Sound City
Režie:
Dave GrohlScénář:
Mark MonroeHrají:
Trent Reznor, Tom Petty, Mick Fleetwood, Stevie Nicks, Dave Grohl, Paul McCartney, Rick Springfield, Taylor Hawkins, Lee Ving, Josh Homme, Mike Campbell (více)Obsahy(1)
Dokument zachycující začátky, zlaté časy a pád slavného kalifornského studia Sound City, které svým analogovým přístupem k nahrávání desek nemohlo konkurovat nástupu digitálního věku Pro Tools. Po uzavření komplexu odkopil Dave Grohl konzoli Neve a společně s hudebními legendami (např. Paul McCartney, Rick Springfield, Trent Reznor ...) natočil speciální album Real To Reel, zdůrazňující lidský element v procesu tvorby songů, který analogový způsob umožňuje a zároveň tak zdůraznil důležitý přínos, který Sound City v hudebních dějinách zanechalo. (vaja)
(více)Recenze (57)
O tom jak značku Sound City rozparádili Fleetwood Mac, resuscitovala Nirvana a jak si odtud nakonec srdcař Dave Grohl odtáhl slavný mixážní pult Neve, aby tu uhrančivou magii zachránil pro ostatní hudební zenové mistry, co hrají pro pocit z hraní nikoli pro placku na zdi. Zítra mi bude potěšením, Dave a spol. ()
Všudypřítomný, multitalentovaný, legendární Dave Grohl uzavřel svůj vlastní kruh a přinesl dokument, který vypráví příběh jednoho věhlasného studia a díky kterému jsem si zase jednou uvědomil význam nedokonalosti a lidství v muzice. Koho občas napadne FUCK OFF DIGITÁL, jak jsou empétrojky bez duše, jak nemáme nic na osahání (už ani ty debilní cédéčka), booklet dneska znamená tak maximálně nostalgii, hudba přijde tak často umělá, neautentická, nudně precizní.... Tak tady si určitě svý najdete. Část technická a prvních pár příběhů mě nebralo, zato druhá polovina velmi silná, zvlášť hvězdné nahrávání v 606-ce. A nemůžu se dočkat finálního produktu trojice Grohl-Reznor-Homme. "I don't want to be perfect. I just wanna be badass." (Grohl) ()
Celý dokument by se dal shrnout jako nezdravě nostalgický vzlykot a nadávání na digitální dobu, která definitivně pohřbila jedno konkrétní neinovativní studio zamrzlé v čase, jež značnou část své existence živořilo a nenahrát v něm Nirvana jednu desku na začátku devadesátek, skončilo by mnohem dřív i bez nástupu digitálu. Úspěšní hudebníci a producenti napříč žánry zde sentimentálně hodnotí minulost i současnost a já jsem chvíli nevěřil svým uším. Pohrdavě popisovat, že dnes si může hudbu produkovat každý sám na domácím PC, je to kvantita a chybí tomu ta odbornost? Jistě, a to "zdarma" vyprodukované následně znovu téměř zadarmo vypustit a už se kvůli stejné věci nemuset (beznadějně) prodírat skrze striktně uzavřený hudební průmysl ovládaný pár korporátními prasaty, to je vskutku taky tvůrčí apokalypsa, souhlasím. O čem tedy podle zajištěných umělců v dokumentu hudba vlastně je? Aby se mohl každý hudebník vyjádřit a posluchač pak rozhodl o jeho úspěšnosti, nebo o tom, že fosilní analogová technologie z poloviny minulého století v jednom specifickém studiu nahraje lépe bubny díky odrazu zvuku od zaschlých blitek a chcanek na dekády nevyčištěném koberci a proto je všechno digitální na hovno? Můj kámoš si už na základce postavil studio u sebe doma v pokoji, začínal jen s PC a upirátěným Fruity Loopsem. Dnes má vlastní Label s plnohodnotným studiem, produkuje ostatní umělce a sám celou dobu tvoří rap, se kterým vystupuje po celé ČR. Bez digitálu by studio Sound City možná ještě existovalo, ale hudebníci jako on by zaručeně neměli šanci. Co je pro hudbu a tvorbu lepší asi chápe každý, až na pár zapomenutých dinosaurů v dokumentu, kterým digitální doba sebrala monopol a možná i nějaké ty úspěšné comebacky. Pohnutky Grohla jsem ale chápal. 40 % ()
Pokud se jednoho krásného dne stane zázrak a já k sobě přiřadím tři tóny tak, že to bude mít smysl, tak se ihned vydám za Davem Grohlem a natočím to na jeho obstarožním mixáku Neve. Jinak to ani nemá smysl, protože u mne to analog digitálu natřel dávno před vznikem zástupů jedniček a nul. Nejsem sice nostalgickým fanouškem praskání gramofonových desek, ale rozhodně dávám přednost živým muzikantům před uměle vytvořenými hvězdami primárně toužícími po bohatství. A Dave Grohl u mne tímto dokumentem zase o stupínek stoupl, protože natočit velmi slušný film o mixážním pultu ze špinavého studia je malý zázrak. ()
z čírej lásky k roku, analógu, poctivej muzike a poctivému nahrávaniu... aj keď je to miestami ego-trip dave-a grohla, výsledok, to, čo urobil (dokument, znovuoživenie "neve board", zhromaždenie takého množstva kvalitných muzikantov a geniálnej muziky na jednu kopu), stojí za to. ()
Dokument, ktorý je preplnený nostalgiou, spomienkami na časy, ktoré sa už nikdy nevrátia. Nie som fanúšikom hudby, ktorá tam v úryvkoch zaznievala, ale zaujal ma zúfalý a chvíľami aj úspešný zápas o prežitie v podmienkach digitalizácie hudby. Zažil som dobu bakelitových platní (rozbitných), neskôr vinylov SP, EP, LP, cievkových, neskôr kazetových magnetofónov, CD, DVD, mp3 a v súčasnosti už nastupuje doba, ktorú avizoval Bill Gates, keď si ľudia nekupujú a nezhromažďujú nosiče, ale si na ju cez internet objednajú, zaplatia, vypočujú a je vystarané. Je jasné, že technika a hudobníci sa vzájomne ovplyvňujú a v tom zápase o prežitie sú aj straty, akou bol zánik štúdia Sound City. ()
Tohle není moje scéna. V Grohlovi takového sympaťáka nevidím a stejně jako většina hudebních dokumentů trpí syndromem "byli jsme tak dobří, tvořili jsme historii". Obsahu tam opravdu moc není. Nepřekvapivě mi zajímavý připadal snad pouze Reznor, který prvně šel proti proudu ostatních řečí a nějakou řečenou tezi se pokusil vyvrátit. Grohlově lásce rozumím, ale Ghrolův film pro mě nebyl. ()
Neexistuje snáď väčší sympaťák a najmä srdciar ako Dave Grohl! Pre človeka, ktorý sa s nahrávkami z tohto štúdia stretol, resp. na niektorých priam vyrastal, to musí byť zaujímavý dokument (jedine že by nebol :)))) Hneď po tom, ako mi dohrá "soundtrack" k tomuto dokumentu idem vypiecť Nevermind a nostalgicky potláčať slzy v očiach...:) ()
Je osviežujúce pobudnúť aspoň nejaký čas v spoločnosti hudobníkov, ktorých zaujíma výhradne hudba. Hneď som mal lepšiu náladu a všetko to prázdno, čo sa na nás dnes valí už nie iba z rádií, mi zase raz prišlo nepodstatné. Stále sú tu aj takí, ktorí berú do rúk gitaru, pretože do ich rúk patrí, sadnú za bicie, pretože tam je ich miesto a do štúdia zaliezajú, aby tvorili a naplno sa realizovali, nie predávali pozlátku. ()
