Podrost

I přesto, že jsem všechny experimentální filmy neviděl, v posledním bloku promítání byl Undergrowth bezesporu nejsilnějším a paradoxně fomálně "nejnormálnějším" příspěvkem. Pohyb kamery logicky kopírující pohyb soví hlavy se zaměřuje na nevšední krásu a mystérium různých zakoutí lesního porostu. Tajemství okolní přírody je pro nás natolik nepochopitelné, že dává smysl až v blízkých detailech na tvora, který je nám podobným zpúsobem skryt. Nebezpečí okolního lesa tak nespočívá v jeho podobě, ale z našeho strachu z neznámého a tajemného. Čím více se detaily přibližují a po několika sekvencích vrací zpět do celku, tím více se takový strach prohlubuje.Kamera se stává součástí krajiny a to je okamžik, kdy se i divák může s jejím pohledem naplno ztotožnit. (28.10.2012)

s přehledem nejlepší experimentální film promítaný na MFDF Jihlava 2012, přestože se v programové sekci "fascinace" vyskytla celá řada geniálních kousků. Petra Skaly si od chvíle, kdy film vyhlásil vítězem soutěže, vážím o to více. přitom ale PodROST není nijak zbytečně extravagantní, jak tomu u experimentálních filmů často bývá. světlo, pramenící jako kdyby v nespatřené součásti skutečnosti, proniká přírodními prostory. kamerové mistrovství totiž takřka zhmotňuje prostorovost nasnímaných scenérií před divákovýma očima. intenzívní barvy, pohyby kamery, které jako kdyby pohybovaly i divákovo vědomí, uchvacující makrodetaily a podmanivá hudba v kombinaci s rozjímavým šuměním, dokonalá ostrost a faktická krása snímané přírody budí pocity duchovního chvění a téměř až nadpozemského prozření do vyšší sféry reality. (28.10.2012)

Optika Roberta Todda je fascinující. Pohyb kamery, záběru, načasování světla a stínů v prozářeném realistickém prostředí přírody. Vynikající zvuková stopa ruchu - až tajemně vyvážená. A především snová kamera. (13.12.2016)