Brazil
-
Brazil
-
Brazil
Drama / Fantasy / Sci-Fi
Velká Británie, 1985, 131 min (Director's cut: 142 min)
Režie:
Terry GilliamHudba:
Michael KamenObsah
-
Podobně jako ve DVANÁCTI OPICÍCH, i zde Gilliam umístil svůj příběh do těžko definovatelného období kolem Vánoc "někdy ve 20. století", kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy - hlavní hrdina Sam (Jonathan Pryce), jež se postupně sbližuje s naivní Jill (Kim Griest), pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno. (oficiální text distributora)
Podobně jako ve DVANÁCTI OPICÍCH, i zde Gilliam umístil svůj příběh do těžko definovatelného období kolem Vánoc "někdy ve 20. století", kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy - hlavní hrdina Sam (Jonathan Pryce), jež se postupně sbližuje s naivní Jill (Kim Griest), pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno. Komentáře uživatelů k filmu (401)
-
swed
Dvě hodiny stále se opakujících absurdit, téměř nulový vývoj zápletky a prapodivný humor srážející temnou atmosféru. To jsou tři výtky, kvůli kterým se moje hodnocení ustálilo na průměrných třech hvězdách. Gilliam se tentokrát nechal unést přílišnou popisností (vše je podřízeno ústřední myšlence) a jeho vize se tím pádem utápí v monotónnosti. Za vydařenou část považuji finální dějství (trip, pointa), tam jsem měl konečně pocit, že sleduji něco mimořádného. 6/10(8.5.2010)
-
Anglie
Povinnost pro každého filmového fanouška.(20.1.2003)
-
keddy79
Neoslovil a ani mně nabavil, trubky, topič-superman ani extremisticky byrokratická společnost se mi nelíbila. A to prvních 10 minut vypadalo tak nadějně!(22.2.2009)
-
Sawy
Příběh odehrávající se "kdesi ve dvacátém století" je nejspíš Gilliamův nejosobitější snímek.Studio ho nedokázalo uhlídat a ani se jim moc nedivím,že se to pak producenti báli pustit do běžné distribuce,protože tohle je pro běžného diváka asi fakt nestravitelné.Vizuálně neskutečně nabitá sci-fi s komediálními prvky v sobě skrývá spoustu skvělých nápadů a já jako Gilliamův velký fanda jsem si film neskutečně užil.Skvělý Jonathan Pryce,málo využitý,ale přesto nezapomenutelný Robert De Niro a další skvělí herci ve vedlejších rolích,k tomu dokonalý závěr.Tenhle skvost jsem zatím viděl jen jednou,ale rozhodně si ho chci dát ještě několikrát,protože myslím,že s každým dalším zhlédnutím by měl zrát jako víno.Přesto mám ale radši 12 opic,které jsou přece jen koukatelnějším filmem. 95 %(27.9.2009)
-
aluna
Naprosto typickej Gilliam. Zpracování úžasný, ty scény jsou prostě strhující - konfrontace malosti člověka v obrovských prostorách snímaných zvrchu, zespod či zdálky, nebo naopak pocit ztísněnosti v kanclech, výtahách, klasická králíkárna, kde je každej jen kolečkem v dobře promazaným stroji dokonale byrokratickýho Absurdistánu. Vtip mi tam hodně seděl ("zase to změnili na metrickej systém a nic nám neřekli"...). Jediný, co mi brání dát plnej, je délka, a to jsem ještě neviděla DC....ale třeba po druhým shlédnutí, kdy to zvládnu ještě líp absorbovat a až objevím ty věci, kterých jsem si nestačila všimnout (a že jich bude), hodnocení zvednu délka nedélka. "Pozdravuj Allison a dvojčata" "Trojčata." "Pane, to to letí!"(22.7.2010)
-
LINKIN
Ahoj Jacku, pozdravuj Allison a dvojčata. - Trojčata. - Trojčata? Bože, ten čas ale letí.(27.7.2010)
-
honajz
Beru všechnu tu politickou a byrokratickou satiru, i zvláštní Gilliamovo psychedelické vidění, ale jak se říká, mnoho psů, zajícova smrt.(21.6.2011)
-
kagemush
Jak já dlouho čekal na tenhle film. -Tak jsem se dočkal,-jsem hotov.(27.4.2009)
-
Duke90
Bohuzel me asi usla hlavni pointa celeho filmu, protoze na jednu stranu obsahuje opravdu nekolik zajimavych a velmi vtipnych momentu(pomoc mocicimu vozickari, pes s paskou na zadku, dva opravari plnici se vykaly....)ale jinak je snimek prevazne dost nudny, zdlouhavy a bez nejakeho smysluplneho dejstvi.... Ani ten De Niro se tu mockrat neobjevil.... No nic, treba tomu prijdu na chut jindy.....(22.9.2009)
-
Theatis
Komédia / Dráma / Psychologický / Sci-fi / Fantasy / Film-Noir / Thriller / Dobrodružný / Romantický / Akčný / Paródia / Historický / Horor / Krimi / Všeličo iné. Ibaže ako divák odchovaný na trochu Moliérovskejších princípoch, som si po záverečných titulkoch musel vziať sódu bikarbónu. 6/10(19.2.2011)
-
raffspIn
Bizardní film o šílenství v šílené době. Tak jsem to pochopil. Taky co by se dalo čekat od "Monty Pythoňáka". Buďte připraveni na dávku nesmyslností a úchylností a skvěle se pobavíte.(10.4.2005)
-
Suki
Kto to videl asi uzná, že po vizuálnej a hereckej stránke je bezkonkurenčný, podľa mňa so skvelou pointou (aspoň si myslím, že taká bola :)) všetky tie interiéry, rekvizície imitujúce atmosféru z filmov noir, kostýmy a všetko možné, vrátane potrubí a obrazoviek. Pre mňa úchvatné dielo, avšak od dokonalosti mi niečo tam chýbalo, niečo malinké, ale to nestojí ani zmienku...(16.6.2007)
-
Joe321
Perfektní výprava, nápaditý humor, skvělá role pro De Nira a Palina. Best of Gilliam... maybe. - "Care for a little necrophilia?"(12.10.2007)
-
liquido26
Několik lidí mi Brazil doporučilo, a tak když už jsem se na to konečně podíval, nastalo obrovské zklamání. První půl hodina byla sice plná dobrých vtipů a absurdních situací ve stylu Monty Python, ale pak se to najednou celé zaseklo a už to byla jen a jen nuda a děsivý pocit z toho, že to má víc jak dvě hodiny a do konce to nemůžu vydržet. Když byla pryč zhruba hodina a půl, tak jsem si asi na deset minut zchrupnul a radši to vypnul a v současné době nemám absolutně chuť film dokoukávat. (Třeba až se mi to někdy povede, tak hvězdičky zvednu)(19.12.2008)
-
Dr.Zhivago
Brazil je pozoruhodný film i díky své scénografii založené na obludně pojaté architektuře mrakodrapů. Tato koncepce velmi zdařile vytváří dojem hloubek i dálek, širokého a hromadně zabydleného prostoru, v němž spektakulárně vybuchují neustále se množící exploze. Neméně sugestivně jsou vylíčeny také "retro-futuristické" technické vynálezy a infrastruktura - monitory počítačů jsou instalovány na starožitných psacích strojích, na úřadech funguje potrubní pošta, divoká změť rour a hadic uschovaných ve stěnách připomíná vyhřezlé vnitřnosti celého mocenského systému. Přitom absurdní vzhled i fungování těchto rekvizit a kulis je pro Gilliama neutuchajícím zdrojem pro vytváření neočekávaných komických efektů (kupříkladu policejní zásah začíná vždy proražením kruhového otvoru ve stropě, jímž se vzápětí spustí speciální komando; prověřovací přístroje napodobující kolébavé lidské oko, jsou až trapně směšné svojí nemotorností; v televizi se uvádějí komedie s bratry Marxovými atd.). Chování lidí z "lepší" společnosti se vyznačuje satirickou karikaturou hraničící až s nechutností (postarší dáma, která si kvůli mladistvému vzhledu nechává extrémně vytahovat lícní