Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Franciszek (Ireneusz Czop) prichádza na návštevu rodnej dediny po dvadsiatich rokoch emigrácie. Brat Józef (Maciej Stuhr) ho víta zdržanlivo. Ožíva medzi nimi dávny spor, lebo Franciszek opustil hospodárstvo a neprišiel ani na pohreby rodičov. Po niekoľkých dňoch však starší brat zisťuje, že dedina je nepriateľsky naladená voči Józefovi. Ten totiž otvoril tabuizovanú tému siahajúcu do dávnej minulosti... (Flego)

(více)

Recenze (87)

majky19 

všechny recenze uživatele

Tento film na mě zanechal opravdu velmi silný dojem, zejména ten samotný závěr, kdy starý Malinowski říká Józkowi pravdu takovou, jaká byla. V očích Józka jednoznačně velmi krutou, ale skutečnou. Současně mi tento film nabídl i jiný úhel pohledu,. Divák si najednou uvědomí, že není všechno zdaleka tak jednoduché a jednoznačné, jak se může na první pohled zdát, a odhalení pravdy může být často velmi kruté. V průběhu první poloviny filmu jsem si skutečně myslel, že genocidu na místním židovském obyvatelstvu skutečně spáchali Němci, ale když starší bratr Franciszek začal rozplétat nitky minulosti a nachází ve výpisech katastru původní židovské majitele, a posléze i jejich nové nabyvatele, začíná být jasné, že samotní vesničané měli nemalý prospěch z toho, že Židy sami hromadně povraždili. Neštítili se dokonce vraždit i malé děti, které společně se svými rodiči a dalšími rodinami zapálili v chalupě bratrů Kalinů. Když bratři vykopou na dvorku ostatky zavražděných Židů, a vyslechnou vzpomínky jedné pamětnice této katastrofy, je jim již celá záležitost jasná. Józek, který v podstatě celý čas pozůstatky židovských hrobů zachraňoval tím, že je převážel na své pole je pravda ještě mnohem krutější. Ze vzpomínek starého Malinowského totiž vychází najevo, že tím hlavním iniciátorem hromadné popravy Židů byl otec Francizska a Józka. Józek tuto tragédii neustojí a páchá sebevraždu. Velmi mi tohle filmové zpracování připomíná nejen násilný odsun sudetských Němců na základě Benešových dekretů v roce 1945, které bylo výborně zpracováno ve snímku Juraje Herze "Habermannův mlýn" ale současně také drama Vladimíra Michálka "Je třeba zabít Sekala", kde to také bylo velmi podobné, protože Sekal se stejně jako vesničané svévolně obohacoval na úkor druhých tím, že Němcům udával místní sedláky a na oplátku zase získával jejich statky. Tento film mě vskutku velmi zaujal, a nemohu hodnotit jinak, než plným počtem bodů. ()

pafka 

všechny recenze uživatele

Myslim, ze skvely evropsky film. Nevim, jak dalece byl dej smysleny, ale je urcite uveritelny a to je obrovska deviza filmu. Herci hraji jako o zivot a atmosfera nenavisti a strachu ve vztahu bratru k sousedum z vesnice funguje skvele. Druha pulka je mazec a nenecha vas ani na chvili v klidu. Velke prekvapeni. Kdyby nebylo pomalejsiho nabehu, sedel bych z toho na zadku jeste ted. ()

maraHCV 

všechny recenze uživatele

Polská sebereflexe i když jak u nás v podobě Habermanova mlýnu tak v Polsku v podobě Dozvuků,plály ve společnosti i dost kritické reakce,což bohužel ukazuje jen naši společnou postkomunistickou nemohoucnost přiznat si,že i naše společnosti skrývají obrovskou socialní zkaženost!Dozvuky mě oslovily ale občas měly trošku závan průměrného Tv filmu,takže proto jedna hvězda dolů! ()

solisoli 

všechny recenze uživatele

Pochmúrny, napínavý thriller z vedomia holokaustu, že nie všetko bolo len o fašistoch, ale o ľuďoch. Slušne prepracovaný príbeh s TV nádychom, ale pôsobivo pútavým dejom, svojou autenticitou rozhodne zaujal až do samotného konca. ()

