poster

Země česká, domov Tvůj!

Dokumentární / Experimentální

Česko, 2012, 90 min

Režie:

Adolf Zika

Scénář:

Adolf Zika
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Katullka
    *

    Stále přemýšlím nad odpadem a jednou hvězdou. Po dlouhém dumání jsem přišla na to, že je zbytečné ubírat úplně vše. Něco tam je a to je skvělý nápad. To, že je to absolutně špatně uděláno, tak to je věc druhá. // 16. MFDF Ji.hlava(28.10.2012)

  • Eodeon
    *

    jakékoliv experimentování s sebou nese ohromná rizika selhání. pokud navíc před zahájením experimentu nemáte jasný cíl - postoj, který si během své tvorby utvrzujete či vyvracíte, selžene nevyhnutelně. tvůrci tohoto dokumentu měli podle všeho zajímavý nápad. nic než onen nápad ovšem nezůstalo do samotného konce. přes ohromně vysoké ambice autorů budí jejich film v posledku chaotické dojmy. vykrystalizovat "esenci češství" se nezdařilo. smyslu vlasteneckého cítění, nebo naopak hanby za vlastní národ, se film ani nepřiblížil. a kupodivu se mu nepřiblížil ani nikdo z účinkujících stovek "amatérských dokumentaristů", kteří do projektu přispěli svým (bez uvozovek) skromným dílem. snímek vylévá na diváka příval postojů, jasných i nejistých, s nimiž budete buď souhlasit, nebo ne. není na místě čekat, že by vás film podnítil k zahloubání, nebo přinesl nevídané úhly, jak na přehršel témat pohlížet. kdeže. vyslechnete si nudné filozofující monology, patetické ódy i nesmlouvavou kritiku. budete nuceni vytrpět sledování nudných homevideí střídajících se s velice zajímavými střípky životů, jaké by zasluhovaly více prostoru, či snad samostatný film. ze všeho nejlépe lze ale film charakterizovat jako svého druhu neuspořádanou "montáž atrakcí", jejichž kontrasty ale nedávají žádný třetí smysl, neformulují žádné přesahy. atrakce v tomto případě představují "malí čeští lidé". ať už za tímto účelem tvůrci zaslaná videa úmyslně vybírali, v konečném důsledku vyvolávají křečovité pózy účinkujících především nutkání se smát. není to vřelý smích, ale výsměch, ať už lidské hlouposti, lidskému ignorantství, nebo nevyhnutelné trapnosti. neméně násilně jsou diváci nuceni se dojímat, smutnit a kontemplovat. v chaotickém rytmu, ale ohromujícím tempu zaplavují plátno nejrůznější druhy vyumělkovaných emocí. nepokryté dětské škleby, osamocené lipové stromy v květinových lánech, líbezné slunce východy, které se nedají ani při nejlepší vůli vysvětlit jinak, než jako laciné pokusy o vzbuzení dojetí. ve stejném duchu film pracuje i s hudbou. pokud namísto návštěvy kina strávíte večer sledováním YouTube a tamních "zpovědí na kameru", bude výsledek stejný, ne-li daleko příjemnější.(24.10.2012)

  • Vančura
    ***

    Och, toto nevyšlo. Vážně. Tedy ne že bych to nesledoval celkem se zájmem, ale nakonec jsem se stejně neubránil zklamání. A to hlavně proto, že mi tenhle počin přijde v podstatě nicneříkající, nevidím tam prostě žádnou výpovědní hodnotu, která by to nějak ozvláštňovala nebo dokonce ospravedlnila jeho samotný vznik. (Za sebe nemám problém prohlásit, že už samotný nápad sbírat videa od běžných lidí mě nijak neoslovuje, od dokumentárních filmů očekávám v první řadě osobní výpověď tvůrce, a u podobného dílka Život v jednom dni jsem osobně umíral nudou). Vždyť se z toho nedá skoro nic odnést, je to jen chaotický spletenec záběrů obyčejných lidí, kteří sem tam pronáší bez většího rozmyslu banální plky o češství, které jim jako první přišly na jazyk. Kromě zopakování některých notoricky ustálených stereotypů o české povaze typu "Češi pořád jen nadávají" jsem se zde nedozvěděl nic nového a s tím se nemohu smířit, nota bene při vědomí, jak jsem byl nedávno v kině ohromen posledním dokumentem Olgy Špátové Největší přání, který Zikův nemastný neslaný výtvor strčí hravě do kapsy, a vřele ho doporučuji všem, kteří se skutečně chtějí něco dozvědět o Češích. Slabé tři hvězdy.(17.11.2012)

