Komentáře uživatelů k filmu (24)

  • golfista
    ***

    Ta krásná knížka se na plátno převádí opravdu dost těžko. Režiséru Gajerovi se to povedlo pouze z menší části.(17.1.2003)

  • Tosim
    ****

    Nedetektivní detektivka o jednom špatném činu souvisí s něčím, co se stalo kdysi a má být zapomenuto - a tak se i hraje. Tajemně, zajímavě a přirozeně...(11.8.2002)

  • LiVentura
    ***

    Nezfilmováno nejšťastněji.(3.2.2013)

  • mchnk
    ****

    Nekonečný a neřešitelný souboj o lepší literární, či filmové ztvárnění se naneštěstí nevyhýbá ani tomuto snímku. Předsudky, či porovnávání (které je podle mně nesmyslné) zde hraje u ostatních hlavní roli. Tvůrcům rozhodně nešlo o nějaké překonání předlohy, "soutěžení" jakéhokoli filmu s knihou, není možné. Václav Gajer mění zaběhlé tváře několika herců. Kačer dal režisérovi perfektně to, co přesně chtěl, o tom není pochyb. Stejně tak Landovský, či Prachař. Ovšem nabídnout Jiřině Jiráskové polohu upřímně se vyjadřující "frajle" s příznačným jménem (že by se myslelo na dvorního budovatelského režiséra Blumenfelda ?) muselo i v něm vyvolat překvapení, jak dobře zvolil. Stejně jako zde hodně zmiňovaný Řehoř, který se tímto staví vedle excelentních opilců typu Štěpánka, Růžka, či Vinkláře. Nedobytná a vlastně i jako sfinga se tvářící, tajemná slečna Stříbrná, je silným kouskem i pro zkušeného pisálka a děvkaře, jenž si ono označení právě od ní vyslechl a nakonec mohl být rád, že zůstalo jen u slov, ženy bývají někdy skutečně nevypočitatelné. Precizní dialogy, efektní zvrat děje, výborně doplňující Fišerova hudba a uvolněná atmosféra let předchozích.(16.1.2014)

  • Historik
    ****

    Ve chvíli, kdy píšu svůj komentář, jsou zde čtyři jiné komentáře (golfista, Tosim, Anglie, Galahad) a já se všemi souhlasím, což je velmi zajímavá situace. Kdybych shrnul tyto čtyři komentáře, popsal bych asi svůj celkový dojem. Ve filmu je vlastně vše podstatné, co je v knize, přesto to není úplně ono. Jako kniha je to skutečně lepší, třeba už jen proto, že ve filmu nemáme možnost ocenit, jaký je Škvorecký skvělý humorista. Pasáže týkající se dění v redakci a literárního dění vůbec jsou zkrátka do filmové řeči nepřevoditelné.(27.5.2009)

  • Anglie
    ***

    Zajímavá role Jiřiny Jiráskové bohužel zapadá v nevýraznosti filmu. Přesto lze se skřípěním zubů doporučit.(3.2.2003)

  • Vančura
    ***

    Škvoreckého knihu "Lvíče" považuji za jeden z nejlepších autorových textů. Gajerově filmové adaptaci této knihy jsem se dlouhá léta vyhýbal, neb ji předcházela ne zrovna nejlepší pověst. Když konečně zvědavost zvítězila a s filmem jsem již obeznámen, mohu s klidným svědomím prohlásit, že film nedosahuje kvalit své literární předlohy (byť se na scénáři podílel sám Škvorecký). Gajer nebyl žádný extra talentovaný režisér a problém mám i s hereckým obsazením. V hlavních rolích bych si dovedl představit někoho jiného, líbil se mi jen Ilja Prachař a Zdeněk Řehoř (který mi zde mimochodem strašně připomínal Al Pacina). Vadilo mi, že si Kačer za celý film skoro nesundal své tmavé brýle (nevybavuji si jiný film, který by hlavní postava celý odehrála v tmavých brýlích), vadila mi změna názvu (nechápu, proč nemohlo zůstat u názvu "Lvíče", který je v knize dobře vysvětlen), vadilo mi závěrečné nedostatečné vysvětlení minulosti Lenky Stříbrné a motivů jejího chování (kdybych nečetl knihu, z filmu asi nepochopím, jak to přesně všechno bylo), a takto bych mohl ještě dlouho pokračovat... Film je mi naopak sympatický svým osudem - do kin přišel ve stejný rok, kdy vychází "Lvíče" a kdy končila éra relativní tvůrčí svobody před nastupující normalizací. Druhé vydání Lvíčete již cenzura zabavila, stejně jako tento Gajerův film. V lednu 1969 manželé Škvorečtí opouštějí Československo a emigrují do Kanady. A z "Flirtu se slečnou Stříbrnou" se stává na dlouhá léta trezorový film. Závěrečná poznámka: Lvíče jsem měl možnost vidět rovněž v divadelní úpravě v režii Viktorie Čermákové (premiéra 7.2.2009 v Divadle Komedie). Jestliže mě film neuspokojil, o divadelní adaptaci to platí dvojnásob. Utvrzuji se tak v názoru, že Lvíče není text, který by šel převést do jiné umělecké firmy, aniž by nedošlo k brutálnímu okleštění původní předlohy, jejíž hlavní půvab je v její neredukovatelné komplexnosti.(19.6.2011)

  • MA.KI
    ****

    Přestože mé bodové hodnocení vyznívá veskrze kladně, převládá ve mně pocit zklamání. Kdo totiž četl knihu, rozpozná četné rozdíly oproti předloze (nepočítám samozřejmě nutné zjednodušení při převodu na plátno). O některých z nich se nyní krátce zmíním v tomto mém krapet delším komentáři. ~ Filmová adaptace Škvoreckého románu Lvíče bohužel nevystihuje podstatu původního příběhu a své nedostatky se snaží nahradit vizuální zajímavostí. K plusům filmu patří také věrné zachování dialogů (byť samozřejmě značně redukovaných, které jsou mimochodem v případě Škvoreckého signifikantní svojí autentičností a civilností) nebo také neopomenutí různých detailů z knihy, popis osob a situací. ~ Zmíněným redukcím podlehly z pochopitelných důvodů především scény odehrávající se v redakci nakladatelství, která v románu představuje synekdochu celospolečenské situace na přelomu 50. a 60. let. Film se věnuje primárně melodramatické linii, která plynule přechází do detektivní polohy. Tuto skutečnost podtrhuje odlišný název filmu oproti předloze. ~ Osobně mně nejvíce vadí absence vnitřních monologů Karla Ledna. Filmový Leden (Jan Kačer) pronáší často jen prázdně znějící fráze, z nichž necítíme vnitřní motivaci. V románě je Leden zároveň vypravěčem a ze své funkce často popisuje svá citová hnutí a úvahy, kalkulování a taktizování. O tyto podstatné pasáže a vykreslení protagonistova charakteru je filmový divák ochuzen. Filmové ztvárnění tajemné Lenky Stříbrné (Marie Drahokoupilová) je naopak z mého pohledu v pořádku, Leden coby vypravěč ani v knize nepostihne její myšlenky nebo motivace jejího chování (jelikož její postava je vnímána pouze zvenčí). ~ Dalším problematickým bodem je ignorace a absolutní nevyužití kontrastu coby stylotvorného i významotvorného prostředku (jako je tomu v knize). První kapitola se odehrává na plovárně v horkém letním dni s množstvím polonahých těl a erotickým dusnem ve vzduchu a závěr románu je naopak umístěn do tmavého malého bytu Stříbrné. Film je však zahalen do temnoty a pochmurné atmosféry po celou stopáž. Režiséra Gajera v tomto případě nemůže omlouvat zdlouhavý výběr herců ani rozvleklé přípravy k natáčení, díky čemuž se realizace filmu odložila na podzim. Úvodní sekvence se tedy z plovárny přesunula do podzimní Stromovky na dostihové závodiště. ~ Poslední slabinou filmu je bohužel nevýrazný konec a absence gradace. Závěrečná sekvence absolutně nevyznívá požadovanou závažností tématu knihy i filmu.(11.12.2011)

  • farmnf
    ****

    Tosim to vystihl slovy nedetektivní detektivka. Moc příjemný hvězdně obsazený film. Dialogy Drahokoupilová-Kačer jsou zábavné, vtipné a někdy i moudré. 69. rok je na tom hodně poznat, svobodomyslný scénář jak někdy až po revoluci. Lanďák je skvělý, ponejvíce trapný. Jirásková emancipovaná, Řehoř opilec intelektuál-tedy tomu to tam sedne. Zábavná chytře udělaná věc!(10.2.2011)

  • fragre
    ****

    No, kniha je lepší, ale tento film není vůbec špatný. Vtipné dialogy, skvělé herecké výkony. J. Jirásková je tady k sežrání, J. Kačer a Z. Řehoř ve svých rolích cynického intelektuála a alkoholizovaného intelektuála dokonalí, I. Prachař ve své typické roli hajzla standartně vynikající, P. Landovský zvládl velmi dobře proň netypickou roli ňoumy. A všemu vévodí M. Drahokoupilová, herečka s nejkrásnějšíma očima a přirozenou noblesou. Jo, v devětašedesátým nebyla smyčka ještě utažená.(26.2.2011)

  • sator
    *****

    Film se mi velmi líbil a tragický vyústění jsem fakt nečekal.Zdeněk Řehoř v roli redaktora-alkoholika byl překvapivej a skvostnej..85%(24.6.2009)

