Králíci ve vysoké trávě
Drama
Československo, 1961, 95 min
Režie:
Václav GajerHudba:
Evžen IllínHrají:
Michael Koblic, Josef Šrajer, Michael Dáňa, Jan Kovařík, Martin Švehla, Karla Svobodová, Josef Prchal, Čestmír Studna, Marcela Čížková, Antonie Hegerlíková, Elo Romančík, Zora Rozsypalová, Marcela Martínková, Petr Kostka, Václav Lohniský, Emil Rohan, Jaroslava Tvrzníková, Stanislav Junek, Vladimír Hlavatý, Hermína Vojtová, Alois Dvorský, Marie Nademlejnská, Nina Bártů, Adolf Minský, Zdeněk Procházka, Eva Foustková, Antonín Soukup, Josef Příhoda, Rajmund Pour, Jiří Müller, Jan Teplý st., Miroslav Jetmar, Jaroslav Toms, Mária Sýkorová, Luděk Pilc, Josefa Pechlátová, Arna Pekárková, Milan Jedlička, Jaroslav DrbohlavObsah
-
Desetiletý Martin chodí ve škole na náboženství a v kostele pokaždé ministruje. Takové je přání jeho matky Anči, bigotní věřící. Martin se však na každém kroku setkává s pokrytectvím, a tak začne pochybovat, že Bůh existuje. Jeho starší bratr Eda beztrestně krade otci peníze, otec zase rozkrádá materiál z družstevní stavby, a dokonce i Martinův nejlepší kamarád Kovajs bez zábran "hřeší". Farář Hornof se různými způsoby snaží udržet si vliv na své ovečky, ale v tom mu kladou překážky lidé s "pokrokovým" socialistickým smýšlením. Když Martinovi uhynou jeho milovaní angorští králíci, kteří přece nikomu nic zlého neudělali, má chlapec v otázce víry jasno. Rozhodne se vstoupit do pionýrské organizace. Zbývá jen utajit to před matkou...
Český film scenáristy Oty Hofmana a režiséra Václava Gajera je zaměřen proti náboženské bigotnosti. Téma, které samozřejmě vyhovovalo ideologickým doktrínám východoevropských zemí, však autoři zprostředkovali dětským pohledem. Tragické vyznění filmu museli tvůrci dodatečně zmírnit: Martin měl původně zemřít na zápal plic, zatímco v definitivní verzi se celý prostydlý schovává v kůlně.
Vedle vynikajícího Michala Koblice (Martin) se ve vedlejší roli spolužáka Pišty objevil Martin Švehla, tehdy populární dětský herec a dnešní ředitel úseku vnějších vztahů ČT. (oficiální text distributora)
Desetiletý Martin chodí ve škole na náboženství a v kostele pokaždé ministruje. Takové je přání jeho matky Anči, bigotní věřící. Martin se však na každém kroku setkává s pokrytectvím, a tak začne pochybovat, že Bůh existuje. Jeho starší bratr Eda beztrestně krade otci peníze, otec zase rozkrádá materiál z družstevní stavby, a dokonce i Martinův nejlepší kamarád Kovajs bez zábran "hřeší". Farář Hornof se různými způsoby snaží udržet si vliv na své ovečky, ale v tom mu kladou překážky lidé s "pokrokovým" socialistickým smýšlením. Když Martinovi uhynou jeho milovaní angorští králíci, kteří přece nikomu nic zlého neudělali, má chlapec v otázce víry jasno. Rozhodne se vstoupit do pionýrské organizace. Zbývá jen utajit to před matkou...Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
Tosim
odpad!Názorná ukázka bolševické "převýchovy" dětí. Chudáci jedni malí...(15.11.2006)
-
Karlos80
