Kandidát

Už dlouho mě tak nemrzelo, že tvůrci pokazili dojem z filmu spackaným závěrem (který byl také natočen úplně jiným způsobem než většina filmu). Kandidát je velmi chytlavý snímek. Po technické stránce (velice vydařené) si divák užívá zejména střihové hrátky. Ale jinak stojí především na silném příběhu a tématu. Sázka o všechno, blížící se deadline, houstnoucí atmosféra, přibývající napětí, do toho trochu tajemna…a na pozadí prezidentské volby. Když jsem si před filmem nelibě četl zdejší žánrové rozvržení „thriller/komedie“ (z obavy, že to bude nepovedený mišmaš), nenapadlo mě, že v tomto případě půjde o funkční směs. I když Kandidát je především satirou, a to pěkně kousavou a vůbec ne ulítlou; kampaň (a vše kolem ní) sice je nadsazená (trefné toaleťáky či kalhotky se sloganem také nádherně ukazují, kde to celé končí), ale když se člověk zamyslí nad tím, jak to asi může doopravdy fungovat, skoro ho až zamrazí (a tím myslím jak na Slovensku, tak v ČR). A na to, že o kandidáta ve skutečnosti vůbec nejde, se upozorňuje i tím, že je často zabírán z dálky, nebo tak, aby mu nebylo vidět do obličeje a zdůraznila se tak jeho pomíjivost (jeho obličej jsem tuším zaregistroval jen v „Kennedyho“ momentce). Ale krom společensko-politicko kritického podtónu je zde přítomen i „normální“ humor, a to ve formě vděčného přetřásání slovensko-českých vztahů/rozdílů za pomocí všemožných narážek (zvláště pasáž v McDonaldu je super). A co je nutné dodat, tak dost často opravdu vtipných (a pobavila i poznámka s Michalem Dlouhým z rozhlasu). „Pouhé“ silné 4* dávám kvůli výše zmíněnému závěru a pak pár místům, ve kterých zesláblo (po většinu stopáže solidní) tempo. (15.07.2014)

Na co hledat v rodokmenu příbuzenskou spjatost s Ľudovítem Štúrem a fingovat atentát, když můžete rozdat koblihy.. Karásek je takový malý bratislavský Tonko Scott, ale klipovým vizuálem to příběhové vakuum o politických manipulacích a ovlivňování veřejného mýlení příliš nezamaskoval. Ještěže členové strany Česko-slovenského přátelství (Dlouhý, Kubovčík) tu a tam vypotí v audio-odéru Dannyho 11 nějakou zdařilou slovní přestřelku.. (14.03.2016)

Zajímavé téma, jak lze pomocí reklamních praktik vytvořit ideálního kandidáta na prezidenta, avšak zcela nedotažený a ve všech směrech. Zbytečné zdlouhavé rádoby postmoderní záběry s postmoderními filtry, záběry o ničem, nijak nerozvíjející děj. Skutečně klíčové scény jsou zde asi tři, a mezitím si musíme vždy dvacet minut počkat a přečkat balast a řeči o ničem. Zvuk je mizerný, hercům není rozumět, všudypřítomná hudba, bubny přehlušují dialogy a často nastoupí v nejméně vhodné chvíli. Herci pateticky přehrávají, emoce jim tedy nijak moc nevěřím. A ten konečný zvrat, ach ouvej. Další moje výhrady napsal uživatel Illioplius, jen bych je opakoval. (18.01.2015)

„Ako ten hokejista?“ – „Ne, jako to žrádlo také hengavé.“ Trvalo dosť dlho, nejakých 20 – 25 minút, kým som tomu prišiel na chuť/kým sa to rozbehlo. Ale potom to patrične šliapalo a malo to momenty až na 80%. Veľa tomu dáva hlavne dvojka Kubovčík/Dlouhý. Kubovčík zjavne pár svojich scén tradične improvizoval, Dlouhý je potom super, ako pri tých jeho kecoch dokázal zachovať vážnu tvár. V budúcnosti by som sa nebránil ich spin-offu/rip-offu. Veľmi dobrý je však aj Marek Majeský, ktorého inak obvykle nemám moc v láske. Audiovizuálna podoba je na slovenské pomery ohromujúca. Kladne hodnotím aj trúfalý a zvláštny, ale v konečnom efekte výborný nápad nedať Potôňovi tvár. Ale so scenárom je to horšie. Čím vlastne Potôň tak bodoval u voličov? Tým, že bol potomok Ľudovíta Štúra a jednou (trápnou) tlačovkou? A tiež som nepochopil hlášku „asi začínam byť paranoický“, ktorá padne tesne po tom, čo týpkovi niekto poslal výhražné CD. Niektorým dialógom nie je rozumieť, mali ich otitulkovať. Finálne rozuzlenie síce nie je šokujúce, ale pri obľube niektorých slovenských režisérov nakrúcať „nijaké“ konce (kedy sa polovicu odpovedí na otázky nikdy nedozvieme) ma vystríhala. Predbežne som počítal s možnosťou, že Kandidát ponúkne podobný (ne)koniec. Našťastie neponúkol a všetko sa nevýnimočne, ale vcelku pekne vysvetlilo. Výrazným plusom sú hlášky („Ty ma vôbec nepočúvaš.“; „Závidíš takému koko*ovi?“; „No dobre, ale ja som to hovoril po slovensky.“; „Nerobil si v Klausovej ochranke?“; „Mi napadlo, či ju náhodou nezahrabali niekde v lese.“; „Praha Hrdlořezy.“). Ako celok to hodnotím pozitívne. Zaujímavý pohľad do zákulisia slovenskej politiky a toho, ako sa dá manipulovať. Všetkými. Vždy. A za akýchkoľvek okolností. (22.07.2018)

Slovenskú filmovú tvorbu nevyhľadávam a asi by som na prstoch jednej ruky vedela zrátať filmy, čo sa mi páčili v posledných pár rokoch. Aj ku Kandidátovi som preto pristupovala veľmi skepticky. Musím však povedať, že v tomto prípade film výrazne prekonal maje očakávania a pri vyratúvaní slovenských filmov, ktoré za niečo stáli pridávam ďalší prst. Čo tam po nepodarenom zvuku a po zopár "vybraných slovách" tu ide o príbeh a ten je výborný. Satirická ukážka súčastného stavu našej politickej prítomnosti. Samotný pán kandidát je veľmi výstižne bez tváre....naozaj nie je podstatný. Dávno som nevidela slovenský film, ktorý by bol tak aktuálny, výstižný a ešte k tomu aj vtipný a s pointou. Malo to samozrejme nejaké tie muchy, ale tie rada prehliadnem. Tento film ma jednoducho potešil! 85% Videné v rámci Challange tour - 30 dní so svetovou kinematografiou. (09.10.2015)