  • klúčik
    ***

    Pekný film. Na dnešné pomery je film pomalí, ale to sa dívam dnešnými očami. Inak sa mi páčili herecké výkony Marie Drahokoupilovej a Pavla Landovského. Asi najviac ma prekvapil Zdeněk Řehoř. Filmu dávam 75%.(2.4.2012)

  • ViktorD
    ****

    Pravda, Škvoreckého literární předloha (Lvíče) je daleko barvitější, nicméně Marie Drahokoupilová je skvostná... Nedobytná, nejdámštější...(18.8.2009)

  • waits
    ***

    Ten film není špatný, ale předloha je prostě lepší. Na Kačera i Drahokoupilovou jsem si musel chvilku zvykat, měl jsem ty postavy v hlavě postavené po přečtení jinak. Oči měla ale tahle filmová slečna Stříbrná krásné, jen co je pravda a Kačer je konečně nepříjemně povrchním děvkařem, tak jak ho Škoverecký vytvořil . Jirásková je naproti tomu taková, jakou jsem si ji představoval. Jak řečeno, film není špatný, ale jestli někde v knihovně Lvíče zahlédnete, vyberte si spíš knihu, je skvělá.(21.12.2010)

  • Galahad
    ***

    Skvělý Kačerův výkon v roli nesympatického donchuána, celý film mi jeho postava regulérně lezla na nervy a být slečnou Stříbrnou, tak mu taky nedám. Co se týče filmu si myslím, že to byl trošku promarněný potenciál, vzhledem k zajímavému tématu a skvělému obsazení se z toho dalo dostat mnohem víc.(24.5.2009)

  • closed.eye
    **

    Závěr je zajímavej, ale co je to platný, když většinu stopáže zabírá trapný hopkání pana redaktora okolo frigidní slečny... Pomalejší tempo mi většinou vyhovuje, ale tady už se bohužel jedná o čirou nudu :-(...(5.11.2011)

  • barajda
    **

    Námět filmu je velice zajímavý a originální – je to vlastně detektivka, kde dojde k vraždě až na konci. Bohužel divák nestihne sledovat důkazy, které pak vedou k odhalení vraha. Film má rychlý spád, postavy zmateně hovoří a dělají věci, které divák nechápe. Je těžké přenést do filmu složitý děj knihy a všechny aspekty knihy, ale zde se to nepovedlo vůbec. Vyzdvihla bych ztvárnění postav – Jiřina Jirásková jako Blummenfeldová i Kačer v roli donchuána Ledna a Marie Drahokoupilová jako nedostupná slečna Stříbrná. Ti své role zahráli brilantně.(28.5.2010)

  • BigBang
    ****

    Krásní herci, duchaplný příběh od p. Škvoreckého (adaptace románu "Lvíče"). Pražští šedesátkoví intelektuálové zanechali tento důstojný památník na svou kulturu a životní styl. Sociologicky to ukazuje pěkně tu přechodnou fázi dějin (2. polovina 20. století), kdy bujela média a bylo mnoho pracovních míst v nich. Dnes již nikde nebude deset vydavatelských redaktorů dlouze schůzovat v lenoškách, zda vydat prvotinu.(19.3.2013)

  • Romadoor
    ****

    Atmosféra Škvoreckého románů je bohužel do filmu nepřenesitelná, ale rozhodně mě film moc příjemně překvapil, a to včetně herců. Teda především Marie Drahokoupilové jako Leony Silbersteinové. Dokonalý byl rovněž mistr průserů a zejména jeho "Kdo mi ukřivdí, toho Perun smete!!!"......oceňuji také střízlivou a přiměřenou stopáž.(25.10.2010)

  • Schlierkamp
    ****

    Československý film inspirovaný románem J. Škvoreckého Lvíče. Nebezpečně přitažlivá M. Drahokoupilová se dostává do kontaktu s novinářem uvolněných mravů J. Kačerem a ten po ní začíná nekontrolovatelně toužit. A jak už to bývá, čím větší je touha po ženě, tím více je dotyčná nedostupnější. Předstíraný nezájem slečny Stříbrné o namyšleného redaktora Karla Ledna měl však hlubší důvod než pouhé zvětšení ega. O příčině, jež vedla onu tajemnou dámu, aby prováděla s muži manipulaci a kalkul, se pojednává na konci snímku. Přiznávám, že mě osobně zaujala spíše první polovina filmu, jež se odehrává ve znamení neúspěšného Kačerova nabíjení. Z vedlejších postav lze vyzdvihnout Z. Řehoře v pro něho neobvyklé roli cynického novináře a zchátralého alkoholika a také P. Landovského, jenž opět ukázal něco ze svého neobyčejného komediálního talentu. Nadprůměrné hodnocení volím za výkon mého oblíbeného herce 60.let, pro půvab a tajemno hlavní představitelky a pro vynikající dialogy mezi nimi.(11.7.2013)

<< předchozí 1 2