Lea
Lea
Lea
Režie:
Ivan FílaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Petr HapkaHrají:
Lenka Vlasáková, Christian Redl, Hanna Schygulla, Miroslav Donutil, Klára Jirsáková, Zuzana Kronerová, Soňa Valentová, Oliver Stritzel, Udo Kier, Ivo Gogál (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poetický film o mladé dívce z východního Slovenska, která od chvíle, kdy se stala svědkem brutální vraždy své matky nepromluvila jediné slovo. Její otec ji provdá, nebo spíš prodá stárnoucímu Němci, postupně si však k sobě oba lidé hledají cestu. (anu)
Recenze (65)
Český Lev 2 : Herečka HR - Lenka Vlasáková, Kamera + 6 nominací: Nejlepší film, Režie, Výprava, Střih, Zvuk, Scénář ()
Nádherný i když smutný film, kde bych šla určitě do plných, kdyby tam nebylo tolik německých dialogů bez titulků. To mně moc mrzí, myslím, že právě tenhle film o bolestech a ranách v srdcích obou protagonistů by si to zasloužil. ()
Básně byly super, ale příběh samotný už mě nedokázal udržet při plné pozornosti. Jediná další věc, kterou mě film ještě potěšil, bylo zjištění, že jsem rozuměla německé části i bez titulků. A přiznejme si, na filmy koukám v prvním plánu kvůli jiným věcem než zrovna zlepšování jazykové gramotnosti. ()
Tragický příběh nekonvenční lásky je obrazem pohromy dvou těžce zasažených srdcí. Námět je vystavěn na vnějším kontrastu bezbranné mladé ženy, jejíž dětství těžce utrpělo brutální matčinou smrtí z otcovy ruky, a nevlídného prostředí adoptivní rodiny, v níž je posléze vychovávána. Němá a navenek ne zcela normální Lea je ve skutečnosti tvořivostí bohatou, přírodou nad obyčej nadanou dívkou, která svůj zármutek a rmut vtěluje do pozoruhodných veršů a nevšedních maleb. Prodána otčímem do možného otroctví naráží na drsného, zahořklého Němce, který se cestu k Leině srdci snaží nejprve prorazit silou. Naštěstí jeho vnějšková hranatost skrývá měkké, neméně zranitelné srdce. Snaha pochopit plachou, zuřivě se bránící něžnou bytost ho však postupně mění. Strohá řeč filmu, působivě vystavěného na záběrech mlčenlivě výmluvné kamery Vladimíra Smutného, přináší i přehršel skvělých hereckých výkonů, jimž vévodí tehdy mladá Lenka Vlasáková, jejíž spanilá křehkost, podpořená mimořádným uměleckým výkonem i talentem, láme i okoralé divácké srdce. Nikoli náhodou je děj filmu položen do prvních polistopadových měsíců, charakterizovaných výstižným nápisem ZIMMER FREI na jednom z domů přízračně působící východoslovenské vesnice, do níž je nešťastná Slovenka zakleta. A tak nečekaný tragický závěr se má oč opřít. Film graduje a oslněný divák vychází do ulic města, v němž je v ten který okamžik Fílův film promítán. ()
Smutný film, poetikou prešpikovaný každým milimetrom. Zlatá hodinka, Hapkova hudba a našedlé obrazové kompozície Vladimíra Smutného krásne dofarbujú jenoduchý, drsný a úprimny príbeh lásky. Pre mňa najmilšie prekvapenie a zároveň vrchol mojej trojdňovej LFŠ 2010. Malý klenot spoza rohu. 90% ()
Pozrieť film som sa rozhodol až po zistení, že hudbu k filmu robil P. Hapka a čiastočne i pre osadenie príbehu na Slovensko. Hapka odviedol tradične skvelú prácu, jeho hudba má výrazný podiel na atmosfére snímku. Vo filme sa totiž toho veľa nedeje, preto je tu hudba tak dôležitá. Dej plynie pomalým tempom, nie nudným upzorňujem a hlavný dôraz sa kladie na herecký výkon L. Vlasákovej, ktorá to zvládla na výbornú. Slovenská dedina na konci sveta pôsobí skôr ako cigánska osada, fakt by ma zaujímalo ako k nej prišli, naopak gazdovstvo M. Donutila má nádherné prostredie. Donutilova slovenčina bola celkom slušná, nechápem prečo k nej majú poniektorí poznámky. Najväčšou tragédiou filmu je však nemčina , ktorou sa vo filme hovorí naozaj veľmi veľa. To nie je iba pár viet , jasné, že niečo sa dá domyslieť, ale keďže nemčinu veľmi neovládam, tak som si zanadával. Má to pár chýb, pre mnohých možno príliš pochmúrne, nudné, obyčajné, ale ja sa prikláňam k slabším štyrom. 70%. ()
