poster

Alice ve městech

  • Západní Německo

    Alice in den Städten

  • slovenský

    Alica v mestách

  • anglický

    Alice in the Cities

Drama / Psychologický / Road movie

Západní Německo, 1974, 110 min

Režie:

Wim Wenders

Scénář:

Wim Wenders

Kamera:

Robby Müller
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Kass
    ****

    Krásný film. Z počátku jsem se sice trochu lekl, protože sledování osudu odtažitého německého fotografa v anonymitě velkého světa nevěštilo nic zajímavého, ale s příchodem dětsky bezprostřední Alice vše dostalo nové a podmanivé kontury... a člověk tomu jejich netradičnímu vztahu pomalu a nenásilně propadal stále víc, až byl jeho součástí. A/nebo mám prostě rád roadmovie... zvláště s tak poetickou atmosférou jakou umí stvořit W. Wenders.(8.5.2009)

  • Šandík
    *****

    Záminka, kterou Wenders spojí Rüdigera Voglera s Yellou Rottländer je poměrně průhledná a Wenders se evidentně ani příliš nesnažil tuto průhlednost skrýt. Nepravděpodobný je ostatně celý příběh. Pravděpodobnost zjevně nebyla tím, o co by Wenders nějak zvlášť usiloval. Podobně nehledaný je ostatně i notně prkenný herecký výkon její filmové matky Lisy Kreuzer. Naštěstí příběh stojí a padá s (ne)hereckými výkony ústřední dvojice. Jak Rüdiger Vogler tak i Yella Rottländer působí velmi přirozeně a opravdově. Z naprosto nepravděpodobného příběhu plného nelogičností ti dva svou odzbrojující přesvědčivostí vykouzlí cosi, co má k životu podstatně blíž než je u hraných filmů běžné. Svým způsobem proto "Alice in den Städten" připomíná reportáž. Tenhle paradox ostatně nefunguje pouze zde, ale i v jiných Wendersových filmech. Tradičně skvostná je kamera, která činí z "Alice" v tom nejlepším slova smyslu navýsost estetickou záležitost. Svým způsobem se dá sledovat podobně jako obrazy zavěšené na stěnách galerií výtvarného umění... V kontextu další Wendersovy tvorby jsou velezajímavé myšlenky a postřehy týkající se televize a televizní kultury. Přestože v "Alici" se nejedná o víc než jen jeden z motivů, které se filmem mihnou, pro Wenderse jde evidentně o fundamentální sdělení. Režisér přitom ústy Rüdigera Voglera zcela konkrétně vysvětluje proč nemá rád televizi a televizní kulturu. K tomuto tématu se Weders samostatně a pokud vím nejvýrazněji vyslovil v silně nedoceněném a nepochopeném filmu "Million Dollar Hotel". Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: Pohrobek, anniehall, jitrnic, kyknos, sestrad, Tanner, Renesco(29.8.2009)

  • Aky
    ***

    Nikoliv objevný námět a vlekoucí se vyprávění. I přes několik skutečně moudrých postřehů jsem se přes to těžko dostával.(1.5.2012)

  • anniehall
    *****

    Filmy Wima Wenderse, ať už jsou tématicky o čemkoliv, mají vždycky nádhernou kameru. Wenders velmi často opouští tradiční syžet a vyprávění příběhu, které většina lidí od filmu očekává a namísto toho maluje obrazy. Někdy hřejivé, jindy znepokojivé, ale vždycky zajímavé a působivé. A u tohoto filmu to platí dvojnásob. Příběh o spisovateli a fotografovi, který je okolnostmi přinucen dopravit do německa malou Alici jakoby ustupoval do pozadí před nádhernými a pečlivě budovanými záběry přírodnách scenérií a moderního urbanismu, to celé v odstínech černé a bílé. Wenders má prostě na tyhle věci talent. A když se k tomu přidá vhodná hudba, rázem tu máme ze zdánlivě bezvýchodně a až depresivně působícího tématu poměrně hřejivý film, který je zároveň jedním z jeho nejlepších.(27.2.2009)

  • Vančura
    *****

    Dílem náhody jsem tuto první část volné Wendersovy road-movie trilogie viděl až nakonec, poté, co jsem zbylé dva filmy CHYBNÝ POHYB a V BĚHU ČASU už viděl v minulosti. Z velké části jsem tak k tomuto filmu přistupoval s jistým pocitem důvěrné povědomosti - Rüdigera Voglera jsem si již stačil oblíbit v uvedených filmech, a byl to tak pro mě skoro starý známý. Je to takový sympatický přemýšlivý flegmouš, moc toho nenamluví, není vyloženě hezký ani ošklivý, a má v sobě prostě něco, kvůli čemu mě na něj baví koukat a co ve mně evokuje dobrou náladu a pocit, že život je báječný, elektrizující a bezstarostný. Jeho toulky po světě, po boku s doprovodem 9 letého nevinného andílka, v sobě mají něco očišťujícího a hluboce symbolického. Sledovat tento krásný film se pro mě rovnalo údivu z toho, s jakým málem lze dosáhnout takového účinku. Film je to málomluvný, černobílý, jednoduchoučký děj je prostý všeho dramatického napětí i jakýchkoli elementů vystavěných na efekt, a přece si dokázal získat mou pozornost neuvěřitelným způsobem, kdy jsem doslova okouzlen sledoval každý záběr a smál se replikám toho blonďatého zlatíčka - teď a tady jsem v pokušení napsat, že na světě není nic roztomilejšího, než malá blonďatá holčička, která mluví německy (och, tento film mi vrátil mou afinitu k němčině, kterou jsem na čas ztratil). Jsem rovněž v pokušení si přiznat, že toto je nejen nejhezčí film, jaký jsem zatím od Wenderse viděl, ale že je dost možná i lepší než Bessonův LEON, který léta zbožňují a uctívám jako jeden ze svých nejmilejších filmů vůbec. Marná sláva, tento film mě tak okouzlil, že se mi pravděpodobně stejně nikdy nepodaří nějak slovy předat svou radost z něj dál - za mě je i 5 hvězd málo.(9.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace