Reklama

Reklama

Konec času

(festivalový název)
  • Kanada The End of Time
Trailer

Obsahy(1)

Od švýcarských vědců, kteří zkoumají čas ve 27 kilometru dlouhém urychlovači částic, který ještě nedokážeme myslet, přes lávu, jež na jižní části havajského Velkého ostrova pohltila až na jeden všechny domy, až k výjevům z pohřbu, který probíhá nedaleko místa Buddhova osvícení. Petr Mettler opět posouvá možnosti filmu, tentokrát lidské vnímání času, vůbec povahu času – „Co je tedy čas? Když se mě na to nikdo neptá, pak to vím. Ale když to mám někomu vysvětlit, pak to nevím.“ (Sv. Augustin) (MFDF Ji.hlava)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (6)

POMO 

všechny recenze uživatele

Silno nedivácke filozofovanie o čase, vesmíre a živote. Nie že by láva nebola zaujímavý prírodný jav, ale sledovať jej tečenie opakovane niekoľko minút nebaví. Do toho výplňové zábery na hýbúce sa oblaky a jazerá, krátka návšteva švajčiarskeho Cernu (ktorá o ňom nič zaujímavé nepovie), a hlavne otravné haluzné vsuvky stripovaného grafika, prekladané akademickými múdrami ako že "čas nie je vec, ale myšlienka". Nie, ďakujem, Reggiova trilógia či Malickove filmy sú podmanivé a krásne, toto je blud. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Méně je někdy více – v tomto případě čím méně promluv, čím méně "rozptýlení", tím lépe. Tímto heslem se pravděpodobně tvůrci dokumentu Konec času řídili více důsledněji než v případě jiného, relativně podobně tematicky zaměřeného snímku Zaostřeno na nekonečno. A právě tam, kde vizuálně podmanivé záběry nejsou ničím narušovány, je dokument nejsilnější a hypnotický zážitek nejintenzivnější. Nejde zde v první řadě o to získat odpovědi, ale položit ty správné otázky a odpovědi na ně hledat. Hledání je cesta a zároveň cíl, obvykle celoživotní. V případě času a jeho rozměru je to něco tak přesahového, co nejspíš nikdy nepochopíme. ()

StrixCZ 

všechny recenze uživatele

Docela zajímavý počin, bohužel ale ve výsledku jaksi prázdný a poněkud únavný. Svým tempem mi tento snímek chvílemi vzdáleně připomínal Popel a sníh, nicméně přestože jsou oba tyto filmy záměrně "pomalé", Popel a sníh je celou dobu neskutečně podmanivý (mimo jiné zásluhou o několik tříd lepšího hudebního podkresu), zatímco Konec času mě chvílemi spíš uspával (a soudě podle hlasitého chrápání, které se asi po první půlhodině začalo rozléhat kinosálem, jsem nebyl sám :o) ). Přestože jsem člověk, který má rád minimalismus a i v běžném životě se rád občas zastavím, abych si lépe a zblízka prohlédnul "obyčejné" věci, záběry zvolené v tomto snímku byly bohužel i na mě často až příliš abstraktní a nicneříkající. Navíc některé z nich ať už svým obsahem, délkou či nevhodně zvoleným střihem způsobovaly jakousi nechtěnou absurdní komičnost, která mi brala i zbytky snahy nechat na sebe tento film bez přemýšlení a posuzování působit na jakési meditativní úrovni, o kterou autor zřejmě usiloval. Posledním "hřebíčkem do rakve" pak byly chaotické vsuvky, ve kterých různí lidé s velkou důležitostí konstatují (a případně několikrát zopakují) zjevná a obecně známá fakta, jiní se s vámi dělí o svůj světonázor, bohužel opět většinou formou vyvolávající spíše shovívavý úsměv než nějaký pocit souznění či inspirace. Nebýt toho, že vás tyto nesouvislé vsuvky alespoň proberou z polospánku vyvolaného zbytkem stopáže, nazval bych je vysloveně zbytečnými. Škoda. Některé záběry byly (minimálně po určitou dobu) moc hezké a i soundtrack měl svá světlá místa. Jenže co naplat, když celku chybí vyznění a síla? 40% ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Ako inak rozprávať o čase, než zobrazením jeho raz rýchleho, raz pomalého, plynulého toku? Ako inak v súčasnej dobe uchopiť čas, než prostredníctvom postmodernistickej idei, v ktorej včera, dnes a zajtra tvorí nerozlučiteľnú jednotu a zároveň postuluje jeho koncepčnú neuzavretosť ako miesta, „einsteinovsky“ relatívneho voči nášmu pohybu? Peter Mettler sa nezaujíma o konečné odpovede, ani striktné a definitívne súdy a stanoviská. Vychádza z predstavy človeka ako súčasti prírody, ktorá má schopnosť uvažovať sama o sebe a vlastnom mieste vo vesmíre. Kompozične bravúrne dlhé (a celkom zbavené akýchkoľvek nepodstatných prvkov, ako spomína ORIN) zábery z CERNu, obrazy prírodných úkazov či výjavy z budhistických obradov slúžia ako prostriedok dovedenia diváka ku kontemplácii o predostrených témach a otázkach. Vyvrcholením celého dokumentu sú záverečné montážne sekvencie, v ktorých sa všetky motívy prepájajú do celku, nechávajúceho otvorené dvere našim budúcim myšlienkam. Percepčne náročný film, ktorý však tých hĺbavejších z nás vysoko odmení. 100% ()

Galerie (21)

Reklama

Reklama