Strach a hnus v Las Vegas

Děkuji za podrobný popis toho, kterak jednotlivé drogy působí na lidskou trosku, ale na instruktážní film to bylo příliš dlouhé. Příště dám na radu svého právníka a na podobnou hovadinu se budu dívat až ve chvíli, kdy se všichni kolem mne promění v ještěry a vzory na koberci se vydají nerovnoměrným neuspořádaným pohybem do obou tří světových stran. (25.02.2014)

Tenhle film je opravdu síla. Bohužel těžko říct, jestli síla ve špatném nebo dobrém slova smyslu. Plešatý a věčne zfetovaný novinář Johnnyho Deppa s brýlemi, které by mu i Elton John mohl závidět a jeho taktéž zfetovaný právník Benicio Del Toro jedou s kufrem plným drog do Las Vegas aby novinář napsal jistou reportáž. O ničem jiném film není, jde v podstatě o obrovskou ujetinu, která je z části natočená tak, jak by asi svět kolem sebe mohl vidět zfetovaný člověk (např. měnící se vzorky na koberci, hospoda plná dinosaurů, schýza ve vaně) a také prostředí, ve kterém se "hrdinové" pohybují je jejich zálibě značně přizpůsobeno - obzvlášť zajímavě vypadá úplně ke konci mírně řečeno neuklizený hotelový pokoj, jehož část je plná špinavé vody a po kterém se Johnny Depp pohybuje s tyranosauřím ocasem... Myslím, že pro představu tohle stačí a protože tady závisí hrozně moc na subjektivním dojmu, tak jsem se rozhodla hvězdičky neudělovat (vím, odporný alibismus, ale stejně ani s odstupem času nevím, co si o tomhle dílku myslet, natož jak bych ho ohodnotila...). (21.07.2005)

Ten hnus jsem tam vnímal dostatečně, ale strach (např. o hlavní postavy) se u mě nekonal žádný. Oba hlavní hrdinové mi byli totálně protivní a představovali přesně tu skupinu lidí, jaké se v reálném životě vyhýbám co největším obloukem. A o čem že tahle šílenost byla? Mám pocit, že o nic víc, než jeden velký a zcela samoúčelně zpracovaný drogový trip tam nešlo. Pár objevujících se dokumentárních vložek na téma hippies a protestů v 60. letech dávají vzpomenout na tehdejší mládež, která chtěla hlásat mír, lásku a duševní svobodu, ale nakonec ve víru té svobody skončila hlavně u drog, ale i případná výpověď v tomto směru je tak povrchní a onen pokus o kritičtější reflexi tak nevýrazně nahodilý, že o sebezajímavějším pohledu na problém nemůže být řeč. Musím ale uznat, že jak mě zcela neoslovil obsah, forma byla na tom lépe a první třetina filmu mě skutečně bavila originálními výtvarními nápady, na kterých si Terry Gilliam dal záležet a které krásně ladily se svižným tempem filmu. Jenže pak už mu zřejmě buď nápady ubývaly, nebo film se zasekl v tom předlouhém tripu a stával se mi stále protivnějším natolik, že i ta výtvarní stránka mě pomalu přestávala upoutávat. Viděl jsem 6 Gilliamových filmů a díky zajímavému zážitku z první třetiny Strachu a hnusu v Las Vegas mi vychází, že tenhle patří k té lepší polovině z nich. Moje hodnocení a dojmy mi však opět potvrzují, že Terry Gilliam zkrátka není režisér pro mě a jeho tvorba se obvykle pohybuje na jiné vlně, než jsem schopen docenit. [40%] (09.07.2022)

Čekal jsem teda mnohem víc, leč slíbená zábava ve stylu Monty Pythons se nekonala.... Potencionálně vtipné scény byly odsunuty do pozadí trapného a zdlouhavého popisování stavů po několika typech drog. Protože mám rád Johnnyho Deppa a Terryho Gilliama, dávám za dvě hvězdy....vizuálně ovšem hodně dobrý, nápady taky, ale bohužel hrozná nuda. škoda (13.03.2007)

Film postráda jednotný "príbeh", je sledom voľne spojených epizód. Odvíja sa ako novinárovo rozprávanie s komentárom rôznych vonkajších súvislostí. Obrazu drogového vnímania zodpovedá aj hektická kamera, prudký strih a bohatá zvuková stopa (s využitím dobových piesní). Nesporne zaujímavým atribútom snímky je herecké obsadenie: hlavné postavy vytvárajú na nepoznanie "maskovaní" Johnny Depp a Benicio Del Toro a v epizódnych úlohách sa objavujú známi herci. Johnny Depp a Benicio Del Toro sú herecká esá, ktoré tu predvádzajú čo im sily stačia, ale či je to dobre alebo zle, tak to možno len ťažko posúdiť. Už len preto, že príbeh samotný pôsobí dojmom, že ho písal zhúlený cvok. Dlho očakávaný film bol skôr sklamaním. (07.10.2019)