Brazil

1984 na halucinogenní satirický způsob meets největší poplivání vánočního ducha v dějinách filmu. A je to zábava, které navíc nechybí interpretační výzvy, především pak v depresivním závěru. Tolik nápadů na jediný film, ať už mluvíme o čistě vizuálních nebo těch inscenačních (sci-fi jak v Metropolis × groteskní ironie po vzoru Monty Python) a tematických, to se fakt vidí málokdy. Měl bych dát 5*, ale občas mi ten zběsilý pohyb nepřišel stoprocentně organizovaný a smysluplný. 85% (21.12.2020)

Taková malá, bizarní a především byrokratická záležitost ve stylu 1984, fraškovitá parafráze a především vtipná záležitost (alespoň po většinu stopáže) s dechberoucím a vypiplaným vizuálem, který vypadá jako něco mezi noirovou představou sci-fi distopického světa a představou podnapilého opraváře mopů o praktikách a životu úředníkově. Jen škoda, že závěr samotný je trošku moc přehnaný (závěrečné nepřekvapivé vypointování ani skvělá postava De Nirova na tom nic nemění) a nemající v sobě dávku humoru, která se vyskytovala především z počátku. Hodnocena režiserská verze (27.02.2014)

"1989 a 1/2" - to "a půl" je přesné, neboť Orwellovu dystopii přesahuje Brazil "Ústředními službami", díky nimž si mohl o totalitní společnosti udělat jasnou představu i zkušenost s ní postrádající britský divák. I jinak se tu najde leccos montypythonovského. První cca hodina i závěr vynikající, prostřední část je slabší, trochu slabomyslná (asi od chvíle, kdy se Sam konečně setká s Jill, až do jeho zatčení - po celoou tu dobu se on sám chová jako oligofren, což vůbec nekoresponduje s tím, jak je jeho osoba zpočátku nastíněna). Tudíž ne úplně vyvážené, což ale může být i tím, že jsem si právě v uvedeném předělu zašel do ledničky. Proto z pěti hvězd neslevuji, ostatně i s onou výhradou je Brazil film, u nějž se pod pět jít nedá. PollyJean pořád že Terry, Terry, musíš vidět a prej Dvanáct opic. Nic moc. Kletba bratří Grimmů spíš průser. Quijot vynikající, skvělý, ale terpve teď, po Brazilu, konečně chápu pojem Terry Gilliam. Američtí producenti ve své tuposti dotvořili filmu alternativní závěr, který nejen že ho zcela popírá, ale kterým navíc objasnili, že sami patří k těm, co na vytvoření "Brazilu" intenzivně spolupracují. Divák má věřit, že skrz zdevastovanou mrtvou krajinu za reklamními ohradami města se dá utéct někam ke kravičkám a ovečkám: https://www.youtube.com/watch?v=6RCvs3cA6PU&NR=1 Ještě že je to aspoň tak krásně béčkové. (16.11.2019)

Přijmout Terryho Gilliama jako mimopythonovského tvůrce mi občas dělá problémy, ale s Brazilem se mi do vkusu trefil přesně. Sice je chvílemi až příliš mimo jakákoli existující filmová schémata, ale v tomto případě je právě to jeho nejsilnější zbraní. Jonathan Pryce hraje perfektně ztotožnitelnou postavu, kladného a v jistém smyslu i tragického hrdinu, osamoceného v šíleném světě. Svět takovéto budoucnosti je rejdištěm zlých, vypočítavých nebo naopak příliš naivních postav a jeho pravidla jsou neúprosná. Nejvíc je nátlak systému znát na Jackovi v podání Michaela Palina. Kdo by to řekl, že tento věčně usměvavý Monty Python dokáže být takovým slizkým hadem. I díky jeho charakteru je všudypřítomná sociální kritika téměř až brutální. (24.09.2007)

Druhá půlka filmu mne již dokázala vcucnout natolik, že jsem chvílemi kroutil hlavou úžasem, co všechno si ten Terry Gilliam dokáže vymyslet. Závěr navíc parádně graduje, takže u záverečných titulků jsem byl k přistižení s výrazem spokojeného diváka. Zajímavá věc, neboť při sledování první půle se můj obličej střídavě křivil do výrazů nechápavosti, nemilého překvapení a především nudy. Nepopírám, že je ta chyba patrně na mé straně, ale z oné první polovičky jsem si pranic neodnesl. Nesedí mi totiž příliš Gilliamův vyprávěcí styl ani jeho smysl pro humor. Ten mi ve filmu víceméně vadil a jsem si jistý, že pokud by Brazil vypadal po celou dobu jako některé mrazivé scény z Ministerstva informací, byl bych nadšený. Takto jde pro mne o tříhvězdičkový zážitek, kterému rád přihodím půlhvězdičku za vychytané kulisy a vizuální pestrost a nápaditost. (15.10.2007)