Temný případ

17.1 2014 - Ano ohodnotil jsem to příliš brzy a řekl jsem si, že budu průměrovat, nakonec jsem však nemusel a hodnocení jsem ponechal. Nyní (23.3.) jsem s několikatýdenním skluzem konečně první řadu dokoukal. Naprosto chápu nadšení všech, které seriál baví a jsou z něj úplně nadšení, ostatně nepopírám, že se u mě takové chvilky také objevily. Celkově mi ale seriál nepřišel nijak extra kulervoucí. Hned vysvětlím. To, že od prvního dílu seriál pozvolna vypráví jeden velký příběh dvou poldů a nesnaží se nijak extra tlačit na pilu, rozhodně není chyba a ani já to tak neberu. Asi je to moje chyba, protože těch seriálů sleduju opravdu hodně a ty dobré se snažím odlišit právě tím napětím a takovou tou potřebou si ihned pustit další díl, což se u mě dostavilo tentokrát jen občas. Vzpomněl jsem si na druhou řadu Dextera, která mě naprosto uzemnila a něco ve mě zanechala po každém epickém dílu. Zato Temný případ na to jde pěkně zlehka a pozvolně nabaluje jednu případovou vložku na druhou a to velice komorním způsobem, který je vystřídán až velice napínavým finále, což mě prostě malinko zklamalo. Nic to však nemění na tom, že je True Detective naprosto výborně zpracovaný, zrežírovaný a v neposlední řadě skvěle zahraný krimi thriller, který si ten povyk kolem toho bezesporu zaslouží. Matthew McConaughey, Woody Harrelson - bomba prostě oba dva, ani jednoho jsem dosud neviděl v takové herecké poloze a oba to zahráli skvěle; je prostě vidět, že když je dobrý režisérský dohled, tak to prostě jde. Na druhou řadu se těším samozřejmě hodně a zároveň se trošku bojím, bude se totiž jednat o jiný příběh a to je vždycky nejistota, avšak HBO ještě nezklamalo, tak uvidíme 2. řada : Pro mě možná lepší než první, a to už je co říct. Je naprosto skvělé, že obsadili herce takovéhle poměrně nízké prestiže a dokázali, že umí hrát, když je to třeba. Respekt. Jsem zvědav, koho obsadí do třetí řady :) Snad Nicka Cage :D :D Edit : Haha, třetí sérka trošku zklamala, ale i tak 75% (23.03.2014)

Dlouho mi z kriminálky nebylo tak úzko. Po třetím díle mám chuť hodit si mašli. Bůh ví, jestli to nakonec bude opravdu tak vypravěčsky důmyslné, jak se to tváří, ale už jen za ten neúprosný existenciální přesah a božského McConaugheyho si to zaslouží vysoké známky. ______ Šestiminutový kontinuální (postprodukčně neupravovaný!) záběr na konci čtvrté epizody považuju za jednu z nejlepších scén, co jsem kdy v televizním seriálu viděl... pokud bude přibývat takto kvalitních autorských seriálových projektů, začnu snad opravdu věřit, že "the future is in TV". ______ Pátý díl jen opět potvrzuje, že True Detective překvapuje s každou další epizodou. Co do této chvílie vypadalo jako solidně ozvláštněná, temná buddy detektivka se mění v plnohodnotnou filosofující metafikci, která ve svojí vlastní vyprávěcí struktuře reflektuje téma života jako příběhu - příběhu se srozumitelnou lineární konstrukcí, s katarzí, s jasným začátkem a koncem. Není to ale ono omšelé "životy si uměle konstruujeme do příběhů, abychom jim dávali smysl", ale naopak, True Detective je o nemožnosti těmito příběhy překonat realitu, která dřív nebo později zasáhne. Ostatně jak říká Rust: "Smrt vytváří život, aby jej mohla ukončit" a celé to jeho uvažování o času jako placatém kruhu se odráží v narativní struktuře seriálu, která je díky své dvojúrovňové skladbě plná elips a je spíše cyklická - postavy se stále vracejí na ta samá místa, případy jako kdyby nekončí, opakují se, všechno se děje znovu a znovu...a jak navrhuje v jednom svém rozhovoru sám scénárista a tvůrce seriálu Nic Pizzolatto, divák se v tomto případě dostává do pozice oné "božské" čtvrté dimenze, odkud pozoruje život fikční postavy, který má podobu právě toho placatého kruhu, nikoli úhledně vykonstruovaného, jasně ohraničeného (kanonického) narativu. Zatím je to zkurveně boží. (27.01.2014)

Utrpěl jsem tři díly, u nichž jsem si nudou kompletně vytahal bordel z pupku, tyčinkou perfektně vyčistil ušní maz, ukousal nehet na prostředníku do krve a vytrhal chlupy z nosu, přičemž jsem to prokládal čtením místních výblitků a nevěřícně kroutil hlavou. Ano, atmosféru to má temnou, jako když si zhasnete na hajzlu. Na kameře je hnědožlutý filtr a do toho pološera a depresivna se dva, byť herecky skvělí, opravdoví detektivové, všemožně jednoho snaží uspat rozebíráním svých rodinných vazeb, niterních pocitů, psychických traumat a žvanění s divnými existencemi. Najít v tom avízovaného masového vraha, to abyste si vzali lupu! Nehodlám hodnotit po třech dílech, ale je to ultranudná, umorousaná, pomatená sračka, u níž potěšila pouze masturbacehodna nahota Dadariovic Saši. Přeji všem těm podivným nadhodnocovačům s čistými pupky, aby u toho pošli nudou a ani v posledním díle žádného masouna nechytli. Já už u toho nebudu! (11.02.2014)

Mravní imperativ ve mně a hvězdné nebe nade mnou. Zpola ultimátní dialektická existenční detektivka (cca do 5. dílu), následně procedurální metafyzický thriller / horor, odkazující až někam k tradici povídkářských bláznů 19. a počátku 20. století. Závěr je jako bromance podle Immanuela Kanta. Celkově jeden z nejzajímavějších projektů v dějinách bedny, který trochu trpí nevyrovnaností scénáře, ale zarovnává to dokonalou režií, výpravou a hereckými výkony. Pokud existuje důsledná a smysluplná protiváha scandinoir, je to True Detective. Však taky "severské" kombinatoriky řádně vyškolil z přímočarosti. [90%] (12.03.2014)

Než žánrová revolta je to spíše chirurgicky přesná analýza, která klasickou detektivku ředí metafyzickým přesahem a zručně vodí diváka za nos; což úspěšně platí pro devadesátý pátý rok, události nového milénia už jedou na zažitých principech. Mí praví detektivové i nadále plavou proti proudu baltimorské špíny. (28.03.2014)