partie). Absurdní přemrštěností se vyznačují také propagační hesla sloužící totalitarismu ("Vzájemným podezíráním k lepší důvěře") - Terry Gilliam se ostatně nechal inspirovat autentickými plakátovými texty ze druhé světové války... Tvůrci filmu dle mého názoru odvedli výbornou práci. Názory se však mohou lišit stejně tak jako názory na většinu Gilliamovy produkce. někteří ho prostě slovy vynášejí do nebes, jinými je naopak zatracován. Vytvarníci a designeři zvládli vytvořit vizi budoucnosti v těch nejmenších detailech a nezapomněli složit holt i Křižníku Potěmkinovi (scéna na schodech). Kostyméři? Ti se dostatečně vyřádili na potrhlých modelech matky hlavního hrdiny (Klobouk ve tvaru dámské lodičky), stejně tak i na jeho surrealistických snech vyjadřující boj proti papírové mašinérii a těžce povrchní společnosti (Samuraj v jeho snech je odkaz na Kurosawovi samurajské filmy, které Gilliam obdivoval). Co řící na závěr? Snad bychom si mohli zanotovat v rytmu ústřední melodie ... "Brazil, Where hearts were entertained in June, We stood beneathan amber moon..."(24.2.2009)
-
joehot
Já Gilliama fakt žeru. Tenhle mix Orwellovského "1984" světa, Kafkovské absurdity a Monty Pythonovské satiry je perfektně vyvážený a Jonathan Pryce v něm podává životní výkon mezi těmi všemi hvězdami (De Niro, Hoskins, Holm). Perfektní zážitek, ale Brazil na 12 Opic jednoduše nemá.(26.7.2011)
-
F.man
Tak tohle bylo hodně zvláštní... Terry Gilliam mi v Brazilu opět dokázal, že jeho představivost nezná mezí, ale tentokrát to paradoxně bylo spíše ke škodě. Ze všeho toho dění, za nápadu za nápadem, mi šla hlava kolem. Nepopírám nezměrnou originalitu, skvělé fórky alá Monty Python, Kafkovsky Orwellovskou atmosféru, ale... Napoprvé tři, třeba se to, až se k Brazilu odhodlám příšté, ještě změní. Edit: Změnilo a fest! Čtyři a těším se na příště! It's not my fault that Buttle's heart condition didn't appear on Tuttle's file!(18.1.2009)
-
gjjm
Není úplně přesné řadit Brazil do žánru antiutopie. Jistě, kritizuje, podobně jako ostatní klasické antiutopie, například Zamjatinovo My či proslulé Orwellovo 1984, byrokratickou totalitární společnost (nebo obecně jakoukoliv společnost, která nebere ohled na jednotlivce), ovšem činí tak na rozdíl od antiutopií čistě satirickou formou, nikoli ponurým popisem společenského života, jak bývá v antiutopiích tradicí. Brazil, jednoduše řečeno, není antiutopie, ale satira (ovšem nikoli satira na antiutopii), což je dost podstatný rozdíl. O zařazení filmu do satirického žánru nesvědčí jenom přítomnost značného množství vtipných scén víceméně v duchu díla komické skupiny Monty Python, ke které Terry Gilliam patřil, ale i typické žánrové znaky, totiž absence výraznějšího děje, který je tu jen pozadím pro mozaikovité vylíčení života v satirizovaném prostředí a nejrůznější vtipné scénky, eventuálně experimenty, které se ve filmu vyskytují možná až příliš často. Děj Brazilu je zcela v tomto duchu velmi jednoduchý a prostý: úředníček Samuel Lowry v jakési krutě byrokratické („výslech pod elektrickým proudem“, oběti státní zvůle si musí zaplatit za vlastní proces a jiné) zemi se zamiluje do ženy, kterou viděl ve snu. Později zjistí, že tato snová žena pochází z rodiny zavražděné jeho odborem. Aby ji mohl najít, přijme přeložení, které mu vnutí jeho vlivná matka se zálibou v plastické chirurgii, vstoupí do jiného odboru. Za velmi absurdních okolností