VLADEK 

všechny recenze uživatele

Soulasím s tím, že jde o "silný" film. Výkony herců představujících vesničani jsou prostě něco, co vám zůstává v paměti. Naprosto autentické. Výkon 92-letého Roberta Rogalskiho (postava Malinowskeho) v závěrečných 10-15 minutách je démonický. V Polsku film samozřejmě vyvolal poměrně silnou a ostrou diskusi, protože ač ve filmu nepadne jediného slova o jménu vesnice, tak kdo se alespoň trochu zajímá o 2 sv. válku tak ví, že paralelou je příběh Židů ve vesnici Jedwabne v roce 1941. Nicméně Wladyslaw Pasikowski,režisér a scénárista v jedné osobě, všude vysvětluje, že jde o pouhou inspiraci. Nějaké drobné výtky bych našel, váhám mezi 4 a 5 hvězdičkami - pro mě 85%. ()

amundseen 

všechny recenze uživatele

Je třeba zabít Sekala na poľský spôsob. Námet predčil celkové kvality tohto snímku. Film je sám o sebe priemerný, niektoré scény (kopanie lebiek) pôsobia skôr úsmevným dojmom. Niekedy je strih neprirodzene rýchly a dialógy neisté, dalo sa to napísať a natočiť lepšie. Napriek všetkým nedostatkom ide o zhliadnutiahodný počin z Poľska. ()

BarVo 

všechny recenze uživatele

Po pravde, až taký zázrak to zase nie je. Námet predčil spracovanie. Sebemrskanie Poliakov je obdivuhodné, ale tú vykonštruovanú cestu k zápletke som proste neprehltla. Motívy konania oboch bratov mi nesedeli, vysvetlenie, že to tak chcel Boh, nepochodí ani v Poľsku. Filmárske srdce nestačí, občas i hlavu treba zapojiť. Krutú pravdu spoznal vnímavý divák o hodne skôr, než plátno a koniec sa už režisérovi zjavne vymkol z rúk. ()

Rodriguess 

všechny recenze uživatele

Naozaj velmi silny film. ROzbiehal sa tak vlažne ale potom sa s toho vyklil az dost neprijemny pocit, akí vedia byt ludia zlí a neprijemní. Celkovo Polska kinematografia je vysoko, nechapem ze u nas sa netocia taketo kvalitne filmy. ()

kokofek 

všechny recenze uživatele

Gradující tempo komorně laděného příběhu diváka dostane.Z poklidného návratu jednoho z bratrů se stane postupem času téměř thriller, který na rozdíl od většiny běžných témat odhaluje ty nejponurejší stránky lidské duše.Opět jeden z filmů, který vám večer pokazí usínání. ()

Saxos 

všechny recenze uživatele

Vytažený válečný kostlivec ze skříně v jedné malé polské vesnici. Poláci se v poslední době opravdu nebojí dost rýpnout do jejich vztahu k židům v průběhu 2. světové války. ()

injoy 

všechny recenze uživatele

Po delší době film, který mě velmi příjemně překvapil. Postupné odkrývání hrůzného tajemství s velkou dávkou napětí a podpořené skvělou hudbou. Film doporučuji, jedná se o silný zážitek. Ukazuje , že i po více jak 60ti letech od války, vyplouvají na povrch další hrůzy, které způsobila. ()

Hoffmanos 

všechny recenze uživatele

Skvěle zahrané gradující drama o kruté realitě válečných zločinů, s nádechem antisemitismu současnosti, kde tyto silné emoce umocňuje bezchybná atmosféra xenofobní polské vesnice. Ze strany scénáristy/režiséra by se dal konec filmu možná vymyslet o chlup lépe. ()

