Probuď se, špione

většinu filmu jsem vůebc netušil, o co běží, naprostá totální nepřehlednot postav, mám pocit, že chvílemi nevěděli kdo je kdo ani autoři scénáře, ono to sice má mít na konci "super nečekanou pointu a velké odhalení" ale předchozí tápání bylo tak vyčerpávající, že mě ten film začal nudit a nebavil dávno před "tou pointou". Navíc Ventura už tady překročil šestej křížek a agent zabiják, kterej běhá a střílí po lese, začíná bejt trošku nevěrohodněj a to ho mám jinak fakt rád. 50% (28.06.2009)

Lino Ventura je vedle Jeana Gabina mistr jednoho výrazu. Schválně jsem si během celého filmu dával pozor, jestli projeví nějakou emoci. Marně. Je to herec kategorie "stone face". Nechci ale působit jako kritik tohoto známého a uznávaného herce. Naopak jej mám rád a na krimi a thrillery s ním se rád podívám. Přesto mě jeho styl hraní fascinuje a irituje zároveň. Co se týče tohoto filmu, je to mistrovský špionážní lahůdka. Atmosféra houstne, paranoia roste, špionské propletence jsou zamotané a v konečném důsledků možná i nerozluštitelné. Překvapila mě účast polské herečky Jandy. Samozřejmě mile. (26.08.2014)

Jedině za Venturu a Morriconeho hudbu, jinak je to naprosto zničený materiál, který byl totálně zahozen. Naprostá nepřehlednost postav ve kterých jsem se ztrácel až do úplného závěru. Vůbec nechápu jak mohl někdo napsat, že se jedná o jeden z nejlepších špionážních filmů všech dob. Nestojí to ani za zlámanou grešli. (18.05.2010)

Další zfilmovaný kousek ze serie noire od Gallimardu. Naplno se v něm projevuje rozčarování z vývoje po Mai 68 - z bojujících studentů jsou teroristé, do vysokých funkcí se vyšvihli bezskrupulozní syčáci...Ventura ztělesňuje ten starý dobrý svět, který sice nikdy nebyl, ale my si ho idealisticky umisťujeme před revoluční změnu a doufáme, že zase někdy přijde. (22.07.2009)

Temer geniálna konfrontačná záležitosť francúzskej krimi, ktorej pozitíva stelesňujú obligátne aspekty, ktoré od podobne ladených filmov očakávam. Adekvátne zauzlený scenár, nejednoznačný antagonista, realistické prostredie, ktorému tentoraz dominuje švajčiarsky Zürich, tradične dokonalý Morricone, tradične bezchybné obsadenie. Opätovne adorovať Venturov výkon by bolo zbytočné, no priam dokonalým ťahom je obsadenie Piccoliho (pod noblesným vystupovaním nachádzajúce sa nánosy dlhoročnej špiny a marazmu), či viaceré miniatúry známych tvárí (Bruno Cremer, Bernard Fresson, Heinz Bennent). Rozuzlenie je očakávané, no táto brilantná filmárčina tým rozhodne netrpí. Milovníkom Venturu a kvalitného európskeho remesla doporučujem snímku servírovať ako dvojprogram s týmto kúskom. P.S.: Napriek Linovmu zamietavému stanovisku by ma maximálne zaujímalo, ako by tento materiál vyzeral v rukách prvotne zamýšľaného poľského provokatéra Andrzeja Zulawskeho. (06.10.2012)