Léto ztracených polibků

Hezky natoceny, poeticky ladeny film z Gruzie, ze ktere jsou u nas temer vsechny filmy nedostupne... Reziserka naplno vyuzila krasy Gruzie a spolu s lehce erotickymi zabery na Nutsu Kukhianidze, ktera zde hraje ctrnactiletou holku, natocila pekny romanticky film. Hezka je i Bregovicova hudba. Kukhianidze, ktera v dobe nataceni mela 17 let, neni zadna kocka na prvni pohled, ale ma neco v sobe a urcite byla vybornou volbou tvurcu tohoto filmu, ze ji obsadili do hlavni role. Obrazove velmi hezky film, obsahove me to ale tolik nezaujalo. Skoda, ze se zrovna tento film CT rozhodla dabovat a nepustila ho v puvodnim zneni s titulky. (14.03.2015)

Gruzie je poněkud svéráznější země a samotní Gruzínci jsou svérázní lidé. Ovšem, to jsem použila velmi mírný výraz pro charakteristiku tohoto filmu, protože tohle je jízda toboganem. Sibyla byla docela číslo. Když jsem na scéně uviděla Pierra Richarda, tak jsem úžasem oněměla. Vlastně musím říct, že na mě takhle působil celý film, který byl opravdu velkým a příjemným překvapením. Souhlasím s Hal_Moorem, divoká gruzínská příroda je skutečně krásná. Jen bych tam nechtěla jet tím rezavým autobusem, co mu přestaly fungovat brzdy. (01.06.2011)

Sibyla je neřízená střela, hned po příjezdu k tetě začne obracet malé městečko vzhůru nohama, bezhlavě se zamiluje do čtyřicetiletého Alexandra a po promítání erotického filmu Emmanuelle je půlka města "pod vlivem". Moc pěkně natočené, krásné záběry, příjemná atmosféra, obzvláště mě potěšil Pierre Richard v roli kapitána, který hledá moře, neb loď už má. (04.08.2019)

Velice příjemné překvapení, jedno z nejpříjemnějších za hodně dlouhou dobu. Léto ztracených polibků je navíc velmi zajímavý film. Taková gruzínská Lolita říznutá českými Hřebejkovými filmy. Nutsa Kukhianidze vystupuje jako mladá nevinná femme fatale nejen pro dva hlavní mužské představitele, ale také pro pánské publikum. Zaujala mne ještě více než ta americká Lolita. Její nízký věk však nedovoluje žádné erotické extempore (i když by mohlo, hlavní představitelce bylo v době natáčení čerstvých 18 let), a navíc jako čtrnáctiletá si plně neuvědomuje důsledky svých činů. Čtrnáctiletý je i její obdivovatel Mickey, který si ze stejného důvodu plně neuvědomuje svůj čin na samotném konci filmu. Tragikomický příběh je tak zakončen spíše tragicky, aniž by k tomu celou dobu směřoval. Chvíli jsem dokonce uvažoval o maximálním hodnocení, ale právě kvůli dle mého nepatřičnému konci nechávám na čtyřech. PS: Gruzínská krajina je nádherná. (21.05.2008)

Gruzínske malomesto, videné poeticky roztúženými očami mladosti. Zámerom bolo zrejme vyvolať úsmevom predchnutú melanchóliu na stratené prvé lásky, ku ktorým ľudia tak radi utiekajú. Panoptikum zaľúbencov, paničiek, alkoholikov, neverníkov sa snaží tu viac, tu menej vydarene zobraziť „krásy života“. Nasilu dosadené postavy a epizódy, v štýle –„ale veď sa tu neustále niečo mimoriadne deje“ - ale z tohto boršča trčia ako slama z topánok.. Napriek istej pútavosti (prostredie, hlavná hrdinka) film ako celok nezapôsobí. Intenzívnejšiemu prežívaniu zabránilo nestotožnenie sa s emočným naladením väčšiny postáv a pocit už viackrát videného v minulosti, a na lepšej úrovni. Túto neveľmi podarenú recykláciu najlepšie charakterizuje hudba Gorana Bregoviča, ktorá je takmer do bodky zhodná s tou, ktorá zaznela v Kusturicovom filme Arizona dream. Pri jej stlmenom zvuku a nie celkom vhodnom použití sa ale v tomto prípade jej katarzný účinok takmer vytratil. (06.07.2006)