Nový život
New Life of a Family Album
Režie:
Adam OľhaScénář:
Adam OľhaHrají:
Jana Oľhová, Adam Oľha, Jan Švankmajer, Juliana Oľhová, Matúš Oľha, Mária Kralovič, Tereza Oľhová, Eva Oľhová, Hana OľhováVOD (1)
Obsahy(1)
Tatínkové jsou někdy pěkní ,lumeni'. Otec Adama Oĺhy, známý slovenský pedagog a filmař, se po letech společného života rozhodl opustit svou ženu a šest dětí a začít znova. Adam tak přejímá jeho místo a pouští se do zaznamenávání rodinných peripetií. Jako nejstarší ze sourozenců a poslední muž v rodině zkoumá otcovy staré obrazové záznamy, porovnává je se současností a pokouší se zjistit, co vedlo k této radikální změně. Mapuje vztah rodičů od jeho začátku, odhaluje problémy v komunikaci mezi mužem a ženou a pozoruje, jak se problémy rodičů odrazily v životě jeho sester. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Osobná, hlboko retrospektívna a hlavne úprimná výpoveď syna o svojej rodine a jej kostlivcovi v skrini. Pekne, miestami nápadito spracované (hudba a strih), vtipné, ale predsalen trochu dlhé na to, že tie najdôležitejšie otázky nezodpovie (nedostatočný dialóg s otcom, ktorý rodinu opustil, čo ale môže byť ani nie tak chyba režiséra, ako otcovej neschopnosti a neochote komunikovať a kriticky sebareflektovať). ()
Režisér Adam Oľha ponúkol rodinný dokument Nový život(2012), kde sa snaží rôznými domáci video úryvkami priblížiť fungovanie a určité problémy svojej rodiny. Snímka ponúkne prierez niekoľko desaťročí života tejto rodiny ale na škodu snímky ide len o povrchne vykreslený problému medzi otcom ktorý sa vzdal početnejšej rodiny aby si mohol na blížiacu starobu začať pokľudnejšiu etapu života u novo založenej rodiny. Režisér a jeho snaha o umelecké prvky sú ale pre dokument ako celok nie moc fungujúce, rodinné zábery nemajú moc čím upútať, príde to dosť chladné. Na celej snímke je najlepšie to repovanie tej najmladšej dievky. Plus na vrch a bez urážky tam je asi najnesympatickejšia herečka čo som videl za poslednú dobu. /videl v kine: 20%/ (videl na festivale Cinematik 2013) ()
Nudný, neinspirovaný a unylý kluk točí dokument o banálních, nudných a unylých lidech, kteří jsou zajímaví, jen když dostanou vši, jinak trepú sprostosti, ze kterých mi bylo stydno. Impotence skrytá za lyrismus z rodinného alba, přehlídka zbytečností, jejichž intimní rozměr / výpovědní hodnota mi uniká. Nejsem nejspíš o nic lepší a zajímavější než aktéři, ale nikdy by mě nenapadlo vzít do ruky kameru a cpát to ostatním jako výpověď bez výpovědi... asi proto, že nejsem z dost umělecké rodiny, abych byl přesvědčený o vlastní výjimečnosti. Sorry, tahle rodinná etuda, to je študácká marha, která by neměla obstát ani jako ročníková práce. ()
Na Slovenskej televízii beží seriál Família. O trápeniach, pocitoch a súžití jednej rodiny. Nový život mi pripadal ako pilotný film k sérii. Samozrejme, že najosobnejší a tak. Zároveň však, rovnako ako v prípade zmienenej série, ide tak trochu o voyeuristiskú sondu do intimity jednej početnej rodiny. No privátna úprimnosť pokiaľ ide o skutočný príbeh je dnes v kurze. ()
Spíš než slibovaná studie tatínka jde o sociologicko-psychoilogickou sondu do celé rodiny. Možná to chtělo jít ještě hlouběji do skrývaných pocitů . Až třeba "praní špinavého prádla"A časozběrný dokument do roku 2020. Manžel chudák musel spát ve stanu a čekat až se jídlo uvařilo v kotlíku. Střídání časových rovin je osvěžující. ()
Obludárium nesnesitelně fádních osob ještě zatížených klasickou ospalou kavárenskou famáckou dikcí "já nevim... těžko říct... myslim, že jsem se konečně našel... to je těžký na vysvětlení". Ocenil bych alespoň jednu vybuchující helikoptéru, cokoli než tuhle nestvůrnou ódu na všednost, která tři a třičtvrtě hodiny řeší stejný problém, jako někdy řešilo 70% populace. Neskutečně mi to upomínalo dlouhé cesty vlakem, kdy si do kupéčka přisedne nešťastný osamělý člověk a celou dobu do vás hustí to jak dřív bylo všechno lepší a dneska je to tak nějak v prdeli... tyjo teď koukám, že to mělo 77 minut. Neuvěřitelné. ()
Životopis jednej rodiny od jej vzniku až po amputáciu jedného člena: Dokument o sebavedomom feminizme, ktorý z nutnosti triumfuje nad sublimujúcim maskulinizmom. Vynikajúca téma, ktorá osloví mnohých, výborný strih, jednoduché účelné spracovanie. Chybou je fakt, že režisér siahol do vlastnej rodiny, a tak chtiac - nechtiac nemôže mať 100% objektívny odstup a prikloní sa k jednej zo strán. Druhým nedostatkom je neochota rodičov, hlavne otca, analyzovať problém pred kamerou do hĺbky (je logické, že si každý chráni svoje navjnútornejšie súkromie). Sme tak svedkami niekoľkých serióznych aj vtipných pokusov o pochopenie otcovho (v širšom kontexte mužského) sveta, zásadného pochopenia sa nám ale nedostane. ()
Z Oľhovej strany parádna práca. Lepší rodinný portrét sa z takejto východiskovej situácie (tj. bez takmer akéhokoľvek skutočného dramatického konfliktu) natočiť asi nedal. Akurát, ako píše POMO, na otca sa mohlo pritlačiť ešte trochu viac, takto to je vo výsledku tak trocha "o ničom" (ale nie oničom). Ale na to tvorca nemal odvahu, čo je úplne pochopiteľné. Každopádne, pre mňa veľmi príjemne strávená hodina a štvrť, mal som pocit akoby som bol súčasťou tejto rodiny, alebo ich blízkym priateľom. Vydarené. Pokojne by som si pozrel pokračovanie po desiatich rokoch, prípadne časozber. 3,5* ()
Neny to vyslovene spatne, ale nijako to nevybocuje z priemeru, a to tym, ze reziser Adam Olha nie je schopny poskytnut hlbsiu dejovu liniu nez riesenie medziludskych vztahov. A to je na dejovu liniu je vztah otec - syn sakra malo. No nic, zas dalsi priemer, ktore tu mozeme lopatami prehadzovat. 50 % ()
Velmi nevšední a intimní portrét jedné rodiny poté, co odešla "hlava rodiny". Trochu jako Třeštíková, ale z pohledu zevnitř. ()
Úprimná, civilná, no zároveň intímna a poetická sonda zo života jednej (a)typickej rodiny, ktorá má tendenciu presiahnuť hranice konkrétnej Oľhovskej situácie smerom k všeobecnejším otázkam vzťahov, ľudského spolužitia, lásky a šťastia človeka vôbec. ()
ťažko sa hodnotí film keď aktérov aj režiséra poznáte osobne, ale citujúc recenziu, myslím že Adam zvládol skúšku z intimity. naozaj veľmi intímne, ani na okamih sentimentálne rozprávanie ktoré môže a nemusí inšpirovať. ()
Pro mě nejlepší festivalový dokument. Na místo laciné provokace a výsměchu ve stylu reality show, které provozují některé hvězdy českého dokumentu (např. Hníková), pracuje Adama Ol´ha s intimitou a smutkem. Velice intimní hledání příčiny rozpadu vlastní rodiny. Proč je snímek výborný? Režisérovi pomohla divácky hodně vděčná rodina a otcův archiv. Inteligentní postřehy matky i šesti sester ( Moc si přeju, aby mladá zpívající sestřička pokračovala v kariéře zpěvačky. Je to smutné, ale její upřímné texty překonávají veškeré snahy dospělých textařů píšících na tělo mladým hvězdičkám z talent show.) dodaly upřímnost a intimitu. Otcův archiv potom přidal zajímavý obrazový materiál. Ani na vteřinu jsem se nenudil. ()
Velice iritující. Nesourodost materiálu, nečitelnost kostry, nepřehlednost v postavách, absolutně nelze vnímat která sestra je která, některé si člověk zapamatuje, ale nemá v nich pořádek, furt přemýšlí, která z nich to byla v nějaké jiné situaci, ta o které se mluví zrovna teď, a některé, že nejsou ukázané vůbec, do toho postupně víc a víc nesnesitelný komentář v podobě improvizovaného melodického básnění nejmladší sestry. Ale jako největší iritace, je totální odsudek paralyzovaného otce. Nesnesitelný záběr, kdy otec leží nemocný na pohovce v paneláku, konfrontován s tisícem vzpomínek na doby rodinného štěstí v minulosti, ve výpovědích, na nádherných fotkách, které otec sám vyráběl, na záběrech ze starých kamer. Proti tomu nehybný, oteklý, obtloustlý otec, který se odmítá k čemukoliv vyjádřit. Zajímalo mě, jaká divadla tedy dělal, určitě bych tam chtěl hledat spojitost, o matce jsem toho věděl neporovnatelně víc, byla ukázaná sympatická, pracovitá, pochopitelná, její komentář o nervozitě mužů před obědem mě odboural. Ale všichni říkají takové osobní domněnky a otec se nevyjadřuje, film toho sám říká postojem kamery mnoho, ale otázku otce nechává nedotknutou, jako by se bál, je to Adamův vztek na otce, Adam je ostře na straně matky a všech sester. Když film sleduje problematiku šesti žen a možnosti najít si nápadníka, je to znovu zábavné, ale zase mi v tom nějak chybí pořádek, utřídit to, jako když na začátku každou sestru označí titulkem, kdy se narodila, tak to bych potřeboval i v průběhu, abych si dokázal dělat obrázek i v průběhu. ()
Ťažko povedať, čo je horšie: keď sa rodičia rozvedú, alebo mať 6 sestier... Značne tu cítiť ženský prístup, a nielen preto, že priestor dostali viac-menej len ženy. Podstatným problémom dokumentu, ktorým chcel syn zistiť, prečo jeho otec odišiel od rodiny je, že sa ho na to napokon ani nespýtal. A tak vyznel trochu do prázdna. Ak teda neskĺzneme k tomu, že dôvodom jeho odchodu bolo príliš veľa žien v dome... Takže zásadným plusom i mínusom filmu v jednom je, že režisér siahol do vlastnej rodiny. ()
5 hviezdiciek hlavne za pesnicky Evicky Olhovej, jej pravdive a uzasne texty, ktore si zrejme vymyslala v realnom case...:)... Vynimocny dokument o vynimocnej rodine, 6 zien pod jednou strechou, 6 uzasnych osobnosti, to musi byt nebo aj peklo zaroven...Hodnotim hlavne pocit a atmosferu snimku...Cakat nejaku analyzu od otca rodiny...neviem, proste sa zamiloval do inej zeny, co tam treba cakat za pochopenie? ()