... a když zatáhla za provázek, vyloupl se před ní svět. Byl jenom její, protože Tam si mohla ukrýt hlavu a Tam byla nejsilnější. Neuměla vyjádřit radost slovy, proto se pevně přimknula k dřevěnému trámu, silné podpěry, a obtáčela se kolem něj s téměř dětskou radostí... Nemluvíš, zaplatíš! Zkamenělá neLáska v rozpuku a pohlednice na níž bylo napsáno: Mamince. Opakuju se, vím, ale Lenka Vlasáková opravdu JE fenomenální herečka. Lea se stala její životní rolí... 75% ()
veľmi pekne natočený ale hriešne predvídateľný film.Skvelé herecké výkony ()
Moc mě to nevzalo Asi to byl původně pěkný nápad, ale fabule, která na něm byla vystavěna, je v dané době v daném prostředí silně nepravděpodobná. Valně by to nevadilo, kdyby se film netvářil, jako že by měl být k uvěření, jako snímek skutečnosti,. Kdyby autoři připustili, že si prostě vymýšlí. Jenže se brali nadmíru vážně a navíc se ještě pokouší protkat své vyprávění rádoby uměleckými vsuvkami, který můj pocit nevěrohodnosti ještě zesilují. ()
Myslím, že pán režisér Fíla nemá predstavu o živote "niekde na východným Slovensku" v roku 1994. Svoj film totiž zasadil, či chcel zasadiť práve tam. Teda tu. Ja tu totiž žijem - a oveľa viac rokov ako len od 1994. Je teda riadne vedľa! Neverila som vlastným očiam. To čo má byť? Rómska osada? Alebo si fakt niekto myslí, že tu takto žijeme?! Ďalšia vec - sekli sa nielen v prostredí, ale aj v mentalite. Hlavná hrdinka jednoducho nemohla vyrásť na východe Slovenska! U nás je tak špecifická mentalita - nič, absolutne nič som z nej vo filme nielenže nezahliadla, ale ani náznakom nepostrehla. Dokonca ani z rómskej mentality tam nič nebolo (ak by som brala do úvahy to slabé sociálne prostredie, ktoré tu prezentovali). Takže, milí tvorcovia, aj keď má film výborný námet a dosť dobrý scenár, obsadili ste skvelých hercov, ani samotná réžia nebola najhoršia - a čo je dôležité - vedeli ste vhodne "zatlačiť" na city mnohých divákov - ja som vám napriek tomu nedokázala uveriť. Preto dve hviezdičky dole... ()
36. LFŠ UH 2010 - VISEGRÁDSKÝ HORIZONT - Talent Visegrádu: Ivan Fíla (Lea / LEA / Lea) ()
Pre neznalcov nemčiny prakticky nepozerateľné. Ide v podstate o hnusný film, nepozerá sa na neho dobre. Herečka sa snažila, ok, ale to na dobrý film nestačí. Ani Donutilova, podľa môjho názoru, super slovenčina. ()
Lea je příběh o ženě, která přijde jako dítě o oba rodiče, proto si ji vezmou do péče sousedi. Když ale jednoho dne přijede do vesnice muž s tím, že chce Leu za ženu, jinak sebere rodině střechu nad hlavou, otec je nucen ji prodat. Nešťastná Lea odjíždí do Německa, kde se za muže provdá. Svůj nový život ale nenávidí a dělá vše pro to, aby se svému manželovi vyhýbala. Už úvodní desetiminutovka je svou surovostí, autentičností, atmosférou a tíživou hudbou naprosto strhující a i když po odjezdu do Německa film polevuje, stále se jedná o skvělý film. Rozhodně to nejlepší, co u nás kdy vzniklo. ()