se s touto ženou jménem Gill postupně sbližuje, což dává režisérovi příležitost k popisu absurdity a nesmyslnosti celé ve filmu zobrazované skutečnosti. Příběh je prokládán mnoha víceméně samostatnými scénkami a gagy, a také surrealistickými snovými pasážemi, které v něm hrají velmi významnou roli. Humor Brazilu těží mimo absurdní satiru v pythonovském stylu (příkladem mohou být například scénky s topenářem či vylíčení nesmírně komplikovaného byrokratického aparátu země – tato stránka humoru filmu je mnohdy velmi odvážná, drzá až nechutná, například u scén s plastickou chirurgií nebo u „nekrofilie“ mezi Samem a Gill) především z velké části z neuvěřitelně rozlehlých narážek, aluzí a parodií různého stupně průhlednosti – k nim patří například neustálé zmiňování plastického chirurga Chapmana (Graham Chapman, jiný člen Monty Pythonů, je vystudovaný lékař). Samostatnou kapitolou je travestování nejslavnějších kamerových a dějových postupů akčních filmů osmdesátých let (viditelné jsou například narážky na sérii Star Wars, umocněné navíc citací několika hudebních motivů). Akční scény jsou parodovány nenápadně a velmi důmyslně, absurdní dojem je vzbuzován také tím, že velmi často nesou významnou symbolickou hodnotu. Celý závěr je pak vynikající parodií na happyendy u akčních filmů. Gilliamovo zdůrazňování inspirace filmy Akiry Kurosawy osobně pokládám za mystifikaci, která měla nejspíše nalákat s intelektuály, pro něž byl v době vzniku filmu tento japonský režisér a vše co s ním souviselo velmi módní. Výrazný je vliv Orwellova 1984 (mám na mysli román, nikoli film), tato kniha je ale natolik typickou antiutopií, že její vliv může být a nejspíše také je nezáměrný a zprostředkovaný jinými díly. Nejvýrazněji ale film ovlivnil u nás dost málo známý román ruského emigranta Jevgenije Zamjatina My, z něhož je v podstatě převzato celé dějové schéma. Celá řada scén je relativně vtipnou a trefnou satirou nejen na totalitární společnost, ale i na byrokracii jako celek, navíc hýřící parodiemi na soudobá kinematografická klišé, zejména akční filmy. Značnou nevýhodou filmu je přetíženost kamerovými a vizuálními experimenty, které zabírají většinu filmu a jsou také hlavní příčinou jeho zdlouhavosti (netvrdím, že film je nudný, ale dlouhý je rozhodně) a občasné nepřehlednosti jednotlivých scén. Stejně jako u většiny díla Monty Pythonů mi také v Brazilu vadí neurčitost satiry, která je směřována příliš obecně a i proto přes svou vtipnost ztrácí na účinnosti. Přes tyto drobné vady jde o velmi zajímavý film.(11.9.2009)
-
Sheldra
Je to šílené, celou dobu si s vámi hrají a do poslední chvíle nemáte ponětí, jestli je to skutečné, nebo se to hlavnímu hrdinovi jen zdá! Jonathan Pryce válí, De Niro špatně ani hrát neumí a Ian Holm je senzačně popletený. Tohle by asi nikdo jiný než Terry Gilliam natočit nedokázal - podle mě jeho nejlepší film. Asi vůbec jeden z nejlepších filmů, co jsem viděla - totálně mě dostal!(22.12.2009)
-
Bubble74
Kult tohoho filmu spočívá pravděpodobně v jeho nekonečné bizarnosti. Co záběr, to precizní absurdita do nejmenšího detailu. Většina publika sice nemá páru o co kráčí, ale to šílence Gilliama s jeho originálními vizemi a bezednou brašnou neomezených nápadů naprosto netrápí. Je to vyjímečný, surrealistický trip a plné hodnocení nedávám pouze za trochu přehnanou stopáž. Ale nutno přiznat, že finálovka má grády.(23.2.2010)
