85. Annual Academy Awards

Relativní spokojenost s výsledky, ale jinak se samotný ceremoniál ničím nevytrhával z klasické šablony. Počáteční verbální a nekorektní humor Setha MacFarlanea šel stranou a byl vystřídán vcelku unylými muzikálovými čísly, které na mě působily dojmem, že tvůrci už opravdu neví, čím oslovit diváky, tak jen nahnávají stopáž neadekvátními hudebními čísly (Chicago, jako opravdu?). Kromě Adele a Bídníků samozřejmě nešlo o nic, co vytrhávalo z letargie podivně nevyvážené show, která na jednu stranu navazovala na nostalgickou a konzervativní tradici minulého ročníku a na druhou se onu "akademickou" rutinu snažila oživit oslovováním mladšího publika vytříbeným slovníkem a drsnějšími narážkami (hlavně Méďa). I když pravda, do křečovitosti předloňského ročníku to mělo stále daleko... (25.02.2013)

Academy Awards: The Musical určitě nesedly každému a i já bych vynechání některých písní přežila, nicméně v konečném důsledku jsem byla ráda za cokoliv, co dokázalo udržet Setha MacFarlana mimo pódium a dosah mikrofonu. Při jeho úvodní řeči jsem si jen říkala: "Prosím, můžete nám příští rok vrátit Hugha Jackmana?", při každém jeho opětovném příchodu na jeviště jsem už trpěla. A upřímně, když vás nebaví moderátor, co jiného můžete na předávání cen hodnotit? Hudební vystoupení? Okay, Adele se Skyfall, Barbra Streisand s Memories a obsazení Les Misérables s One Day More; na ty všechny se na YouTube s radostí podívám znovu. Poděkování? Daniela Day-Lewise přebírajícího sošku od Meryl Streep a žertujícího o Iron Lady si pustím také. A dál? Nevím. Mít to natočené a dívat se na to ze záznamu, minimálně polovinu ceremoniálu přeskočím, což by se mi třeba u takového předávání cen BAFTA nestalo. A co se příštího roku týká, prosím Akademii, aby zkusila trochu přehodnotit koncept. A aby dala mikrofon do ruky Billymu Crystalovi. Nebo Hughu Jackmanovi. Stephenu Fryovi. Ellen DeGeneres. Rickymu Gervaisovi. Víceméně komukoliv jen ne tomu pánovi, co tam stál včera. Poznámka: Předávání jsem sledovala v Británii, tudíž se k českému komentáři narozdíl od ostatních vyjadřovat nemůžu. (25.02.2013)

Moje první schlédnutí Oscarů...Vysoké hodnocení asi kvůli Českým lvům, které jsem schlédl těsně před tím...Jiná atmosféra, možná na mně moc těch muzikálů, písní a kabaretových estrád...Emoce zúčastněných a výherců byly, věřím, upřímné...Uvidíme co přinese příští rok...Snad se tam někdy podívám osobně (sedíc třeba i úplně nahoře u stropu)... (05.03.2013)

Nemám rád udílení cen arogantní akademií neumětelů jednostraně nadržující filmům, na které se nikdo nedívá, a které jsou kolikrát i dost špatně natočené. Naopak fakt zajímavé filmy jsou u "slavné" kritiky v nepřízni, podobně jako tady. Mně je jedno, jestli nějaký film dostal cenu, když se na něj nedá dívat a neosloví mě. To raději Zlatou malinu. Ta je, na rozdíl od téhle falešné show, upřímná. Klady: Jennifer Lawrence, ta jediná si tu stupidní cenu zaslouží. Zápory: celé to bylo odfláklé a nudné, prostě jsem šel radši chrápat, o téhle show nechci hodně dlouho slyšet, vidět, zkrátka ji zrušte. Mé hodnocení: 0% (25.02.2013)

Podruhé jsem se rozhodl zmordovat celé svoje tělo hlavně po psychické stránce tím, že celou noc nebudu spát a užiju si jeden z nejlepších galavečerů, které mohu přímým přenosem v televizi vidět. Před samotnou nocí jsem se snažil si na filmy, herce, herečky, režiséry a hudebníky, kteří byli nominováni udělat nějaký emotivnější obrázek a vcelku se mi to podařilo. Také se mi snad poprvé stalo, že jsem vítězný film viděl dřív, než byl sám zvolen, což mi během tohoto večera taky dost pomohlo k tomu, abych na něj vzpomínal jenom v dobrém. Musím i uznat, že komentátoři na HBO už nebyli tak otravní jako minule, kdy do mě, jako do diváka, hustili jedno jejich moudro za druhým. Tentokrát to omezili na čistý překlad a občasné zajímavosti. Zbytek jsem radši neposlouchal i když jsem náhodou zavětřil cosi, co Fuka zmínil o Babovřeskách. Zajímavý, že i u takového večera jim Troška nedá spát. I když pravda, že když byl koberec, tak mě zajímaly rozhovory s jednotlivými herci a herečkami a oni tam řešili úplně něco jinýho. Nebyl jsem na ně zvědavej, tak jsem si přepnul do originálního znění a poslouchal i třeba to, jak se Clooney rozpovídal o chlastu. Každopádně po koberci se překlad trošku zlepšil. Samotný večer byl super. Přišlo mi, že je odezvou k minulému roku, kdy vítězný snímek byl Artist. Celý večer se totiž táhl jak v takovém decentním starobním duchu, tak hlavně v muzikálovém pojetí, které bylo určitě dost zajímavé. Nejlepší na tom všem byla zaručeně Adele, které jsem Oscara a přál, a kterého se nakonec dočkala. Zazpívaný Goldfinger, zpívající Barbra Streisand nebo Catherina Zeta Jones taky byly více než super. I samotný Seth MacFarlane si to vysloveně užíval a i jeho vtípky mě bavili. Film Let v maňáskové podobě nebo boobs písnička byly fakt super scénky. Se samotnými výsledky jsem byl taky spokojený. Ať už zmíněná Adele, vítězný film Argo nebo neuvěřitelně sympatický, nadšený a upřímný výjev Anga Leeho mě dost potěšil. Nesmím zapomenout ani na emotivní poděkování Bena Afflecka nebo poděkování Daniela Daye Lewise, který už teď se třemi Oscary je opravdovou legendou. Možná jsem toho hlavního herce přál víc Phoenixovi, protože on je jako herec svojí kvalitou opravdu někde jinde. Každopádně se nemůžu zbavit dojmu, že podle prvních dojmů z Lewisovi výhry nebyl dvakrát nadšený. Bůhví, jsou to jenom spekulace. Nicméně musím říct, že jsem si to užil a i přes prodloužení, které způsobily i naprosto brutálně zvolené množství reklam, jsem nadcházející den v práci přežil. A to i přesto, že jsem se těsně po skončení ceremoniálu oblík a letěl na autobus. Tak snad zase za rok. Bylo fajn vidět po roce herce v trošku jiné situaci, než je jim obvyklé. (25.02.2013)