poster

Tělo mého těla

Dokumentární / Krátkometrážní

Česko, 2012, 24 min

Režie:

Viola Ježková
  • vypravěč
    ****

    Režisérčina intuitivní mateřská sebereflexe nepostrádá naléhavosti ani lehkosti, napětí ani vtipu, a může tak snadno oslovit každou otevřenou mysl. Ve srovnání s poněkud rozpačitým starším portrétem Milana Balabána, v němž spoleh na autonomii zobrazovaného a vyznaného převážil nad vůlí porozumět, neřkuli odpovídající porozumění zprostředkovat, působí tento snímek mnohem celistvěji a soustředěněji. Volně řazené záběry, dokumentární i inscenované, sugerují širší skladbu, jejíž řád vyvstává jen nenápadně prostřednictvím některých leitmotivů, především těch akustických, snad odkazujících k prvotní řeči, k jazyků věcnému, sjednocenému s životem, tvorstvem, světem, věcmi… Gramatika mateřštiny.(7.12.2015)

  • ejnl
    **

    Je to zajímavá práce. Jestli bylo záměrem přenést na diváka dojem z rodičovského utrpení a hlavním motivem filmu bylo uspání dvojčat, povedlo se to výborně. Obrazovou koláž subjektivních záběrů doplňuje neustále iritující zvuk brečících a chrachlajících nemluvňat, výsledným efektem na diváka je permanentní stres a ostražitost. Ale základním problémem pro mě bylo, že jsem se na to nepotřeboval dívat.(30.10.2012)

  • Hortensia
    *****

    !(9.11.2015)

  • Radko
    **

    Miestami zaujímavé materské video - napríklad partner chce spať, dvojičky si vytvárajú metajazyk mrnčania, plaču, sŕkania a brmlania. Do toho hlasité šumenie a inscenovaná hra v snehu. V Obsahu nerozumiem tejto vete: "Zprostředkovává určitý mentální prostor bezčasí na jehož okrajích se nalézá mateřské tělo.". Ehm - no, tak áno, neskôr sa nemenný čas filmu v Obsahu rámuje zimnou krajinou. Tak telom, či krajinou? Alebo je to to isté? Matka Zem! Záhadná mi je aj v Obsahu spomenutá laktačná psychóza. Film, ktorý potrebuje autorské alebo akékoľvek iné dovysvetlenie a toto samotné ho ešte viac znejasňuje je prijateľný len ako séria obrazov detí matky. Matky a (zrejme) aj režisérky, rozhodnutej zasvätiť život experimentu, nech je jeho objektom čokoľvek. Vo výsledku zaujímavý, ale až pričasto sa opakujúci koncept skúmania vlastnej mysle, ktorému môže a bude podriadené čokoľvek, len nie starostlivá autorská príprava, skôr prvok náhodnosti a voľnej asociácie obrazov a významov.(20.3.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace