Nebe nad Berlínem
-
Himmel über Berlin, Der
-
Nebo nad Berlínom
-
Wings of Desire
Fantasy / Drama / Poetický
Západní Německo / Francie, 1987, 127 min
Režie:
Wim WendersObsah
-
Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom. (oficiální text distributora)
Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom. Komentáře uživatelů k filmu (211)
-
Maslord
Krásny snový film, kde Wim Wanders ukázal svoje kvality. Keď som ho videl prvý krát najviac ma dostala scéna z knižnice, kde si anjeli vypočúvajú myšlienky ľudí čítajúcich knihy.(28.10.2007)
-
maaan
Výjimečný metafyzický snímek Wima Wenderse o dvou andělích. Po prvním shlédnutím mi sice unikla celistvost značné části monologů, ale i přesto úžasný film. 90%_&_5*****.(15.9.2008)
-
JimiH
Těžce uchopitelný snímek - buď bude pro vás natahovanou nudou nebo dokonalou ukázkou možností lidské fantazie. Mě se film velice líbil, jen bych ubral na dialozích a monolozích, které v některých místech příliš narušují celkový dojem z vizuální a příběhové stránky filmu.(3.4.2009)
-
Bobofon
Film v němž svět je viděný anděly, ne lidmi, kde čas skoro neběží, protože nehraje žádnou roli, kde události kloužou jako křídla vzduchem při plachtění ve výškách, kde hranice mezi snem a skutečností se kamsi vytratila, kde důležité je jen to, co vychází zevnitř a kde pravdu vidí jen děti, protože v sobě ještě neušlapaly víru v anděly a zázraky. Velké dílo pane Wendersi.(13.6.2009)
-
Panacek
Vlastně se mi to i líbilo...než jsem při obou pokusech v kině zcepeněl. Wenders - s výjimkou BVSC - na mě spolehlivě funguje lépe než v dětství babiččiny pohádky. Díky tomuhle filmu jsem před 20 lety objevil Nicka Cavea a jeho partu. A za to jsou ty hvězdy.(27.1.2010)
-
candy_daze
Nemůžu tvrdit, že mi ty dvě hodiny poměrně neutekly. Nemůžu taky tvrdit, že to nebylo vizuálně zajímavé a v neposlední řadě nemůžu tvrdit, že jsem nebyla nadšená námětem. ALE stejně jsem, možná díky vší té chvále, co jsem na Nebe nad Berlínem slyšela, nedostala to, co jsem očekávala. Nemám nic proti "nedějovým" filmům, nemám nic proti filmům plných dialogů a monologů. Problém je v tom, že mám něco proti hlubokomyslným, filosofickým filmům, které se za celou dobu nikam, ale opravdu téměř nikam nehnou. Jestli byl vyšší smysl toho filmu, že nejlepší je být člověkem, tak au revoir! Možná mě měl varovat fakt, že se vlastně nikdy nikam nehne celá filosofie. Chybělo mi něco, co by mě nutilo chtít ten film strašně vidět až do konce. To, bohužel, nepřišlo. Nebe nad Berlínem mnou tak nějak proplulo, nic ve mě nezanechalo. Sebemenší pocit, sebemenší lepší dojem. Ale přítomnost Petera Falka v roli "as himself" byla příjemná.(23.10.2011)
-
Baudelaire
Anděl Damiel se vzdá věčného nesmrtelného života, kvůli cirkusové akrobatce Marion. Tento jednoduchý děj je zachycen ve 127 minutách filmu, což je asi hlavní důvod, proč jsem se přistihl, že se zhruba v první třetině koukám na hodinky. Bylo to velice vláčné, zdlouhavé, hloubavé a monotónní – možná to však byl záměrně volený způsob, jak zachytit čas z pohledu věčných andělů. Takže divák vidí černobíle jako andělé, sedí v knihovně a slyší slova ale i myšlenky všech lidí uvnitř a to najednou, takže splynou do jakéhosi nadpřirozeného šumu. Kochá se pohledem na anděla s bílými perutěmi na vrcholu nejvyšší věže – tak blízko nebi s takovým nadhledem nad nekonečnou propastí věčnosti... Divák postupně skutečně získá pocit, že život je věčný a čas bezcenný. Přitom se nechává unášet poetickými obrazy a skutečně niternou hudbou Nicka Cavea. Překvapením pro mě byl Colombo (Peter Falk), bývalý anděl, který láká své „kolegy“ na zem do barevného lidského života. Damiel si s ním potřese rukou čímž zpečetí svou proměnu. Bruno Ganz byl v roli Damiela celkem přesvědčivý. Nápad na příběh je dobrý, ale nejvyšší hodnotu má pro mě film spíše v romantické atmosféře, poetice a pocitech z toho co vidím - což mě poté (i v časově prostorném průběhu) přivedlo k reflexi. Teď jak o tom znovu uvažuji, dal bych tomu i 4.(17.8.2005)
-
Skeevee
Je mi to moc lito, ale horsi film jsem snad nevidela..i sebevetsi blbost jsem schopna dokoukat, tohle ne... u toho jsem usnula, pak se zase probudila a pak znechucene odesla ze salu...naprosto neschopna to dokoukat... je mi to moc lito, ale tohle je na me asi moc... a to mam rada narocny filmy...(23.4.2006)
-
Barak
Město andělů miluju, takže jsem se těšil na jeho - prý daleko lepší - původní verzi, ze které vycházelo. Takové zklamání už tu dlouho nebylo - tohle šlo naprosto mimo mě. Pochodující Bruno Ganz, spousta lidí a neustálý příchod jejich myšlenek, u kterých se až divím, kde všichni to filosofování berou, kde se v nich vzaly všechny ty pocity a odkud na nás chrlí jednu chytrou hlášku za druhou.... Neustalý přísun "velkých" myšlenek, které se ve výsledku vlastně nedávají nic, protože to jde jak na běžícím pásu, jedná tu střídá druhou a já naprosto nepostřehl žadný velký smysl v téhle bezdějové kaši, která na první pohled vypadá strašně krásně, ale ve skutečnosti se ji nepodařilo sdělit vůbec nic - mi rozhodně ne. Zrežírované to je ale opravdu skvěle.. dlouhé záběry kamery, herecké výkony, vizuální stránka snímku.. to je na výbornou, ale naprosto nic to ve mě nevyvolalo, nic mě to neřeklo, nic jsem si z toho neodnes a zkrátka mě to nudilo (jen Peter "Columbo" Falk mi byl dobře známý ;) ). Chtěl jsem dát vyšší hodnocení, ale nemůžu jinak.. rozhodně tomu dám však ještě někdy šanci, to určitě....(15.2.2008)
-
Jirka_Šč
Budu tu opakovat názor, ale je to bez diskuse minimálně o třídu výše, než remake Město andělů. Osobně se mi líbí postava starého muže, kterou potkáváme v knihovně a následně pozorujeme. Ten muž je na pohled starý a vrásčitý, uvnitř je ale krásný. Sympatický inspektor Columbo, který hraje sám sebe. Jediné, co mi nesedlo, že úvahy některých lidí (cirkusové akrobatky, například) jsou "až příliš" hluboké (zde se v názoru přidává i má žena). Toto se přeci člověku běžně hlavou nehoní! Přesto 100%. Rozhovor s Wimem Wendersem (březen, 2009): http://kultura.idnes.cz/porad-nechapu-jak-jsem-nebe-nad-berlinem-natocil-rika-wenders-pro-/filmvideo.asp?c=A090326_225424_filmvideo_tt(11.4.2009)
-
Sociopath
Charizmatický Bruno Ganz, zaujímavý Peter Falk (ako Colomba som ho už nemohol vystáť) a fascinujúci umelecký film. To je asi tak všetko, čo viem k Nebu nad Berlínom povedať. Je to pekné, ale proste si k tomuto dielu neviem nájsť nejaký osobný vzťah. A to je jeho najväčšia chyba.(26.1.2010)
-
Biff
Pocta všem vypravěčům, ať už filmovým či jakýmkoli. Schopnost a hlavně nutnost vyprávět si příběhy je stará jako lidstvo samo. Podstatou je však také svůj příběh mít, jak se ukáže v krásné scéně, kdy si Cassiel a Damiel vyměňují poslechnuté příběhy. Oba anděly pak čím dál více tíží, že slyší příběhy všech ostatních, jen ne ty svoje. Připomíná mi to situaci z románu Patricka Süskinda Parfém, příběh vraha, kde hlavní hrdina Grenouille cítí všechny vůně, ale sám jakoukoli pozbývá. Román je z roku 1985, takže tu možná jistá spojitost je. Na scénáři spolupracoval rakouský spisovatel Peter Handke, jehož verše o dětství se filmem proplétají. Monology postav jsou také hodně lyrické, jako by každý recitoval svou životní báseň. Po tom všem andělé touží. Jejich vidění světa je jasně oddělené od vidění lidského - monotónní černobílý svět, bez chuti (jakmile se Damiel stane člověkem, ihned zkouší chuť krve a kávy), bez života. Naproti tomu lidský svět je barevný, je krásný a hlavně je v něm člověk vnímán. Radost ze života pak umocňuje opakující se prostředí cirkusu. Naproti tomu jsou připomínány události ještě ne zcela zapomenuté minulosti (bombardování Německa během druhé světové války) a probíhající přítomnosti (poslední roky Berlínské zdi, prázdnota Postupimského náměstí). Nebe nad Berlínem je meditace nad životem, je o tom slétnout z výšin zase na zem a prožít si svůj příběh.(14.7.2011)
-
mcleod
Duchovní poetika samoty v jednom rozděleném městě.(27.1.2012)
-
Dass
Jak vidno, film vas prilis nenadchl. Skoda, ze jsou zde taci, kteri ho plne nedoceni. Jedinecny filosoficky Wendersuv pocin zkoumajici zakladni otazky byti a nebyti melancholickeho charakteru si zaslouzi pozornost a uctu. Svet je prece barevny...(8.8.2003)
-
neviâthiel
Docela mě zarážejí některá hodnocení - přece jen, když nemáte rádi mnohovrstevné filmy, u kterých se musí myslet, pusťte si radši oddechové Město andělů, kde je i přechod anděla do lidské existence pojat jednoduše. Tenhle film není o velké lásce a fakt, že se Damiel a Marion nakonec najdou (doslova), je jen důsledkem proměny, kterou oba procházejí - zatímco Cassiel zůstává stále neměnný a pozorující svět a lidské myšlenky, kterým ale nikdy nemůže porozumět, Damiel se postupně mění v lidskou bytost a sice ztrácí schopnost pozorovat emoce lidí kolem sebe, ale zato získá možnost sám je prožívat (tedy i zamilovat se) a stát se součástí světa. Marion proplouvá životem, vzdáleně připomínaje anděly, uvědomuje si vlastní smrtelnost a pokouší se někde zakotvit.(29.6.2006)
-
Klemi
Trochu melancholický film o tom, jak se anděl touží stát člověkem. Kulisa démonického Berlína devadesátých let viděného z ptačí perspektivy a dialogy, které by se daly tesat do kamene, vytváří skvělou atmosféru. Film se mi zpočátku zdál hrozně zdlouhavý, ale postupně jsem zjišťoval jak všechno do sebe zapadá a vytváří harmonický celek. Nemohu jinak než 100%.(21.12.2007)
-
iZaak
Když děcko bylo děckem, Atmosféra, intenzivní předání emoce, radost ze světa. klimbalo volně rukama, Berlín. Berlín! Vejpůl zaříznutý život pulzující na pomalu tlejících ostatcích sebe sama. z potoka chtělo řeku mít, Colombo, kafe v bistru s Bratwursty, Nick Cave, cirkus a andělé v dokonalém souznění. z řeky veletok Účel? Dokonalý citový vyprošťovák a antidepresivum. a z této louže moře.(11.1.2008)
-
PeterJon
Moji kamaráti o tomto filme básnia. Nerozumiem, čo na ňom vidia. May to vystihla, ako by mi svoj komentár napísala zo srdca. Film ma zaujal iba kamerou, inak o ničom, neoslovilo ma to.(15.1.2008)
-
jiricek86
Wendersovi filmy jsou past na diváka. Ať jsou sebevíc intelektuální, nedají se dokoukat do konce bez toho, aniž bych se do toho nutil. Velice rozvleklé.(3.12.2008)
-
Adiemus
Málokterý film mě tak strhnul atmosféru a současně mě neskutečně dojal. A z málokterého filmu jsem tak cítila vliv genia loci na osudy postav. Město andělů je v tomto kontextu odstrašujícím příkladem toho, jak nedělat remake.(8.4.2009)
