El sexo de los ángeles

Neskutečně zmatený a místy hodně iritující film, který by mě opravdu naštval, nebýt toho poněkud dobře udělaného konce a závěrečné písně. Absolutně jsem v některých pasážích nechápal chování hlavních tří protagonistů a nedokázal jsem se vcítit do jejich problémů, což vedlo k tomu, že mě film chvílemi nudil a zdál se zdlouhavý. Samozřejmě chápu jejich vnitřní zmatek, ale čeho je moc, toho je moc. Neříkám, že se mi nelíbil námět, ale samotné zpracování bylo průměrné, jelikož se z toho dal udělat mnohem více úderný a autentičtější zážitek. Zkrátka pro mě do jisté míry celkem zklamání, které bylo, jak už jsem říkal, vykompenzováno zejména závěrem. (31.08.2013)

Nemám ráda filmy, kde se mnou zmítají ambivalentní pocity, ale nedá se nic dělat, tenhle mezi ně taky patří. Nemám výtek, co se týká hereckých osobností, tady byl výběr téměř dokonalý a všem ta role sedla jak přišitá na tělo, ale už víc připomínek bych měla ke scénáři. Nemůžu si pomoct, přece jen na mě působil místy až příliš naivně a neuvěřitelně, dokonce jsem se přistihla, že některé momenty na mě jukaly telenovelsky (viz ty kancelářské). Celá tahle trojka má v sobě a svých citech slušný hokej, docela bych byla zvědavá, jak dlouho by jim to vydrželo v tomhle složení. Jsem ráda, že já osobně v tom mám jasno:-) (23.03.2015)

Velké zklamání. Začíná to trochu obyčejně, potom se to zvrhne v cosi, co nevzbuzuje naprosto žádné emoce a končí to naprostým úletem nad úlety. V mnohém to připomínalo Tykwerův film Drei (2010), z něhož si Villaverdeův snímek ale bere jen určité motivy, které potom nedokáže už dál rozvíjet, jen vršit jednu banální scénu za druhou v domnění, že se jedná o bůhvíjak sofistikovaný pokus o nonkonformní pohled na lidskou sexualitu. Za mě určitě ne, přestože Álvaro Cervantes i Llorenç González jsou fakt luxusní borci. (19.07.2016)

Nabízí se srovnávat tenhle film s Bertolucciho Snílky. Jenže Sex andělů je spíše bohužel takovou studentskou telenovelkou, která je po formální stránce neskutečně nudná (střihová skladba nabízí plno zbytečných momentů) a zhruba od poloviny filmu ubíjejícím způsobem překombinovaná (ač samotný děj tolik složitý není, způsob vyprávění ho zbytečně zamotává). Jediný důvod, proč jsem film pouštěl byla Àstrid Bergès-Frisbey a i po jeho konci je ona tím jediným, co stojí vůbec za řeč. 4/10 (07.08.2017)

Ona miluje jeho, on miluje ji. Pak se objeví třetí kolo do vozu, na které nejprve nasedne on, pak i ona. A nakonec si udělají takovou hezkou tříkolku. Je to vlastně hrozně absurdní až parodické, ale nepůsobí to nijak nuceně. Všichni tři hlavní hrdinové jsou sympaťáci, kteří se v prostředí současné Barcelony "živí" kdovíjak - redaktorka v undergroundovém časopise, učitel karate, věčný student. Taková uvolněnější španělská odpověď na Snílky. SPOILERY! Palec nahoru za to, že scenárista odolal nabízejícímu se dramatickému konci. A vlastně se mu i trochu vysmál. (07.11.2014)