Brazil
-
Brazil
-
Brazil
Drama / Fantasy / Sci-Fi
Velká Británie, 1985, 131 min (Director's cut: 142 min)
Režie:
Terry GilliamHudba:
Michael KamenObsah
-
Podobně jako ve DVANÁCTI OPICÍCH, i zde Gilliam umístil svůj příběh do těžko definovatelného období kolem Vánoc "někdy ve 20. století", kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy - hlavní hrdina Sam (Jonathan Pryce), jež se postupně sbližuje s naivní Jill (Kim Griest), pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno. (oficiální text distributora)
Podobně jako ve DVANÁCTI OPICÍCH, i zde Gilliam umístil svůj příběh do těžko definovatelného období kolem Vánoc "někdy ve 20. století", kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy - hlavní hrdina Sam (Jonathan Pryce), jež se postupně sbližuje s naivní Jill (Kim Griest), pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno. Komentáře uživatelů k filmu (401)
-
Izz
Fascinujíccí,nestárnoucí podívaná,představující utopii v nejčistší podobě,navíc s vybroušenou obrazovou i zvukovou stránku.A o tu v tomto případě jde především,i když brilantní herecké výkony taky nejsou na škodu.(16.11.2011)
-
dav110
Vizuálně velmi podmanivé, ale nudné. Především díky přepálené stopáži, ono 2 a půl hodiny opravdu není málo. 60%(13.12.2011)
-
chemicalal
K vyprávění příběhu, ještě takhle zásadního, je zapotřebí udržet divákovu pozornost. U Brazil jsem se donudil ke konci jen proto, že je Gilliam suprovej režisér, tak sem čekal na nějakou pecku nakonec...Byl sem rád, že byl konec. Některý scény sou vizuálně dokonalý, ale film musí mít tempo, teda aspoň když se má líbit mně. Lidi maji tendence říkat o filmech, který je nudily, že je nechápou. Já myslim, že Brazil chápu, jen mně nebaví. Mimochodem, režisérské sestřihy bych zakázal.(6.6.2005)
-
LarryW
Retrofuturistický obraz světa. Totalitární společnost pod kontrolou informačního systému jako mocenského nástroje. Všudypřítomné oko centralizovaného státu, s brutální výkonnou mocí, veškerými veřejnými službami, byrokratickým aparátem, plným úředníků, kteří vytvářejí práci pro práci, sedí ve svých celách ( v podobě malých kanceláří ) zarputile si hlídají svoje místa, přetahují se o kus prostoru v tomhle přebujelém aparátě ač nemají vlastně žádnou skutečnou pracovní náplň. Přetechnizovaná, temná, bezvýchodná, dusivá vize světa, kde není místa pro lásku, časté výbuchy údajných teroristů sužují životy lidí. Člověk se stává nicotným smítečkem – pouhým záznamem v databázi. Bezvýchodnost obyčejných lidí, naproti ní neuvěřitelná povrchnost nejvyšší vrstvy, která se utápí v nejrůznějších bizardnostech, plastických operacích, snobských večírcích (pozn.:úžasné kostýmy). Hlavní hrdina Sam v téhle společnosti vidí, naději, světélko v dálce, dívku ze snu, snaží se, dostat se k ní blíž, pronásleduje svůj sen, ale svět ve kterém se nachází, zašlapává veškeré jeho naděje. Boj se stále rostoucím civilizačním technokratickým obrem, který mu stojí v cestě, vypadá bezvýchodný, nakonec se mu ale přeci jen podaří vyznat dívce svých snů lásku a ta ji po prvotních „rozpacích“ opětuje. Samova slibná kariéra na oddělení pro získávání informací rázem však začíná strmě klesat, je zavalen prací, veřejné služby na něj mají spadeno. Probuzení z krásného snu je opravdu tvrdé, následuje závěrečná snovými obrazy, ale i výbuchy nabitá akční část filmuA závěrečná tečka hodná tohoto výborného fantasy, kterou však neprozradímÚžasné rekvizity, kostýmy, prostředí, výborné herecké výkony i obsazení rolí Propracované detaily, utvářející zvláštní atmosféru, která Vás přinutí být stále ve střehu, aby Vám nebylo líto, že jste nějaký úžasný detail prošvihli a to se určitě stane Jen finální akční složka filmu mi však trošku vypadla z celkového rámce filmu, přestřelky působily až příliš naivně a mega výbuchy samoúčelně. Celkové hodnocení mi proto vyznívá tak na 4,4 a proto dávám 4 hvězdy.(9.8.2005)
