poster

Sametoví teroristé

  • Zamatoví teroristi

  • anglický

    Velvet Terrorists

    (festivalový název)

Dokumentární

Slovensko / Česko / Chorvatsko, 2013, 87 min

Kamera:

Martin Kollár
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    ****

    Velmi dobrý (v pravdě česko-slovenský) koprodukční celovečerní dokumentární film o podstatě hrdinství v naší pohnutou historií velmi zmutované společnosti. Sametoví teroristé (mimochodem dle mého velmi nešťastně zvolený název) příkladně odrážejí složitou strukturu a povahu zřejmě nejen českého, ale i slovenského národního charakteru, který byl po staletí ohýbán jak komunismem, tak i sovětským, německým a rakouským, respektive uherským živlem. Výsledkem je to, co Jaroslav Hašek načrtl ve svém nejslavnějším literárním díle, švejkovské naladění většiny populace a moment, kdy aby český (a slovenský) divák vůbec akceptoval označení tří hlavních protagonistů za hrdiny, musí tvůrci použít humorný rastr s velkou mírou nadsázky. Zjevně to ale odráží též fakt, že dokumenty musejí dnes hlavně bavit, byť je jejich téma jakkoliv zásadní a forma musí teatrálně předbíhat obsah, aby diváka výsledný tvar vůbec zaujal, o hrdinech se tedy netočí ,,navážno", ale s velkou mírou nadsázky, zábavně, až komediálně, inscenovaně... (Je jasné, že až někdo bude chtít natočit kýžený celovečerní velkofilm o největších hrdinech protikomunistického odboje, bratrech Mašínech, bude muset točit rovněž komedii, aby ji český národ vůbec akceptoval...nebo přinejmenším jeho větší část, majoritní masa lidí, v jejichž hlavách dosud doznívají ozvěny komunistické propagandy a fungují myšlenkové a hodnotové vzorce nabyté v období totalitní éry). Přesto film přináší řadu výrazných momentů a hlubších, zásadnějších vjemů - za jiné vyzdvihuji rozhovor Vladimíra Hučína s jeho svěřenkyní za pomoci héliem transformovaných hlasů. ,,Cítíte se jako hrdina?" ,,Hrdinům se neděkuje!" (Apropos Vladimír Hučín by si zasloužil samostatný film.)(20.11.2014)

  • T2
    ****

    Rozpočet približne €100,000║ Po Slávnostnej ceremónii na festivale Cinematik 2013 prišlo na radu milé prekvapenie v podobe dokumentu Zamatoví teroristi(2013), ktorý ponúka tri príbehy takzvaných teroristov vtedajšieho socialistického systému. Traja hrdinovia, ktorý boli za svoje činy odsúdený paragrafom 93 za akt teror. Príbehy pomenované ich menami Stanislav, František a Vladimír, približujú ich neúspešnú vzburu proti vtedajšiemu režimu. V príbehoch spoznávame ich ľudskú stránku, ich zanietenie pre vtedajšiu vec, prípade odovzdávanie nadobudnutých skúseností dnešnej generácii. Príbehy sú podané s citom, majú svoju ľahkosť, aktéri zaujmú svojou ľudskou stránkou a tieto tri príbehy dokážu vďaka pôsobivému vykresleniu zaujať aj širšie publikum a nielen artových nadšencov. Film mal na festivale od divákov nadšenú odozvu. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Cinematik 2013)(8.9.2013)

  • Radko
    *

    Spoločným znakom troch protiboľševických teroristov je kladný vzťah k výbušninám. U paka zo Serede tak intenzívny, že odpáli niekoľko živých stromov. Za tento teroristický akt proti prírode si basu zaslúži - kľudne aj v menšej cele, než akú nakreslil v dokumente náterom na dlážku. Priťažujúcou okolnosťou by bola výbušnina v jazierku na konci príbehu. Svojho času som videl hladinu jazierka posiatu mŕtvymi, lesklými rybacími telami po obdobnej pyrotechnickej úprave sveta pod vodou. Lovci si zobrali maximálne 30% výbuchom získaného úlovku a zvyšok ponechali rozkladu. Strýco z Popradu veľmi zaujímavý nebol - len chcel byť zaujímavým - čo sa podpísalo na vrcholiacom znudení z celkovej koncepcie filmu a "neortodoxného" prístupu k téme. Ako viacerí spolukomentátori podotkli, tŕň z päty ničotnosti dokumentu vytiahol až tretí príbeh týpka akoby vystrihnutého z francúzskej légie, úprimne nenávidiaceho boľševické spôsoby a vychovávajúceho si následníčku v guerilovom odboji, ktorá to zrejme nandá náckom. Dva šity a jedna trochu vydarená príhoda - dokopy 20%. Prídavok (december 2012): Dodatočne súhlasím aj s tým, že umelecká inovácia a formálne ozvláštňovanie teroristov patrili k úplným kreténizmom. Vo svojej recnzii na to upozornil známy internetový Ross Hedviček. Súhlasím s jeho tvrdením: "sbirka nehoraznych kokotin, nemajicich vubec nic spolecneho s tim, o co tem trem hrdinum kdysi davno slo".(19.11.2014)