JimJam 

všechny recenze uživatele

Odkrývání historie, často tak nedávné, že velká část lidí si ji pamatuje, jako by v sobě občas skrývalo něco nepatřičného. Prolomení tichého konsensu, že o určitých věcech se nemluví, jako by nabourávalo samy základy společenství. Ať už je důvodem stud za vlastní činy, nebo ospravedlnění svých činů činy jiných, ve smyslu když se někdo chová jako bestie, můžu se jako bestie chovat i já. V případě Poklosie se navíc nejedná o v českém prostředí obdobný případ poválečné msty na Němcích, ale vyřizování si sociálních, ekonomických a možná i zcela přízemně osobních účtů se svými sousedy, kteří byli odlišní než Vy, ale nic Vám neudělali. Přitom je otázkou, zda určitá historie může být základem zdravého společenství, pokud se o ní nesmí mluvit a zda takové nevyslovené tabu není spíše shnilým jádrem, které musí být odstraněno. Skutečnost, že film vyvolal v Polsku tolik kontroverzí je dost vypovídající. Nejedná se nicméně pouze o film prvoplánově provokativní, ale i velice slušně řemeslně zpracovaný. ()

hujerita 

všechny recenze uživatele

Musím povedať, že je to naozaj silný film. Má to síce pomalší rozbeh ale inak mu nemám čo vytknúť. Vo svojej podstate som si stále tvrdil že to možno nejak dopadne ale, to by museli asi točiť američania. A stále tvrdím, že ľudia sú k...y bez ohľadu na vierovyznanie, orientáciu, presvedčenie a ja neviem čo ešte. Jediné čo ma zarazilo na celom filme, bola skutočnosť, že v celej dedine sa nenašiel jediný rozumný človek, ktorý by bol Františkovi vysvetlil čo sa stane ak..., a na moje prekvapenie by bol konal tak ako všetci ostatný. Oplatí sa pozrieť. ()

ProchySBK 

všechny recenze uživatele

Dlouho mi trvalo než jsem si film pustil. Měl jsem už dost všech šindlerojc seznamů, béčkovejch filmech o pecích s brutálníma komínama a miliony přešivžích, dokumentech o mejdlech s židů a stínítek lampiček z lidský kůže. Všichni vypovídaji pravdu a nic než pravdu, ale pravdu si určuje vítěz... Nebudu to natahovat. K polákum máme blíže jak k němcům a za války jsme na tom byli podobně, až na to že Poláci aspoň bojovali a bojují i v tomhle filmu. Sere mi, že svět zapomíná že byli i jiné hrůzy než Němci a jejich nenávist k židům, v každym případě tohle jde až do morku kosti, pomalu ale jistě. Podobně jsem se sžil s hlavními hrdiny jako ve filmu Hon. Dávám plnej knedlík, bravo! ()

swn 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý každý Európan musí vidieť. Sebareflexia Poliakov, na ktorú Slováci, Maďari, Ukrajinci, Rusi, Bielorusi, Juhoslovania a mnohé iné národy vraždiace v minulých storočiach Židov (a zaberajúci ich majetky) dodnes čakajú. Na koľkých nehnuteľnostiach a pozemkoch na Slovensku dodnes leží židovská krv? Stačí si otvoriť zoznam arizátorov stránky Ústavu pamäti národa. Živnou pôdou k nenávisti voči židom bola takzvaná teológia náhrady, ktorá hovorí že úlohu Židov prevzala cirkev a ich úloha skončila. Tento názor prevládal najmä medzi bigotnými rímskymi katolíkmi (česť výnimkám, ktorí Židov chránili), aj keď silný antisemitizmus sa nájde aj v dielach Martina Luthera. Dochádzalo k masakrom židovského obyvateľstva pod rúškom náboženstva. Tvrdilo sa, že Židia zabili Ježiša. I keď Peter, Pavol, Jakub, Mária boli čistokrvní Židia, rovnako tak ako sám Ježiš. Samotné kresťanstvo vzniklo v Jeruzaleme po Letniciach medzi Židmi. Židia samotní nemali právo v dobe smrti Krista právo vykonávať trest smrti - toto právo mala len Rímska ríša od doby vlády Heroda Veľkého, aj keď s ukrižovaním mnohí (no mnohí nie) Židia súhlasili. Film zároveň ukazuje konflikt medzi katolíckym farárom, ktorého svedomie je čisté, a jeho postoj k pravde je spravodlivý, a zúrivou masou huckanou mladším antisemitským rímsko-katolíckym farárom. V histórii nič neznáme, stačí si spomenúť na masového vraha, antisemitu a zároveň farára Tisa, alebo chorvátskych katolíckych mäsiarov v Jasenovaci. ()

Reklama

Reklama