  • SeanLSD
    **

    Fajn nápad, ale bez čohosi zastrešujúceho alebo vymedzujúceho odsúdený na neúspech. A zdá sa mi, že pri nápade zostalo... Kompilácia viacnásobných dejín každodennosti vo výsledku určite nemusí byť triviálna a idea akejsi "krajinnej symfónie" po vzore voľakedajších mestských je rozhodne zaujímavá. Nemôžem povedať, že nezaujalo, už aj preto, že aj tá najbanálnejšia každodennosť, ak sa dostane do filmu, odrezaná od svojej pokračujúcej banálnej reality, stáva sa z nej v zlomku niečím iným, rozdielnou kvalitou skutočnosti. ZEMĚ ČESKÁ, DOMOV TVUJ je toho dôkazom - s kusom voyeuristického uspokojenia, kusom sociálnej sondy i poézie, no všetkého je akosi primálo a v jednotlivých príspevkoch hrozne cítiť zázemie hlavného tvorcu vo výbere duchom veľmi charakteristických fotografických žánrov súčasnosti. Aký je však okrem zaujímavého ( a neveľmi dôsledného ) experimentu význam tohoto diela ? Poskytuje summa útržkov nejaký celistvý obraz o ČR, niečo s nadčasovou výpovednou hodnotou ? Film bol točený pre obyvateľov ČR, no paradoxne práve pre nich môže mať význam iba čisto náhodný, charakter zaujímavosti. Naopak omnoho zaujímavejší a niečím podnetný môže byť hlavne pre cudzincov. Ako Slovák, ktorý tam prežil kus života a Čechy sú mu blízke ako domov, no predsa môže nahliadať z istého odstupu, musím uznať, že ako neriadený portrét národa do istej miery vyšiel - hoci iba mimochodom. Ani nie tak preto, že tu boli zastúpené krása Prahy aj nesmierna láska k vidieku, knedlíky aj chatárstvo, typický euroskepticizmus i sebemrskačstvo, ale skôr charakteristickou pohodou, ktorú na tejto krajine mám tak rád, ktorej zobrazenie vo filme bez jointov a pivečka by bolo absolútne neakceptovateľné. ( Ostatne, veľmi by ma zaujímal podobný obraz Slovenska, mám predstavu, že by bol plný prírodných krás, no strohý, nastajlovaný a falošný, alebo / a súčasne ufrfľaný a pesimistický. ) Vo výsledku však film iba ťažko kĺže po povrchu a ťaží z výberu dňa – chcel by som vidieť kompiláciu zloženú z príspevkov nejakého sivého novembrového pondelka - a je omnoho viac filmom o tom, ako ( podaktorí ) Česi ( a Moraváci ) vidia sami seba, než akí skutočne sú. Ak sa ale na filme podieľalo 500 účastníkov, výsledný zostrih ( a výber ) je dosť nepodarený.(19.11.2012)

  • Slarque
    **

    Národní kolo soutěže o největšího místního exhibicionistu zcela podle očekávání nevyplodilo nic zajímavého. Nebo možná semtam nějaký ten útržek, ale jsou to spíš výjimky než pravidlo. Překvapil mě tam snad jen ten řeholník. Není tohle ukázkový příklad marnivosti? U filmu samotného spíš marnosti.(18.11.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace