20.08.2012)