VOD (1)
Obsahy(1)
„Vězňové mají obecně rádi krabičky.“ Omezenost vězeňského prostoru otevírají nekonečno fantazie a svobodného uměleckého projevu. Determinace prostředí ovlivňuje použité výrazové prostředky. Projekt konfrontace a dialogů s umělci zvenčí naznačuje radikální jinakost i spikleneckou vyšinutost v rovině společenských norem. Esej o imaginární a fyzické svobodě představuje extrém myšlení vlastních hranic a omezení. (MFDF Ji.hlava)
(více)Videa (1)
Recenze (5)
Po pomalejším a lehce chaotickém rozjezdu (způsobeném potřebou seznámit nás aspoň základně s pěti dvojicema hlavních postav) film asi od patnácté minuty najde svůj rytmus a skrz mnoho velmi vtipných a nemálo ryze dojemných scén dopluje k nejednoznačnému finále. Nedá se asi říct, že by film umožňoval kteréhokoli z protagonistů nějak blíž poznat, jako meditace nad tématy "smysl umění v dnešním světě" a "vězeňský život obecně" je to ale skvělé. ()
Pomalý film o adaptaci. Každý člověk má jinou schopnost adaptace. Po sedmi letech věznění dochází k takzvané prizonizaci, tedy nevratným změnám osobnosti. Proto se takové tresty udělují výjimečně. Dnes je trend směrem k alternativním trestům. ()
Na dokumentech mám ráda, že mě donutí přemýšlet nejen nad tématem jako takovým ale také nad souvislostmi. Poté si sednu a píši, rozebírám a analyzuji téma, poté až dokument jako dílo samotné. Když je dokument dobrý, tak mě donutí přemýšlet intenzivněji, zasáhne mě, rozvíjím myšlenky a pracuji s nimi. Když dokument dobrý není - nemá zkrátka co říct, začnu tím, že napíšu: Čím jsem strávila sakra dnešní ráno?! A tohle je ten případ. Ano, hezké je, že i ve věznicích máme umělce, že jsou mezi námi talentovaní lidé...ale to snad mnozí vědí. Ale aby mě svým zpracováním dokument rozčiloval takovým způsobem, jako tenhle - to se mi zatím nestalo. Několik zajímavých pasáží bylo ohledně analyzování "portrétů" mrtvých spolužáků a tím to končí. Něco jsem očekávala a nic jsem si neodnesla. ()
Galerie (4)
Photo © MF Dokumentárních filmů Jihlava
Reklama