Návrat do Cold Mountain

Byl bych s návratem do Cold Mountain neměl problém, kdyby zůstal filmem o návratu vojáka z dosud neskončené občanské války v USA domů, o teroru domobrany či potížích opuštěné ženy s hospodařením. Co by mně přišlo dosti, možná by jiným přišlo málo a tak bylo nutné film nějak ošperkovat a jelikož bižuterie je levnější a na první pohled i vypadá lépe, použil Minghella právě ji. Všeliké postavy tak vymýšlejí nepřirozená (ale originální a zdánlivě hluboká) pacifistická hesla, mají plno romantických řečí, když jim jde o kejhák a vůbec žvaní jako romantik, kterého někdo prvně vzal na pivo. Nejlepší (a kolikrát opravdu dobré) jsou ty scény, kde postavy mluví minimálně, případně se alespoň netváří, že říkají něco objevného... Nejstrašnější, bohužel převelice přítomný motiv je Láska. Láska, kterou voják ke své milé chová po pár dnech známosti a letech odloučení. Láska, z které čerpá sílu pokaždé, když mu dochází. Láska rozhýbává jeho nohy. Každý moment, který mohl nějak způsobně vyznít se obrací v hluboké vzdechy: "Ach, oni se tak milují." Když se Láska objeví, veškerá reflexe jde vniveč. Odyssea, ve které v každé sloce Oddyseus vzývá Penelopé zatímco ta maká na poli se stachanovcem s prořízlou hubou v sukních a na oplátku vzývá Odyssea, pro mě prostě a jednoduše není. Silné **. (29.03.2010)

No já tomu možná nerozumim, ale za sebe bych řek, že na tom nic tak zvláštního nevidim, jak by řekl Varel Frištejnský. Především dementní scénář používající neskutečné množství berliček typu jdu, najdu pilu, něco přeříznu, chytěj mě, zabijou je, najde mě kmotřička babička a tak dále, zkrátka jakmile se najde nějaká komplikovaná situace, hned se jako deus ex machina snese dobrý anděl, který vše vyřeší. Mám-li to říct jasněji, něco takovýho bych taky uměl napsat. Hlavním hrdinům vůbec přeje štěstí, všichni jsou na ně hodní i když sami mají hluboko do kapsy, starají se o Nicole, zachraňují Juda a vůbec je vám jasné, že film před setkáním ústřední dvojice nenabídne nějaký zásadnější zvrat nebo nápad. Snad jediná skutečně nefalešně silná scéna je poprava otce Renée Zellwegerové, to je jedna *. Druhou dávám za vizuální zpracování, kdy bahno je bahno a krev krví. Ještě bych vyzdvihl miniroličku Cilliana Murphyho. To je asi vše dobré, co bych mohl říct. (31.10.2005)

Ani ne tak romance jako spíše historické drama a především obraz války, která poznamenává všechny lidské bytosti bez rozdílu. Film je postaven na výborných výkonech všech herců, i těch v malých rolích. Snad každá postava v tomto filmu je zajímavá a dočkáte se mnoha emotivních působivých scén ( Inmanovo setkání s Natalií Portmanovou, Renée versus otec ). Anthony Mingella pořád umí! P.S. - Storme, Renée je fakt super - "Nesnáším výbojný kohouty." (27.12.2004)

Odyssea Inmana za svojí krásnou Adou je takřka tím nejlepším romanticko-dobrodružným vyprávěním, které jsem za poslední dobu viděl. Opravdová balada nejen pro duši, ale i pro oči. A Renée Zellweger podala ten nejuchvatnější ženský herecký výkon ever forever! ___ Škoda, že You Will Be My Ain True Love nezaznělo víckrát. (17.01.2010)

Neuvěřitelně silný film z války. Anthony Minghella je mistr romancí a srdce mi bušilo od začátku do konce. Po odchodu Inmana do války sice přichází trochu slabší část, jenže po jeho útěku z nemocnice, kdy se touží vrátit ke své Aydě začne být film pro mě přímo dechberoucí. Mistrná režie, skvělé herecké trio v hlavní roli, nádherný příběh lásky uprostřed hrůz války. Pro mě jednoznačně nejsilnější momenty z filmu například část s Natalii Portman, rodiče bránící své děti za každou cenu a samozřejmě konec filmu, který skončil asi tak jak má. Mrzí mě jen, že Anthory Minghella už není mezi námi, věřím, že by nám toho ještě mohl ukázat hodně. Pro mě je Návrat do Cold Mountain jeho nejlepším filmem, který převyšuje i jeho nejoceňovanější film Anglický pacient. Film má neuvěřitelnou sílu a dokáže zasáhnout. (24.11.2010)