Odpad město smrt

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Tak tento film je jasně naladěn na úplně jinou frekvenci, než jsem já. Absolutně jsem neporozumněl tomu, proč toto bylo natočeno. Divné tlachání a chování hlavních postav, mi k osvětlení motivu také nepřidalo, zkrátka podivnost na kterou velice rád hodně rychle zapomenu. (13.04.2015)

Kdo by to byl do Hřebejka řekl, že natočí v podstatě undergroundový film? Samotné téma prostituce a světu či vztahů kolem ní mě poněkud minulo a jisté mínus bych zde viděl v poněkud nevýrazné psychologii postav, k nimž jsem tu po celý čas jaksi nic necítil, ani odpor, ani soucit a většinou ani žádné sympatie. Nicméně divadlo přenesené do pražských reálií na mě brzy dýchlo osobitou atmosférou, díky níž spolu se zdařilými hereckými výkony jsem nakonec film odsledoval s patřičným zaujetím až do konce. Německý originál z roku 1976 neznám a tento Hřebejkův počin hodnotím jako vesměs sympatický pokus o cosi jiného, v domácí tvorbě hodně nezvyklého, s originálním nápadem a formou. Skutečně zajímavý pokus, který bych si možná představit i v delší stopáži, s více rozvinutým dějem i propracovanější psychologií postav. Přes veškeré klady mi tu chyběly větší emoce a něco, proč bych na tento film mohl v budoucnu výrazněji vzpomínat, díky čemuž by pro mě nezůstala z Odpadu města smrti jenom netradiční malá česká hříčka na jedno zhlédnutí a co by mě donutilo sáhnout po vyšším hodnocení. Silné 3 hvězdičky ale pokládám za zasloužené. [65%] (12.02.2022)

Ten film není špatný. Ale mám podezření (a tiskovka jedině potvrzuje dojem), že je to vlastně náhoda plynoucí částečně z působivosti předlohy, zbabělosti hru reálně předělat a riskovat plus sázky na hned několik jistot. Jako "malé české Cosmopolis" ale docela pěkné. S tím rozdílem, že Cosmopolis do extrému dotáhlo svůj záměr, kdežto Hřebejk jen dělal, volně citováno podle jeho slov, "takový ty věci, však víte." 2-3 hvězdy. (08.11.2012)

Naprostá lahůdka, jen nevím, zda napsat filmová či divadelní. Neviděl jsem předlohu, což je v mém případě vždy velké plus, neboť k filmovým adaptacím divadelních děl jsem nesmírně kritický a téměř nikdy nejsem spokojený. Hřebejkův počin ale považuji za jakousi poctu, vyjádření obdivu a respektu práce Dušana Pařízka a jeho ansámblu. První obrovské plus je špičkový scénař plný úderných vět a krásných i smutných myšlenek. Druhé plus excelentní výkony sehrané herecké party, jíž vévodí Gabriela Míčová. Třetí plus celkové vykreslení atmosféry, měl jsem pocit, že jsem přímo vtažen do děje, do doby. Jsem nadmíru spokojený. A připojuji se k věčnému a opakovanému spílání pražským radním, že dopustili, aby tak výjimečný soubor zanikl. Dejvické divadlo tak v Praze ztratilo jediného relevantního konkurenta. (19.11.2014)

Trocha fassbinderovské poesie nikoho nezabije a někoho možná i osloví. 1) Přenos do českých poměrů sice dílo trochu ochudilo o německé konotace (hezky o tom píše komentátor gudaulin), ale na rozdíl od něho si myslím, že dílo získalo zase jiná pozitiva. Zejména secesní prostředí pražské Lucerny dodává inscenaci jakýsi až surrealistický rozměr. Jarmulku dolů. Ovšem Fassbinderův filmový scénář jsem nečetl, divadelní zpracování neviděl. Možná bych pak změnil názor. 2) Zaujali mě 34letý Stanislav Majer (pasák Franz), 30letý Jiří Černý (židův asistent Oskar) i 42letý Martin Finger (bohatý žid). (08.09.2017)