Mrtvá jáma

Mám rád filmy z 80 rokov, ale tento k nim určite patriť nebude. A prečo? Nechce sa mi veľa hovoriť, tak len v skratke: Príbej je všedný, neoriginálny (Re-Animátor), ale hlavne nezáživný. Hudba je skoro po celú dobu filmu nevhodná. Tento film je blbí na začiatku, v strede aj na konci. Ale naozaj vo filme je veľa nezmyslov, ktorých mohlo byť oveľa menej. Mám dobrú náladu, tak za 2*. (14.04.2015)

„Jsem tady hlavní chirurg!“ Sličné (ta hlavní je opravdu festovně stavěná, radost pohledět v době současných vychrtlin) chovanky ústavu, pomatení blázni, vyšinutý chirurg, kozičky, prdelky, v tom pozitivním smyslu dost šílená hudba, litry krve, hromada zombíků, nějaké rozteklé hlavy a stylový závěr. Konec osmdesátých let. Všechno, co mám rád. Tak proč mě to, do prdele, nebavilo tak, jak by mělo? (05.05.2012)

Osemdesiatkový horor obsahujúci všetky typické ingrediencie svojej dekády. Psychiatrický ústav, stratu pamäte, šialeného nemŕtveho chirurga, farebne snovú atmosféru s kúdolmi svetielkujúcej hmly a aj zombíkov v nočných košeliach a s tým spojené pojedanie želatínových mozgov. Bod k dobru má aj za to že nezdržuje a ide na vec. Chirurg vstáva zo svojho pivničného hrobu, vraždí osadenstvo ústavu, oči mu svietia radosťou a jediný kto o tom niečo tuší je pacientka s amnéziou a neskutočne špicatými kozami pod tielkom. Film má veľa pekných atmosférických záberov ( napr. to zeleno nasvietené schodisko do podzemia, či nočné prechádzky hrdinky v spodnom prádle ), pár solídnych gore efektov ako roztekajúce sa telá a riadne démonického záporáka s vystrelenou dierou na čele. Na druhej strane, je to síce štýlové, ale stále iba iba štandardné béčko, miestami vcelku bezradné ( naháňačka s chirurgom po chodbách ). Finálny útok zombíkov je diskutabilný, otázne je či boli skôr desivý alebo komický. Ich likvidácia pomocou explodujúceho vodojemu so svätenou vodou bol ale zaujímavý nápad. Taká jednohubka, ale na istej úrovni. (17.10.2015)

Jako dítě bych se z toho asi posral strachy. Jestli tady něco fakt funguje, tak je to všudypřítomná psycho atmosféra. Podivné kamerové úhly, barevné nasvícený vyvolávající dojem něčeho z cizího světa, kakafonická hudba. Do toho hrdinka se ztrátou paměti, která je celý film na pokraji hysterie (a většinu filmu běhá v kalhotkách), prastaré tajemství a samotné prostředí blázince. Vynikající atmosféra dává zapomenout na ne zas tak objevný konec, kdy se z filmu stává obyčejná zombiárna, navíc s pointou starou jak lidstvo samo. Každopádně výborná záležitost. (06.12.2015)

Horor jsem si kdysi nahrál na vhs a pak si jej mnohokrát pustil. Trochu ze mě snad mluví nostalgie, trochu vášeň pro zombíky (a potažmo i horory obecně), nicméně já si to tehdy užil. Od té doby jsem však film neviděl, takže je pochopitelně možné, že dnešní kritičtější oko by na něm nespočinulo tak kladně. Mimochodem, závěr filmu byl skutečně úžasný a vymazal z paměti (téměř) všechny ty hlouposti předtím. (25.05.2011)