-
Dimo
Vynikající Gillamovo dílo s parádní atmosférou a jedinečným "hadicovým" prostředím. Nikdy nezapomenu na excelentní scénu s přetahováním o stůl v miniaturní kanceláři. Takhle excelentně skloubit modernu s technickým pravěkem dokáže fakt jen Gilliam. Výborné a moc doporučuji. Viděno v kině.(6.7.2006)
-
E.T.Martin
Z mého pohledu, extrémně nadhodnocený film.(12.8.2008)
-
spacylemon
Brazil? To je Gilliamova bizarní fantaskní orwellovsko-kafkovská vize (hezké klišé)... prostředím volaké totality, kde vládne "Úřad pro získávání informací" (lepší možná nevědět, jak tam ty "informace" získávají), jsme provázeni s všudypřítomným hodně černo-hořkým humorem - např. postava hrdinného teroristy topenáře - to je absolutně v nejlepším monty-pythonovském duchu. Ještě víc mě ale dostala scéna, kdy se jeden ze zatčených pokouší utéct, jenže poslepu akorát neustále naráží do zdi - totálně groteskní situace - jako člověk se u toho prostě musí smát, i když s hodně silným mrazením v zádech... A v tom všem je tady jeden úřední omyl, jeden zamilovaný úředníček, jedna truckerka, která ho dostala do problémů a jeden z nejlepších konců, jaký jsem kdy viděl.(6.9.2008)
-
Perfo
Hodně pěkná psychedelicko-avangardní groteska s vydařeným anglickým humorem...(24.2.2009)
-
raiN[ratm]
Jedinečné spojenie skvelej psychologickej protitotalitnej drámy s humorom v štýle Monty Pythonovcov, ktorý mu iba pridáva na dusnej atmosfére. "Give my best to Alison and the twins." "Triplets." "Triplets? My how time flies.."(24.3.2009)
-
M4rkl4r
[TOP10]Epochální obraz trpké budoucnosti , jemuž vládnou despotičtí úředníci a lidé povětšinu času plní funkci podřadných psacích strojů. Všechno funguje podle směrnic , které diktuje striktní systém. A co se stane , když systém selže? A o tom je tento film. Většina postav jsou jen matné bezpáteřní loutky ovládáné nesmyslnými pravidly, které jsou nad vším ostatním. Není snadné mít sny a žít na tomto místě. Atmosféra tohoto klaustrofobického světa je cítit z každé jeho scény. Spousta záběrů má úžasný poetický nádech , který vás ještě o něco blíž posune tomuto bízarnímu místu. Styl, jakým je film vyprávěn, neni vykleštěn nějakou masovou šablonou. Naopak - je velmi osobitý a velmi těžko stravitelný pro běžného diváka. Rovněž herecké obsazení je zajímavé. Ať už hlavní postava(Jonathan Pryce) či ty vedlejší(Michael Palin, Rober De Niro) , tak všechny jsou skvěle zahrané. Pokud vás láka trýznivá atmosféra této relativní budoucnosti s místy humorným dějem , tak vřele doporučuju. 90 %(14.3.2010)
-
Shogin
A pak přišli titulky a já zkrátka seděl a vstřebával ten vyjímečný filmový zážitek, který jsem právě prožil a snažil se v něm nějak zorientovat, v hlavě si ho uspořádat, jenže to není jen tak. Film který přináší tolik nepopsatelných věcí, nevídanou atmosféru, postavy a to jak působí celkově. V první chvíli jsem si říkal, že vlastně nevím tak úplně, co si mám myslet a to mám rád, když člověk nad filmem musí přemýšlet a stále na něm lze něco objevovat. Na jakékoli místo filmu jsem se v duchu vrátil, pocítil jsem ten příjemný pocit, který to ve mně zanechalo a tu dokonalost a s radostí mohu říct, že Brazil je pro mně nejlepším dílem Terryho Gilliama a moc se těším na druhou projekci! (Viděno Director´s cut.)(1.11.2010)
-
Valentin
Tenhle obraz utopické totalitní společnosti, jak ho Gilliam satiricky a jedinečně po svém zobrazil, je pro mě lépe stravitelný než Orwellovo literární dílo. Oboje je různým pohledem na stejnou věc, ale ten Gillianův se mi líbí více. Je to celé šílené, obzvláště ten konec.(3.11.2010)
-
MirkaK
Terry Gilliam by se měl o režii s někým dělit. Jeho filmy jsou sice vizuálně nápadité a zajímavé, ale ten zbytek trochu pokulhává. Hezké na povrchu, ale uvnitř chaotické a lehce přeplácané. Jonathan Pryce hrál dobře, ale v záplavě dalších a dalších postav a nápadů působil trochu nevýrazně. Vlastně většina herců mi přišla spíše jako pozadí pro Gilliamův svět. Asi největší dojem na mě udělal Michael Palin, u kterého jsem zvyklá spíše na role sympaťáků, ale touhle rolí dokázal, že zahraje všechno. Moje dojmy z filmu vlastně nejsou úplně špatné, ale myslím, že Brazil už si nepustím.(26.11.2010)
-
crozet
Terry si skromně vypůjčuje orwellovskou matérii, aby pro nás namaloval jakési retrosci-fi, vizi budoucnosti, jak si ji kreslili naši anglosaští předkové v 50. letech. Tomu se říká avantgarda.. Film je navíc po všech stránkách dokladem autorova brilantního řemesla (povinnost) a NADHLEDU (charakteristika génia), má dobrý příběh, podmanivý rytmus a je plný poněkud povědomého humoru - tedy přístupno masám, jak blahosklonné.(29.3.2011)
-
hero_bk
Asi moc náročnej film na to, abych si ho pustil v deset večer poté, co jsem vstával v pět, celý dopoledne tahal cihly a celý odpoledne maloval pokoj... To, co mi zůstane v paměti je strašné množství absurdních nápadů, kavkovská byrokracie a vracečkový konec, což vážně nemám rád.(27.7.2011)
-
BrunoA
Členství Terry Gilliama v Mothy Pythonech je tady jasně čitelné a ku prospěchu, ale jinak má Brazil myslím blíž ke Kafkovy, než k Orwellovi, přestože nevyhnutelnost špatného konce je zde stejně jasná jako u románu 1984. Držíte Samovi palce, ale víte, že v momentě, kdy sejde na šikmou plochu si podepsal rozsudek smrti. V tom je tenhle film nejvydařenější.(4.8.2003)
-
Kenneth
Film o blízké budoucnosti, kde byrokracie a mechanizace dosáhne až absurdních rozměrů. Většinu filmu je vidět snaha tvůrců vytěžit z tohoto faktu co nejvíce vtipných situací. Někdy se to opravdu daří, ale někdy zase mi to spíš připadá až dětinsky trapné.(8.9.2003)
-
nash
Vizuálně skutečně velmi působivý film. Z příběhu by měl radost určitě George Orwell, mě na tom ovšem něco vadí, proto jen čtyři hvězdičky. I přesto je povinností každého filmového fanouška Brazil vidět, jedná se o skutečně nevšední divácký zážitek.(5.1.2004)
-
Zdenda
Abych pravdu řekl základní emoce, jež sem pocitoval při sledování tohoto filmu byla nuda. Jo je to tak sorry. Od Gilliama sem viděl nějaké ty MP a 12 opic(podle mě nejlepší sci-fi ever) a Strach a hnus, tak sem měl neobyčejně velké očekávání(podpořeno hodnocením na CSFD). Bohužel film mě zásadním způsobem zklamal. Možná (pravděpodobně) sem ho asi ani nepochopil:((26.1.2004)
-
Docentus
Tak Terry Gilliam opět zabodoval. Tady se vůbec nestydím za to, že jsem ten snímek (úplně) nepochopil. Asi nejsem sám. Přes dvě hodiny čumím na směs podivných postaviček, obrazů, zvuků a psycho představ, nechápu to, ale přesto mě fascinují tak, že je nedokážu vypnout :-)(6.2.2004)