  • sinp
    **

    Místy až tragikomicky prázdné… Ozbrojený převrat uprostřed normalizace se nápadně podobal tehdejšímu zřízení: umanutostí a šedí. Získat povědomí o zákulisí činů a něco vzrušujícího se dozvědět se celkově příliš nepodařilo. Záleží na charismatu protagonisty, jinak zůstanou informace zastřené. První účastník (jak se jenom jmenoval...?) nemá co říct, víceméně ani pro co žít. Film loudavě sleduje jeho marné pokusy o nalezení přítelkyně; místy zkouší nudný materiál čímsi oživit a znenadání skončí. Protagnistovo charisma mířilo do záporných hodnot, a proto nic nereflektoval (vyjma té prázdnoty a bezčasí). Terorista Fero byl o poznání sdílnější, byť dostal suverénně nejméně času. Typický rapl se zálibou ve zbraních popsal, co ho k akci vedlo, a přidal zábavné historky. Režisér si všiml, že vděčnější konflikt doutná v jeho rodině, avšak ponechal ho až na drobné popíchnutí korektně spát. Už v předprodukční fázi bylo asi jasné, kdo bude největší hvězdou a Hučín opravdu „nezklamal“ – militantním způsobem objasnil motivaci a současné postoje. Jeho egem se tvůrci nechali opatrně vést. Při sledování výcviku Hučína a mladé dobrovolnice se divák asi zabaví, jenže v tu chvíli už byl původní záměr výrazně upraven. Příznačné je, že Hučína i ostatní dokáží vyvést z rovnováhy blízcí, kteří nemají k antikomunistickému terorismu žádnou citovou vazbu. O nich ten dokument ovšem nebyl. Perspektiva vyprávění tří pamětníků se neukázala příliš užitečná a nabízí se otázka, proč tomu tak je. Více než čtvrtstoletí od oněch událostí... P. S. – výbuchů chtivý divák nebude zklamán, zejména Hučín předvede svůj arzenál v plné síle... (MFFKV 2013)(1.7.2013)

  • Havenohome
    ***

    Má to jeden problém. Mal to celé režírovať Ostrochovský. Prvá Pekarčíková tretina je výrazne nezvladnutá a bezobsažná. V najlepšom prípade pripomína už aj tak dosť prepálené Nesvadbovo a jeho poumelečtené realityshow metódy (rande scény). Vôbec sa nezameriava na otázky ohľadom protagonistu ako teroristu, iba ho vykresľuje ako sexistu, ktorého jediný životný problém je, že nemá v posteli solárkovú blondínu. Samozrejme tu režisér zaradí aj pár obrazov o jeho živote diverzanta, tie sú však nemotivované a didaktické (napríklad maľovanie väzenskej cely na podlahu). Navyše pôsobia ako nepodarené napodobovanie "oživovacej" metódy jeho kolegu Kerekesa. A aby tam mal aj politický komentár, tak nechá exotov v aute nadávať na Šustera a Gašparoviča, aby ulahodil frustrovaným divákom, ktorí si potrebujú kopnúť do prestaviteľov súčasného politického zriadenia..........................Stredná Kerekesova časť je priemerná a najviac nahnevá svojím vágnym pokusom priblížiť záškodnícku činnosť cez protagonistovo trénovanie vlastných synov v príprave na teroristický útok. Synovia ho majú dosť na saláme, takže ich otec musí miestami do diania vťahovať topornými dialógmi ako z popularizačnej relácie pre mládež. Kerekesova metóda znovuinscenácie starých udalostí tu pôsobí dosť vyčpelo a poviedka je omnoho silnejšia v reportážnych pasážach. Zaujímavá je v podstate len línia hľadania bývalej spolupracovníčky a približovanie samotného atentátu na Husáka. Zostane však toľko nezodpovedaných otázok, že to diváka viac rozmrzí, než uspokojí..........................Poslednej Ostrochovského tretine nie je čo vytknúť a po dlhšej dobe ju považujem za niečo skutočne zaujímavé na poli slovenského dokumentu. Režisér sa šťastne rozhodol príblížiť úskalia diverznej činnosti cez príslušníčku súčasnej nonkomformnej mládeže. Svoj koncept, kedy starý diverzant vycastuje a trénuje opirsingovanú teenagerku, autor pevne drží v rukách. Vyhýba sa vykonštruovaným situáciam a protagonistove spomienky na minulý režím vychádzajú prirodzene na povrch počas tréningového procesu. Ostrochovský tak vyčerpávajúco približuje náročný proces odhodlaného bojovníka proti komunistickému zriadeniu a zároveň cez mladú protagonistu aktualizuje tému do súčasného prostredia. Jeho réžia je subtilná, bez poetizovania, bez pseudohumanizmu, bez banálnych múdrostí, a bez snahy zľahčovať hláškami exotov a zároveň dokáže plasticky vďaka výborným hereckým výkonom vykresliť psychológiu svojich postáv.(7.10.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace