Obsah
-
Režisér Friedrich Monroe má potíže s dokončením svého filmu o Lisabonu, proto si na pomoc zavolá svého přítele, zvukaře Phillipa. Ten však dorazí se zpožděním a zjistí, že Friedrich zatím někam zmizel a nechal po sobě jen nedokončený film. Phillip se rozhodne zůstat a pracovat dál na filmu. Je fascinován městem i portugalskou zpěvačkou Teresou. Friedrich se mezitím toulá Lisabonem a snaží se zachytit městskou atmosféru… Okouzlující a humorná roadmovie v režii Wima Wenderse! (oficiální text distributora)
Režisér Friedrich Monroe má potíže s dokončením svého filmu o Lisabonu, proto si na pomoc zavolá svého přítele, zvukaře Phillipa. Ten však dorazí se zpožděním a zjistí, že Friedrich zatím někam zmizel a nechal po sobě jen nedokončený film. Phillip se rozhodne zůstat a pracovat dál na filmu. Je fascinován městem i portugalskou zpěvačkou Teresou. Friedrich se mezitím toulá Lisabonem a snaží se zachytit městskou atmosféru… Okouzlující a humorná roadmovie v režii Wima Wenderse! Komentáře uživatelů k filmu (22)
-
Lynn
Ze začátku mě avízo téměř nulového děje trochu odrazovalo. Ale už s prvními minutami mě "Lisabonský příběh" zcela pohltil. Scény v autě, kdy se skrze kameru díváme pohledem řidiče na nekončící asfalt s bílými pruhy, patří k tomu nejnápaditějšímu, co jsem v poslední době ve filmu viděla. Atmosféra Lisabonu pak doslova dýchá z každého filmového políčka. Mohu jen souhlasit s komentářem Aidana - Wenders je opravdu nadmíru vynikající portrétista. To ostatně potvrdil i ve svých ostatních filmech - třeba ve slavném "Nebi nad Berlínem". Nejzajímavější je sledovat počínání zvukaře Philipa v podání Rüdigera Voglera. Vstupem Friedricha na scénu už film trochu ztrácí dech. Každopádně jsem jím byla mile překvapena - rozhodně ani na chvíli nenudil, jak jsem se ze začátku trochu bála.(6.3.2009)
-
Dr.film
Velká oddechovka ztrácí své kouzlo u poslední fáze, kdy ji nalezený Friedrich značně podusil svým pseudo-intelektuálním projevem o dokonalém zachycení filmového obrazu. Tahle snůška keců byla i na mne až příliš, a jednoznačně ubírá hodnocení výrazně směrem dolů. Do toho okamžiku jinak velice příjemný snímek.(11.6.2008)
-
Aidan
Horkou jehlou spíchnutý filmek téměř bez příběhu? Ano taky. Ale jak je Wenders mizerný vypravěč, tak je skvělý portrétista. Podařilo se mu na plátno přenést nejprve Berlín v slavném andělském Himmlu a tentokrát zas Lisabon - všímavě, s citem pro detail. Útržkovitý scénář tvoří vlastně jen kulisu městu a doplňuje je typicky portugalskými tématy čekání a vyhlížení nepřítomného. Lisabon leží na hranici mezi Evropou a nekonečnem, a jak sám režisér zmiňuje v zajímavém rozhovoru (i na českém DVD), pohledy, touhy a sny jeho obyvatel se po věky upínaly k moři, nikoliv do vnitrozemí. Portugalsko je v mnoha ohledech opakem naší malé České kotliny, ze všech stran sevřené, hranicemi poutané... Lisabonské ulice jsou strmé a je odtud vidět k vzdáleným obzorů; vyhlíží se z nich do neohraničena. Saudade, víc než touha, kterou lze číst v Pessoových verších a poslouchat v hlasu Teresy Salgueiro a jíž se lze jistě procházet v podloubích Alfamy a Mouraríe (nevím, Lisabon jsem nenavštívil; mám jej totiž raději na portugalský způsob - vzdálený, neznámý, jen tušený) pronikla i do Wendersova filmu. Osobám alespoň potenciálne lusofilním lze tento počin doporučit, i když neuspokojí. Působí totiž jako spěšná skica k většímu obrazu, který nám není dáno vidět. Třeba však i to bylo záměrem... (Ještě poznámka na okraj: pokud bych chtěl zachytit nezachytitelné - totiž jaké to je chodit o šesté ráno přes prázdný Karlův most, po Malé Straně a vzhůru Vlašskou ulicí, jaké to je milovat Prahu neturistickou, včetně oprýskaného Žižkova a sídlištní pouště Střížkova či Lhotky - asi bych úkol svěřil právě Wendersovi.) (Ještě poznámka po poznámce na okraj: Režisér se prý rád prochází velkými městy sám a bez mapy, dokud se neztratí a nemusí složitě hledat cestu zpět do známých končin. Sám jsem to chození takhle do ztracena zkusil s Berlínem a Římem a vřele doporučuji. Na zevrubný výčet výhod podobného putování zde není prostor. Takže zůstane jen u apelu: Zahoďte průvodce, ignorujte městskou hromadnou dopravu a choďte!).(21.1.2009)
-
Nick Tow
Momentálne som natoľko uhranatý kapelou Madredeus, že pri tomto filme sa viac pásli uši ako oči. Hudba určite za 5, Lisabon za 5, film tak za tri, priemer je 4,3.(7.8.2008)
-
giblma
Volné pokračovaní Stavu věci nejen tématem filmové sebereflexe, ale třeba jen postavou jménem Friedrich Murnau - Munroe - Monroe nebo prostředím Lisabonu. Tentokrát neutíká producent, nýbrž samotný režisér, protože ho pronásleduje nutkavá myšlenka, že svět zachycený na filmovém plátně není skutečný, příliš podléhá penězům (show lies, sell love, jak je napsáno na zdi Monroeova archivu). Marně se snaží ignorovat milníky kinematografie a používat kameru, jako oko - po vzoru Dzigy Vertova, kterého ve filmu nepřipomíná jen pouhá verbální zmínka jeho jména, ale přímé filmové citace (kdo viděl těsně sobě se vyhýbající tramvaje v Muži s kinoaparátem, ten ví). Hlavní vyprávěcí linie je ale poháněna postavou zvukaře Wintera, kterému se věnuje většina stopáže. To skrze něj je na diváka přenášena atmosféra přímořské země nebo okouzlení zpěvačkou Teresou. Jeho prostřednictvím se seznamujeme s již natočenými záběry režiséra a při putování poznáváme křivolaké uličky Lisabonu s jejich lehce načrtlými příběhy. Díky němu si divák velmi silně - ne-li od úsvitu zvukového filmu nejsilněji - uvědomuje filmový zvuk a věnuje mu patřičnou pozornost. Přes všechny klady mi v Lisabonském příběhu chybí hlubší ponor do nitra postav, jako tomu bylo právě ve Stavu věcí. Pohlednicové záběry portugalské metropole okořeněné o trochu metafyziky jsou pro mě tentokrát málo.(17.2.2011)
-
kagemush
Většinu Wendersových filmů mám rád,ale tady bych mu navíc, za ten nápad takhle zapracovat do filmu Madredeus,ruce pobozkal.(20.5.2009)
-
dezorz
nic a tak vela. zivot a lisabon a hudba. vsetko krasne. vsetko dokonale nedokonale. lusofonne krajiny su prosto magicke.(10.1.2006)
-
kusper
Zajímavý snímek nápadně připomínající Stav věcí. Ovšem podávaný mnohem lehčí a srozumitelnější formou. Jak jinak než dokonalá kamera.(28.3.2009)
-
Bubble74
Lisabonský příběh patří do kategorie roadmovie jen na svém začátku, kdy absolvujeme nápaditě a autenticky zinscenovaný, automobilový přesun Evropou. Je vidět, že tento Wendersův oblíbený žánr je jeho silnou parketou. Zbytek, lépe řečeno většina filmu je dokument vzdávající hold Lisabonu, portugalské režisérské legendě Manoelu de Oliveirovi, skupině Madredeus a především staré dobré filmové a zvukové technice. „Natočené záběry už dávno nejsou to, co bývaly. Nedá se jim už věřit“, stěžuje si rezignovaně hrdina příběhu na tehdejší rozmach „vidiotů" s jejich videokamerami. V dnešním digitálním světě by si chudák už asi hodil mašli.(3.10.2011)
-
DannyBoy80
2* za hudbu, jinak opravdu nevím co tím chtěl básník říci. Bylo tam pár usměvných chvil, které nebyly špatné. Ale prostě film bez děje, kdy se jeden typek prochází po Lisabonu s mikrákem, je trošku hodně málo. Nejlepší je asi cesta do Lisabonu, to má něco do sebe, ale postupem času film padne na dno a už se nezvedne. Závěr s opět nalezeným fridrichem je naprostý otřes a jeho rádoby filozofické kecy o filmu radši nechci ani komentovat. Řek bych tak trošku zbytečný film, zároveň můj první od Wonderse, což znamená, že budu před ním ve střehu.(12.2.2009)
-
conery1
" Naraz som nemal tri mesiace čo robiť a chcel som sa Lisabonu dostať pod kožu. Filmoval som tam už niekoľko krát, ale nikdy nie do hĺbky. Je to neuveriteľne krásne mesto, chcel som sa k nemu priblížiť a ukázať ho také aké je." WIM WENDERS. Ako sa Wim dostáva pod kožu mestu na najzápadnejšom okraji Európy, my môžeme vnikať do lyriky a filozofie samotného filmovania. " Vo filme môže kamera zobraziť okamžik, lenže ten už pominul. Takže film zobrazuje prelud tej chvíle a nemáme istotu, že existuje aj inde ako vo filme. Alebo má byť film dôkazom existencie okamžiku ?" A popri vnikaniu do tajov filmovačky si uvedomíme pravú filozofiu žitia. " Keby som mal možnosť predvídať a vidieť do všetkých záhad a múdrostí, keby som mal vieru, čo hory prenáša, ale žil by som bez lásky - nebol by som nič. ... prepadol ma silný pocit, že som nič. Čo hľadám, čo čakám od seba ? Keby som žil bez lásky, keby som žil bez lásky... Pane Bože, veď ja žijem bez lásky."(21.7.2011)
-
bila.tecka
Na rychlo spíchnutý snímek, který vděčí pauze u natáčení filmu Mezi mraky. Okouzlení režiséra Lisabonem a především éterickou hudební skupinou Madredeus dalo vzniknout meditační road-movie a zároveň pokloně filmařům, zvukařům zvláště. Žádné hluboké pravdy, "jen" snaha o zachycení ducha jednoho neobyčejného města.(10.8.2009)
-
danliofer
Zápletka filmu mi až tak zajímavá nepřišla, ale co mne opravdu okouzlilo, byla hra se zvukem - sekvence, kdy hrdina projíždí různými zeměmi, o čemž se dozvídáme z frekvencí rádií, mi na dlouho utkvěla v paměti. Navíc jsem díky Wimu Wendersovi objevila nádherný hlas a projev Teresy Salgueiro - http://www.myspace.com/terezasalgueiro - A s ní i novou kapelu Madredeus. Hned jsem si tehdy běžela pro jejich CD Ainda... To je mi na filmech Wima Wenderse sympatické - vždycky pro mě objeví nějaké zajímavé místo a s ním i novou zajímavou kapelu:-)(23.6.2009)
-
ArdathBay
Nádherná kamera, jinak nuda a hrozné plky. Zklamání... Nemá to žádný děj, nikam to nesměřuje. Film na mě působil jako kabát sešitý z mnoha kousků látky - sice zahřeje, ale nikam bych s ním nešel.(28.1.2009)
-
arkie
Ešte vcelku znesiteľný Wenders, miestami na môj anti-arthrózny vkus príliš filozofuje, ale nakoniec prevládol príjemne jednoduchý príbeh so zaujímavou hudbou.(16.5.2007)
-
tomtomtoma
Jistá poklona práce zvukařů. A také o ztrátě tvůrčí inspirace, je to zase jistá ztráta víry v sebe sama, tak typická u Wenderse, ale poněkud v chudém ději. Film zvedá snad jen kamera a občas vtipné scény, ale jsou tam spíše jen tak nahodile. A ani Rüdiger Vogler nemá šanci film zvednout. Je to určité vyznání lásky k věcem a místům, které mizí, protože musí ustoupit moderní době, kde takovéto oázy jiného rytmu života už nemají místo.(25.5.2009)
-
J!b
Pomalé tempo, atmosféra, hudba a jedno z nejkrásnějších měst. Určitě to není film pro každého a už vůbec ne pro ty, kterým Lisabon nic neříká.(24.1.2010)
-
vtelenie
75% - ako skoro vsetky filmy od Wendersa, ani Lisabonsky pribeh nevynika strhujucou dynamikou. Je to ale pomerne vtipne a hlavne je k filmu vyborna hudba, vlastne je to tak trochu cele o skupine Madredeus. Po vytvarnej stranke je to samozrejme skvele, ako vzdy.(2.6.2010)
-
JoudaCZ
Film čerpá hlavně a především z genia loci portugalské metropole. Schody, dvory a terasy starého města, tramvaje proplouvající úzkými uličkami, tržiště, přístav... záběry města podkreslené skvěle zvolenou hudbou předkládají lisabonskou atmosféru v autentické podobě. Pokud jde o příběh, ten tu vlastně není, nebo alespoň není důležitý, prostě další štace Phila Wintera. Hledáme-li ve filmu myšlenky, tady jich bylo spousta - střet starého a nového, směřování kinematografie, básně a eseje v čtených pasážích... Hledáme-li pocty a odkazy, i těch tam je dost - Dziga Vertov je zmiňován jak verbálně tak i obrazově, úvodní jízda autem připomíná úvod "Alice in den Städten" (a jen tak mimochodem, scénu podobnou Philipovu setkání s muzikanty použil o 15 let později Jarmusch v "Limits of Control"). Humor obstarávají celkem předvídatelné gagy (pneumatika na mostě, sklenička na střihačské plotně...). Herecky to je dost... divné. Děti celkem OK, muzikanti dobrý, Fritz tragický, a Rüdgier Vogler hraje... no, jako vždy, navíc se zde potvrdilo, že Wendersův kostymér ho prostě nemá rád... Ale nevadí, vždyť ti všichní hrají jen vedlejší role, neboť tu hlavní si pro sebe urval... Lisabon. Vykašlete se na všechno výše popsané a užívejte si kouzlo krásného města.(4.6.2010)
-
markyzgero
l´art pour l´artismus toho nejhrubšího zrna. přes prvotní nadšení novoevropskýho roadtripu mě tahle kinematografická manýra začala strašně nudit. rozumim atmosféře lisabonu. dokonce i madredeus neni tak uplně hroznej. ale příběh zvukaře, co loví nejen zvuky, ale i svýho režiséra, aby spolu nakonec natočili největší filmovou poctu filmu samotnýmu je prostě moc i na mě. onanovat se dá za hodně míň peněz a navíc vás při tom nemusí nikdo sledovat.(14.3.2012)
