Dotěrný chlap

Z mého pohledu vidím nadprůměrnou hodnotu filmu v hereckých výkonech obou hlavních představitelů. Opravdu jsem neměl problém, že Jacques Brel je po rozchodu se samicí bečící mužská troska a Lino Ventura má z podobných lidí nervy v prdeli. Za naprosto nejvtipnější považuju pohledy Lina Ventury, když se mu zase Pignon vsere do života. To jsem byl tak vysmátej, že hrozilo mé stěhování na Smíchov. Ovšem byly chvíle kdy jsem v sobě probouzel pravěké pudy a Pignona jsem měl chut bacit nějakým velkým kyjem. (01.07.2013)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $3,400,000║ (20.07.2010)

Typicky scénář Francise Vebera s dvojicí "pomatený zoufalec a stoicky klidný drsňák", která si časem vymění role. Ale Dotěrného chlapa vidím jako jeden z těch slabších "buddy movies", protože hlavní dvojice není zdaleka tak sehraná jako později Pierre Richard a Gérard Dépardieu. Jacques Brel v titulní roli je tak neskutečně otravný, že na místě Lina Ventury bych ho odprásknul hned. :-) Remake spolehlivého Billyho Wildera Kamaráde, kamaráde! (USA 1981) je o něco lepší. 50% (24.11.2005)

Lino nepotřebuje žádnou zbraň, jemu stačí jediný pohled a mrtvoly padnou bez hlesu na zem. Miluju tyhle herce, kteří pohledem a mimikou mnohdy řeknou daleko víc než mluveným slovem. Ke konci jsem přemýšlela, jestli by nebyl nejlepším východiskem dobrovolný pád ze střechy dolů. Já osobně bych to nutkání měla:-) Čas od času se ráda dívám na tyhle praštěné komedie, kde se jen báječně odreaguju od těch skutečných trablů života. A taky se mně moc líbil ten typicky francouzský hudební podkres. (18.01.2018)

Jméno Francois Pignon je ve Francii patrně synonymem pro otravného smolaře (namátkou Uprchlíci, Otec a otec, Kondomedie, Dablér, Blbec k večeři, Osina v zadku). I v tomtopřípadě by nájemný vrah Milan přijel, picnul do černého a zase odjel. Jenže pignonovy psí oči ho donutí neustále telefonovat, prohánět se autem a přitom krotit pitomcovy sebevražedné touhy. Přiznám se, že jsem se docela bavil, ale i k tomu, že nemluvný zabiják s kamenným výrazem v tváři pobral veškeré mé sympatie a smolař by letěl z prvního okna, které bychom společně potkali. (17.09.2012)

Solidní francouzská komedie, která ale (aspoň podle mě) prostě neni tak dobrá, jako pozdější filmy na stejný téma s dvojicí Pierre Richard a Gérard Depardieu. Hlavně Jacques Brel mi do tý role moc nezapadal. Kdyby v tom místo Brela hrál Richard, možná by to i na ty 4 hvězdy bylo. Takhle dávám průměrný 3. Jinak potěšila akční jízda s Renaultem 12 Gordini. Tahle vzácná verze se ve filmech moc často nevidí. (01.02.2015)

Veberova situační komika obvykle staví na protikladu nesourodé dvojice a Dotěrný chlap se z téhle definice nevymyká. Právě na půdorysu tohoto snímku funguje jeho humor ale natolik dobře, že se k němu Veber na stará kolena vrátil a natočil remake filmu, ke kterému kdysi napsal scénář. Ještě před ním po stejné látce sáhli Američané a pověřili slavného Wildera, aby vylepšil rozpočet studia a ze setkání chladnokrevného zabijáka pověřeného klíčovým úkolem své kariéry a snaživého trouby vytěžil maximum. Bývá zvykem vyzdvihnout originální verzi a kydat hnůj na - jak říkají filmoví fanoušci - zbytečné remaky. V případě Dotěrného chlapa to ale neudělám, postupem času jsem zhlédl všechny tři verze a ani jednu z nich nepovažuju za umělecký neúspěch. Dokonce ani Osinu v zadku ne, i když ji filmová kritika a filmoví fandové rituálně odstřelili. Každá z verzí má své silné stránky, ale i své slabiny. Spojením toho nejlepšího ze všech tří snímků by vznikl skvělý biják. Na Dotěrném chlapovi je úžasná přítomnost Lina Ventury. Nebyl totiž komediální herec, zato role chladnokrevného zabijáka mu padla jako ulitá. Nepřehrával, tu postavu mu zkrátka věříte. Zoufalství v očích vypadá autenticky a o to větší veselí vyvolává. Naproti tomu Jacques Brel - a to ho jako šansoniéra mám rád a ačkoli se vlastně snaží o totéž, tedy hrát komickou postavu na vážno - tady působí spíš rušivě. Pignona mám zafixovaného jako sympaťáka, v Brelově podání ale představuje tak otravné individuum, že bych ho s chutí odkrouhl sám. Celkový dojem: 80 %. (10.04.2015)

Čekal jsem bláznivou komedii, ale ve výsledku jsem dostal spíše odlehčený thriller s komediálními prvky. Francis Veber se coby scénárista ještě rozcvičoval a ještě chvíli trvalo, než se z něho stal excelentní autor. Ale i tak těch 80ti minut ve společnosti Lina Ventury a Jacquese Brela vůbec nelituji. 60%. (20.08.2016)

K Andertonovmu komentu: myslím, že Milan stvárenený Linom Venturom sa vo filme pousmial po podaní neuroleptika lekárom a po následnom precitnutí. Nezabudnuteľná scéna. (29.06.2013)

I nájemný vrah má jen jedny nervy. A pokud mu je neustále drásá někdo jako deprimovaný obchodník s košilemi, je zaděláno na malér a v tomto případě naštěstí také na výbornou komedii. Lino Ventura je ohromný, dokáže rozesmát jediným upřeným pohledem, a pokud mi Jacques Brel během filmu lezl na nervy, bral jsem to jako záměr, který Francisi Veberovi vyšel - ne jako minus. Nepopírám ale, že filmu nejspíš dávku působivosti přidává skvostný československý dabing s Martinem Růžkem a Eduardem Cupákem. (16.08.2014)

Milá komedie o vážném, převelice vážném tématu, které však i tak může leckdy přinést zajímavé trystní zápletky, pouze však ve filmu. :-) Dobré zhudebnění od Brela. (07.03.2009)

Pohodičková komédia, ktorej osobitný šmrnc dodáva Lino Ventura - ten jeho pohľad keď mu niekto niečo hovoril bol božský... Veru, nie je nič horšie, ako keď sa vedľa nájomného vraha nasťahuje chlapík so samovražednými sklonmi. Posledná scéna - výbuch smiechu až sa brucho triaslo. Veľká spokojnosť. Silný nadpriemer. 85/100 (12.02.2020)

Naprosto bezchybná komedie, u níž jsem se bavila od začátku do konce. Lino Ventura se zaťatou čelistí pobíhá filmem a snaží se setřást dotěrného Brela. Ventura s Brelem byli dobří přátelé, takže nebyl problém, aby si sedli i při filmování. Na výborné výkony od Ventury jsem zvyklá, ale Brel zde podal svůj druhý nejlepší výkon (nejvíce se mi líbil v Le Far West, kde se také mihnul Ventura). A Brelova hudba k Dotěrnému chlapovi je bez diskuze výtečná. (26.07.2011)

Veľké zuby, otrasný účes, priblblý výraz. Francúzi majú patent na blbcov na večeru, raňajky aj obed daný od boha, takže si môžu dovoliť takých filmov natočiť koľko len chcú. Ventura by sa neusmial, ani keby som mu rozprával vtipy ja (:)) a práve v jeho kamennom ksichte v kontraste s tým neskutočne priblblým Brelovým tkvie kúzlo tohoto filmu. Napísať im solídny a vtipný scenár tým pádom nebola až tak ťažká úloha a podľa existujúcej hry to bola skôr hračka. Filmový čas je tu úplne mimo, od jednej do druhej sa tu stihne to, čo iní nestihnú za celý deň, ale to nie je vlastne ani chyba, skôr ďalší vtipný prvok filmu a režisér si toho musel byť vedomý. Poteší nekonvenčný záver a keď už to takto skončilo, tak nechápem, čo bránilo Milanovi Pignola od zúrivosti zavraždiť. To na margo toho, ako by som konal ja. (29.06.2013)

Příjemný osvěžení a navíc Lino v hlavní roli, co víc si člověk může přát? Jen ten soused, ten mi pil krev. Ač se řadím mezi kliďase obecné, moc se divím tomu, že s ním měl náš "Sicario" takovou bohorovnou trpělivost, já bych ji ztratil zhruba po pěti minutách, bouchl bych a bylo by to. Takhle jsem to musel ještě hodinu vydržet, čehož však vůbec nelituju. Přece jen, takových odlehčených filmů a lá Ventura, jsem zatím moc neviděl. (08.03.2016)

Je pre mňa málo pochopiteľné, že som na tento film, videný pred mnohými rokmi, zabudol. Bol totiž predobrazom dvoch remakeov (Braček, braček 1981, Osina v zadku 2008) a viac, či menej podobných filmov (48 hodín, Utečenci a Drž hubu!). Ale originál je originál, aj keď chybičky sa nájdu. V každom prípade by sme otravnejšieho chlapa, než akého zahral Jacques Brel, ťažko hľadali. Pre ním kapituloval aj Lino Ventura a ten nekapituloval pred hocikým. (11.01.2015)

Viděno 14 měsíců po americké remakové verzi s Lemmonem a Matthauem, jež se tímto stala zbytečná. Příběh smolařského nájemného vraha není špatným filmem, ale cosi tomu dle Veberova žebříčku chybí. Výborný český dabing (Filmové studio Barrandov Dabing 1975, Martin Růžek, Eduard Cupák) to naopak slušně vylepšuje. (16.06.2012)

J. Brel je v tomhle filmu nejen dotěrný ale i otravný, protivný, vlezlý atd. a úplně chápu, že by dohnal skoro k šílenství nejen nájemného zabijáka. (21.07.2007)

I pes slušný nápad, který mohl přinést řadu zábavných gagů a humorných scén, jsem se moc dobře nepobavil. (09.07.2013)

Už jste někdy potkali dotěrného chlapa? Pokud si myslíte, že ano, doporučuji Vám shlédnout právě tento film s Lino Venturou v netypické roli nájemného vraha a s Jacquesem Brelem v roli dotěrného, vlezlého, otravného, neschopného, nevyrovnaného, nešikovného a zamindrákovaného chlapa. A pak si znovu položte otázku: Už jste někdy potkali dotěrného chlapa? Trochu komedie, trochu detektivka a tak trochu všechno dohromady… (19.06.2008)