Film plný křesťanského kázání, víry v boha, ideologiemi ,,vědeckého světového názoru"a katolictví, ministranství, nepotrestaného pokrytectví, farizejství, přetvářky, tehdejších socialistických pravověrných hesel doby a bohužel také zlodějny a lži jak jinak. Aneb komu čemu má věřit desetiletý chlapec Martin Čermák? Faráři, učitelce, bigotní matce nebo slabošskému otcovi, kterému dokonce musí pomáhat i při krádeži? A toho otce u něj výše jmenované věci odhaluje boužel také! Jinak sám o sobě film jako celek nic moc. Těžko se nato píše nějaký rozmanitější a ucelenější komentář. Musí se to vidět. Z herců mě snad dokázal oslovit jen Václav Lohninský v roli faráře Hornofa. Ve filmu například vidíme prvomájový průvod, nebo smrt milovaných Martinových angorských králíků. Jedna hvězda za Václava Lohninského a ta druhá za vkusně trefné (largo ze Symfonie č.9 e moll /Z nového světa/). Ve své době určitě velice polemický film plný zmatků dětí a mladých ldí, jejichž charakter v tehdejší splečnosti deformuje minimálně dvojí výchova a rovněž dvojí morálka (rodiny a školy).(12.11.2006)
-
monolog
Celej film se tak nějak divně poeticky a zdlouhavě vleče, nic pořádnýho se vlastně neděje a když už, tak jde o to, jak zlí fanatičtí pámbíčkáři jedujou ubohého malého chlapce, který chce být kosmonautem a pionýrem a umí odcitovat báseň padesát veršů o Leninovi s plamenem v oku a vzletným projevem. Za zmínku stojí jedině výkon malýho Martina a jeho dramatické herectví. Scénář by potřeboval trošku zrychlit a zaktualizovat, protože tyto problémy jsou dnes již dávno zapomenuté. Všichni věřící jsou tu hezky propagandisticky zobrazení jako naprostí fanatici neštítící se i zabít svý dítě, když nevěří jako oni. Jedinými opravdu uvědomělými lidmi jsou učitelka a vedoucí pionýra, přesto ať už ta nebo ta strana, obojí by se dalo přirovnat k určitému malému hitlerjugend. Konec je tak nečekanej a do ztracena vyznívající, že jsem ho prostě minul.(15.11.2006)
-
Kulmon
Zajímavý film, alespoň ze začátku. Konfrontace církve s leninským učením. Druhá půlka filmu je hrozná nuda.(5.4.2007)
-
Fingon
Souboj dvou ideologií, které nejvíc odnáší desetiletý kluk. Na tomhle filmu je opravdu zajímavá snad jen kamera (2. kameraman Mirek Ondříček). BTW, Largo jako svatební pochod???(14.11.2006)
-
fuckme
Rozhodně dobový průměr, tendence se dá zde nějak zkousnout. Je to spíše dvojsmyslný snímek, nad poplatnou linií se dá přivřít oko (ti, co mají jen jedno a zrovna ne to levé dají zaručeně odpad!). Učitelka byla sice svině, ale i tak nebyla kladnou hrdinkou, jako tomu tehdy bývalo - tedy režisér se dokázal vyvarovat černobílosti postav a tím tento film přiblížil uvěřitelnosti.(6.11.2007)
-
Alf
zajímavě natočené, bez úliteb době to ovšem tehdy asi nešlo, poznámka - kam zmizel představitel hlavní role v přehledu filmu ?(15.11.2006)
-
Jeržik
Zajímavé a přesto nuda. Tak by se to dalo stručně charakterizovat. Dokud je na plátně Kostka a chrlí své perfektní hlášky("mě taky nikdo nic nepolíbil") má divák o zábavu postaráno, ovšem postupem času začně vtírává "bezdějovost" nudit. Chápu o čem to mělo být ale i přesto nehodlám jen kvůli tématu přihazovat navrh nadhodnocené hvězdičky. 50% P.S. Pozorný divák dokáže mezi řádky vyčíst více pravdy o tehdejší době, než tvůrci vůbec zamýšleli(jestli vůbec něco zamýšleli).(12.11.2006)
-
Arccos
Někdo by mohl film označit za tendenční, ale situace na vesnicích padesátých a šedesátých let taková skutečně byla. A přesto život takový jako v tomto snímku nebyl (není a nikdy nebude). Naštěstí, protože asi bych nechtěl exisotvat ve světě, kde se jde od vypjatého okamžiku k druhému, od tragédie k druhé a všechno je sevřeno depresívním zarámováním bez jediného odlehčení. Pokud někdo má dojem, že v dětském světě to funguje tak, že se za celý děj (!) snad jediné dítě ani nezasměje, pak se tímto filmem pokochá. Ostatní ať se raději podívají na něco normálnějšího.(13.11.2006)