Velmi zdařilý film, vkusný, do vínku obdařený zvláštní, působivou atmosférou... A přesto s velkou pihou na kráse! Co se nepovedlo, podrobně popsala ve svém komentáři hedka. Je skutečně škoda, že pan režisér měl potřebu zařadit děj na nějaké konkrétní místo, pro něj zřejmě dostatečně exotické, protože nepoznané: "... kdesi na východním Slovensku".- - - Možná by pro příště stačilo, pane režisére, zvednout zadek ze svého pohodlného křesílka lhostejno, jestli v Praze nebo Los Angeles, a vypravit se do lokality, do které svůj film zasazuji, co říkáte? (Slabé 4*) ()
Silný poetický príbeh o dievčati, ktoré malo veľmi ťažký životný príbeh, kde sa happy end nekoná a ako celý film tak i jeho zakončenie je ukážka čírej beznádeje. Ale čo som nechápal, že v začiatkoch 90 rokov niekde mali len kone a inde už aj auta, celkom mi to do tej doby nepasovalo aj tie drevenice a celkovo to znázornenie východného Slovenska v tej dobe, bolo veľmi klamlivé. Je fakt, že film má veľa dialogov v Nemčine a i keď som si trocha oprašil to čo som sa naučil v skole, veľa dialogov mi aj tak uniklo, škoda, že tie časti nemali titulky. Je to naozaj smutný film, ale tie emócie ma tam aj tak nejako nechávali chladným, či to bolo tým znázornením alebo hereckým prejavom už je i tak jedno, ale čakal som od tohto film oveľa väčšiu emotívnosť. Slabé 3*. ()
Nedivím se, že Lenka Vlasáková dostala za svůj herecký výkon ocenění. Dokonce jsem o ni měla při sledování filmu strach, jak jsem se položila do příběhu. Vlastně jsem se na film dívala hlavně kvůli ní. Tohle není film, který bych vyhledávala příliš často. Musím mít na něj tu pravou náladu a hlavně čistou hlavu. Mezilidské vztahy jsou někdy opravdu moc složité a totéž platí o lidské duši. Je velmi křehká a složitá. Kupodivu mi při sledování moje znalost Němčiny stačila. Lenka Vlasáková má velký talent. ()
"Prodaná nevěsta" Lea. Dívka, která nemluví a píše básně své mrtvé matce. Z dětství si pamatuje jen pach alkoholu a násilí svého otce. Podobně nyní žije i ona. Její muž za ni řádně zaplatil a podle toho se k ní také chová. Nebýt překladatelky, která její básně přeloží a objeví dívčinu křehkost a výjmečný talent...... a tak se drsný chlapík, s ne zrovna přívětivou minulostí, učí kupovat růže, číst poezii a hlavně rozumnět. Lea se zase na oplátku učí mluvit, věřit a hlavně milovat. Kouzelný film o složitosti lidského nitra i mezilidských vztahů. ()
sportovec ***** prohlašuje, že Lea "svůj zármutek a rmut vtěluje do pozoruhodných veršů a nevšedních maleb." Přitom ale zapomíná na hudbu, jako by právě v tom byl zakopaný pes, už proto, že se to nedalo přehlédnout. Virtuozem na housle se člověk nestává ani "nadaností nad obyčej", ale mnoholetou usilovnou dřinou, i když nadání je tu podmínkou nutnou. Tím jako by se celý příběh rozlepil, romantický prvek se odtrhl od tragického, a zpochybnil tak další vložené komponenty (např. děje jejichž středem je kaple). Naopak milé je naopak to, jakým způsobem film navazuje na předchozí tradiční romantické tragedie ze slovenského a rusínského prostředí. ()
55. Zlatý Glóbus za rok 1997 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Německo ()
Související novinky
Evropské filmové ceny
Od roku 1988 uděluje evropská filmová akademie filmové ceny pro evropskou kinematografii. Původně se ocenění jmenovalo Cena Felix a od roku 1997 bylo přejmenováno na Evropské filmové ceny. Udílení… (více)
Snímek Ivana Fíly sesbíral po evropských komorních festivalech a na Českých lvech docela hodně cen. Příběh vypráví o dívce, jež si prožila traumatické dětství, pobyla si v blázinci a pěstoun ji v jejích 21 letech prodá jako nevěstu do Německa. Začíná postupné sbližování dvou vzájemně nesourodých postav, kdy každá o tom druhém musí nalézt a pochopit jeho pohnutky, dané právě osudy v jejich minulosti. Snaha vyprávět o dvou v podstatě nešťastných lidech, kteří se jen musí otevřít tomu druhému, aby našli jeho pravou tvář i hodnotu, je chvályhodná a počin veskrze zajímavý. Žel jej sráží do prachu ne zrovna poctivé provedení, kde nechybí určité podrazy na diváka v rámci zavedených "tragických" klišé. Navíc se zde už od začátku nabízí určité nelogičnosti, otázky, na něž nedostane divák odpověď, a tak je věrohodnost příběhu hodně zpochybněna. Např. jak si Leu ten Němec mohl odvézt, když holka neměla pas? Když musela být, jakožto uznaný blázen jen v pěstounské péči, stále pod dohledem ústavní péče? Odehrává se to v roce 1991! Německý restituent, který má na to vyhodit za nějakou divnou holku 50 000 marek a za housle dalších třicet, žije v podobné pastoušce jako Lein pěstoun, tedy nevybaveném, zchátralém a padajícím stavení. Jak se dostali přes dánské hranice? Nebo by mne zajímalo, kde v těch kotárech a na německém maloměstě posléze všichni furt berou ta policejní pouta? Podle mě se jen tak sehnat nedají. Abychom věděli, že Lea má umělecké nadání, hraje na housle. Nevěřím, že ziskuchtivý otčím, vykreslený rovněž jako despota a lakomec, by nevlastní dceři zaplatil víc jak dvě tři hodiny, za které se však tak mistrně, jak Lea umí, hrát nenaučíte. Zvlášť když musela doma rubat den co den dříví. Na pohledy plaché laně (zde Vlasáková, jinde Rybová) jsem rovněž už dlouho poněkud alergický. A když nám až v 68. minutě tvůrci naznačí tragédii, je to pěkná podpásovka. Buď to měli naznačit dřív, nebo se vykašlat na své vnitřní cítění, jak má asi tak dopadnout drama, a nechat to celé dopadnout dobře. Protože sem směřovalo hlavní téma filmu, tak doprčic, proč metodou deus ex machina rozmetat do té doby po kouskách skládaný obraz jako mandalu na kousky a na prach? A svou práci a co-jsem-chtěl-filmem-říci hodit do koše. Mizerná je i hudba Petra Hapky, nakolik jinde působí geniálně. Tady ne. Tvoří ji dva tři tóny a zvuk tříštění skla. Po pohledech plachých laní mi alergii zvedl právě tento neustále se opakující motiv. Ale zas na druhou stranu je zde Lenka Vlasáková, v době, kdy ještě byla docela hubená, nahatá. Takže divák nemrava si přijde na své. (Boha jeho, a já si říkám, jak to, že v 50. letech se dala natočit solidní dramata i komedie bez nahé ženské prdele, devalvovaném to atributu filmů současných). DVD načne protipirát, v bonusech se nachází trailer (1:51), fotogalerie (i z natáčení) a Český lev 1997 (1:55 + 2:06), kdy ocenění dostali Lenka Vlasáková a kameraman Vladimír Smutný (v šotu se tvrdí, že za Nejasnou zprávu o konci světa). Samotný film je kdovíproč ve formátu 4:3 letterbox (skrývající 1,66:1), dokonce mám pocit, že letterboxovaný dvakrát, protože obraz z německé kopie je i oletterboxovaný velmi nekvalitní, jako z VHS. Zvuk je ve stereo, což našinci vlastně může být jedno, protože film je mluvený slovensky a německy, nikoliv česky, jak tvrdí obal. Navíc u Mirka Donutila hodně mizerně slovensky, jako Brňák by ten měkký akcent měl mít v sobě a slovenštinu tolik netvrdit. V českých podtitulcích jsou občas chyby v zájmenech v 2. a 4. pádu (kolik za ní chcete), slovenština se rozhodně nepíše s velkým "S" - viz níže. () (méně) (více)