Přicházejí z tmy

Ano, souhlasím s tím, že film je schematický, propagandistický, šablonovitý, ale do odpadu bych ho kvůli tomu určitě nezařadil. Přišel mi docela akční, od první minuty se něco děje, defacto až do minuty poslední. I přes pár docela trapných a hloupých scén, jsem se svým způsobem bavil a těch 60 minut docela uteklo. Navíc bylo hezké vidět hrát mladého Hrušínského, Medřickou, Švorcovou, Kemra, herce, kteří na svoji slávu v roce 1953 teprve čekali. (07.09.2012)

Podivný mix, který v hromadě hnoje skrývá i jednu či dvě dobře udělané věci (scéna požáru skvěle podbarvená hudebním doprovodem - ale hned to zkazí naháněčka lesem, kde je světlo jako za poledne - u Hrušínského je vyloženě vidět potenciál pro padoucha). S přibývající stopáží se však to dobré ztrácí. Ještěže to má jen nějakých 58 minut a asi se tu hojně stříhalo, výsledek je možná ideologicky nezávadný, ale zároveň trapný a zmatený. (27.12.2011)

Jižní čechy, pohraničí 1951 (v obsahu mylně uvedeno 1953 asi podle doby vzniku). Největší statkář z typické vesničky byl za spolupráci s nacisty odsouzen k nuceným pracem a jeho syn Rudolf Hrušínský vesnici škodí co to dá pokud zrovna nechlastá a neprohrává v kartách... Zapálí jedné větrné noci stoh od nějž se požár rozšíří i na další chalupy... Vesničané drží při sobě a tak se jim i s pomocí jednotek LM ze závodu ve městě podaří požár zdolat. Mezitím hlídka SNB narazí na žháře a dojde k přestřelce. Rudovi Hrušínskému nestačí jen pálit stohy, on je i ve spojení s protistátními živly, kteří nutně shání razítka a dokumenty KSČ...Naštěstí SNB všechny zatkne a nic nebrání slavnosti pochodu míru, kdy celá vesnice s transparenty a sv.obrázky Klémy a Vladimíra Iljiče táhne za hry na garmoška krajem... . --- Snímek naráží hodně okatě na odpor některých velkých držitelů půdy na kolektivizaci a vznik družstev. Vesnice je líčena jako společenství hodných lidí (většinou více dětné rodiny), bývalý velkostatkář a jeho rodina jako teroristé, prakticky nepoučitelní a neschopní se přizpůsobit novému (dobrému) pořádku. Jsou zde i narážky na náboženství (téměř retardovaný a nestále se modlící s růžencem v rukách E.Cupák coby druhý sedlákův syn) atd.. Snímek je plný budovatelských hvězd ( Mixa, Sejk, Švorcová, Kemr), - jsou v něm i jména známá z let předválečných (Vojta ad..). Jedná se o naprostou tendenční slátaninu, která zapadla coby veledílo už v padesátých létech. Jediné pozitivum je stopáž v délce 60 min. - odpad (30.04.2012)

Nesouhlasím se Sporotovcem, Hroch je jednoznačnou jedničkou mezi stupidními československými filmy. Tady se sešla poměrně silná herecká sestava, která pod režijním vedením neschopy Gajera předvedla své nejhorší životní výkony. Přehrávání, trapná gesta, idiotská deklamace podivných textů by se snesla u amatérské šmíry, u herců jako Medřická či Hrušínský poněkud vyráží dech. (20.04.2012)

"Pamatuj, bude válka...a dostaneme od Američanů všechno zpátky, i ty Brůny!". Je docela s podivem, že na tuto zrudlou, krkolomnou estrádu nedostal soudruh Gajer barevný materiál. Na druhou stranu není s žádným podivem, že díky hercům jako Hilmar, Medřická, Kemr či skvělé hudbě Jiřího Srnky, je celá tato pokrytecká komédia sledovatelná, zvlášť, když k tomu připojím jakousi povznešenost nad tématem diváka jednadvacátého století. (19.01.2012)