Kohout na víně 2

Vezměte jednoho chlapa ve věku kolem padesátky, přidejte k němu jeho dceru, kterou poznal až v jejích osmi letech, chlapíka, který tu holčinu do jejích osmi let vychovával, každému z těch pánů dejte partnerku, té malé slečně dejte kamaráda s jeho osamělou matkou, to smíchejte se slavným německým hercem, který ve filmu hraje sám sebe, s jedním režisérem a se sympatickou chůvou, a máte skoro dvě hodiny co vyprávět. Tento film je jeden velký vztahový propletenec, který v podstatě navazuje tam, kde skončil první díl. Bohužel však za prvním filmem toto pokračování tak trochu pokulhává. Zatímco jednička byla tak nějak přirozeně zajímavá a příjemná a překvapila mě až natolik, že jsem jí ohodnotil pěti hvězdama, toto pokračování už je spíše o vztahových propletencích, o párování jednotlivých postav mezi sebou, a nenabízí už téměř nic překvapivého. Ale abych filmu nekřivdil, pořád je to takový nenucený film, který by klidně mohl být ze života, pořád je to příběh bez zbytečného přehánění a patosu, pořád je to tak mile evropské a decentní, že to vlastně nelze považovat za špatný film. Tohle kouzlo si Til Schweiger jakožto režisér, scénárista a herec v hlavní roli dokázal přenést z prvního filmu i do tohoto pokračování, a už jen za to si film zaslouží vyzdvihnout. Film nic neřeší, nic nehrotí, jen konstatuje přirozený běh věcí, a to je na něm zajímavé. Ve výsledku tedy film vnímám jako určitý kvalitativní pokles oproti jedničce, ale pořád je to solidní komedie, která se dá zhlédnout bez problémů a a bez toho, aniž by nudila. Uděluji tři hvězdy. (04.05.2014)

Til Schweiger je jako herec v pohodě, ale jako scénárista tentokrát vyhořel. Zatímco jednička byla zábavná a držela jakžtakž pohromadě, tohle už je vysloveně vztahová slátanina, plná ne vtipných, ale nesmyslných zvratů či náhod. Největší problém jsem ale měl s dětskými dialogy. Autorova představa, jakým způsobem se chovají devítileté děti, je pořádně mimo mísu. Sexistický monolog od malého kluka, jaký by se možná dal očekávat od zhýralého třicátníka, byl hodně nevhodný a trapný. Takhle to dopadá, když dospělý dá dětem do úst věty, které by samy nikdy neřekly, protože uvažují a komunikují jinak. Výsledek je tristní. O příběhu mluvit nelze, ten v podstatě neexistuje a film byl zjevně natočen jen proto, aby nějak pokračovala jednička, i když nikdo zjevně nevěděl jak. Situaci zachraňuje pár vtipných momentů a příjemná hudba. Nicméně se nemohu zbavit pocitu, že se jedná o omyl a naprosto zbytečný film, který kdyby nevzniknul, nebyla by to žádná škoda (15.05.2014)

Opäť veľmi príjemný a skvelý film, ktorý (až na ten "over the top" koniec) celkovo pripadal viacej straight-way, než jednička. Nenudil ani chvíľu, ústredný konflikt ale nebol taký pôsobivý ako predtým (rodičovské starosti a partnerské problémy nedosahujú ani náhodou úroveň toho, že sa vám pred domom zjaví (dovtedy nepoznaná) dcéra a povie, že u vás má bývať). Za plný to teda dať nemôžem, ale konštatujem, že sa Til opäť posunul ďalej v spôsobe vyprávania a zakomponovanie svojej (toho času 11-ročnej) dcéry bolo skvelým rozhodnutím. Malá Emma je vynikajúca, s lepšími ksichtami než predtým a ešte drsnejšími rečami :). Hudba oproti jednotke menej výrazná (s menej zapamätateľnými piesňami), ale kvalitný Til-ov výber a práca skladateľov stále zostáva. A mimochodom, dosť potešilo aj drobné cameo druhej Schweigerky Luny :). (30.08.2020)

Pokračuje ve šlépějích jedničky, je vidět, že se jedná o pokračování a tudíž samotný děj a zvraty nejsou příliš reálné. Pokud ovšem toto vezmete jako fakt, pak se dá s filmem strávit pohodové odpoledne. Hlavní přednosti => režie, netradiční střih, mimika a humor zůstávají a díky tomuto režisérovi začínám prozírat, že vrchol německé produkce nemusí být Kobra 11. Velmi lidské. Díky. Nemám důvod snižovat hodnocení ;-) (16.06.2014)

Jste již namlsaní schématických, politicky korektních amerických rodinných komedií? Zkuste změnu od studených čumáků z Říše. Film, který vás přejede, jak Wehrmacht Polsko. Nástup, tedy prvních 20 minut, je konverzačně-situační Blitzkrieg, který je, nejen rychlým střihem, blízký francouzské komediální škole, střed filmu zvolní a rozvine frontu na více charakterových linek, aby si divák vydechl a nechal se ukolébat jako Stalin před Barbarossou a nakonec polní maršál Gud... eee tedy Schweiger svede všechny linky k očekávanému cíli. Jako velmi milé překvapení nakonec však nezakončí své dílo patetickým happyendem americké komediální školy, ani tragikomickým koncem školy české, ale prostou alegorií na happyend divákovi vnutí realitu, že život je takový jaký je, a pokračuje si dál po svém i přes plány naivních "generálů - plánovačů". Nutno dodat, že Schweigerovi funguje všechno. Charaktery, herci, chemie mezi nimi, scény staví nenuceně a nejde za neočekávaným zvratem za každou cenu. Hluchým míst je ve scénáři minimum. Na kameru, byť z počátku trochu divokou, se dá lehce zvyknout. Režii nic nechybí. Chemie mezi Schweigorvými funguje brilantně a malá Emma nám roste nejen do krásy, ale taky do herectví. Po tomto filmu musím i já uznat, že Til nám z akční mlátičky vyrostl do všestranného filmového umělce, který dokáže vymanit své filmy z omezení dané úzkým jazykově-kulturním prostorem německy mluvících zemí. Proto, i přes drobné nedostatky nemůžu jinak než doporučit a samozřejmě za pět. Viděno v originále se slovenskými titulky. (08.10.2013)