je moc fajn vidět, jak chce někdo v té záplavě digitálních popových sraček zdůraznit význam poctivě dělané muziky.. přesto mě většina dokumentu zabývající se historií studia až tak nebavila, pořádně mě chytl až závěr věnující se nahrávání alba Real To Reel, který je nabitý neskutečně pozitivní energií.. silné 3* ... P.S.: Dave Grohl je machr! :) ()
Nie som nejaký hudobník a nadšenec, ktorý by ovládal históriu hudby, mal k veciam nejaký bližší vzťah a spomienky a preto by som nechcel brať eufóriu ľuďom z tohto dokumentu. Ja dokážem hodnotiť všetko možné, aj najstaršie diela, viem si k ním priradiť svoj subjektívny názor, či sa to posunulo alebo nie, či to bolo prínosné, nudné a podobne. U tohto diela mám problém, lebo to boli veci, aké som čakal, proste spomienky na jednu oblasť, jedny budovy, jeden pult a spomienky na prežité roky ľudí, ktorí sa s tým pultom hrali a vedeli vyrobiť hudbu podľa vtedajšej techniky a boli v tom experti. No prišlo niečo podobné, ako sa stalo ľuďom pri prechode z nemých, či čiernobielych filmov, na ozvučené, či farebné a proste technika zmenila svet aj životy ľudí. Pre mnohých to je zrejme nostalgické dielo, plné rozhovorov so známymi ľuďmi, ku koncu také oprášené retro ako by sa dalo obrazne povedať, no v prvom rade je to isté spomienkové dielo, možno aj inšpiratívne v niečom. Je to niečo, čo som čakal, pre mňa priemer, neprekavpilo ma to, nezaujalo veľmi, ide to pomimo mňa. ()
Já to měl přesně naopak než píše neoBlast, teprve po nudné exkurzi do historie, kterou jsem víceméně musel přetrpět, mě druhá polovina konečně zaujala, ale vidět to jednou mi docela stačilo. Pochybuju, že si to někdy pustím znovu, proto jen průměrný hodnocení. Pokud by to bylo o něčem, co je mi bližší, bavilo by mě to víc. Tohle je hlavně dokument pro Grohla než pro mě. ()
Particka hudebnich duchodcu vzpominajici na zlate casy analogoveho nahravani v jednom zaplivanem studio pajzlu zvanem Sound City a masivni uctivani jednoho predpotopniho mixing boardu Neve 8028 jako svateho gralu hudebni historie. Tohle tema vetsinu lidi nevezme a funguje spis jako nostalgicka vzpominka pro zucastnene hudebniky, ale nastesti se mezi hosty obcas mihnou zajimave osobnosti, ktere si zapolemizuji na tema analog vs digital, zachovani lidskeho elementu v hudbe a ve finale si spolu i zahraji, takze nejaky smysl to ma. Vysledek vysel ve forme doplnujiciho soundtracku "Real to Reel" plneho kolaboraci vetsiny zucastennych typku, ktery byl pod producentskou taktovkou Butche Viga (Garbage, Nirvana, Smashing Pumpkins..) nahran prave skrze legendarni Neve board. Za zminku stoji hlavne "You Can't Fix This" s vokalem Stevie Nicks a "Mantra" od trojice Reznor/Homme/Grohl, kterou si zde v dokumentu kluci hraji instrumentalne a jejiz finalni vokalni verze na soudntracku je jeste lepsi. 7/10 ()
Jak shrnout tento dokument, o němž jsem před jeho shlédnutím věděla pouze to, že jej natočil Dave Grohl? Ačkoliv jsem do této doby o pultu Neve a studiu Sound City neslyšela, film jsem doslova zhltla jako malinu. To nadšení, muzikantské souznění a přátelská atmosféra z něj přímo čiší. Ne všechny kapely a hudebníky, kteří se v dokumentu objevili, jsem znala, což ale nebylo vůbec na škodu. Hlavní poselství, které se film snaží divákovi podat, by šlo parafrázovat na "Kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten používá Pro Tools.":-) Zásadní věcí pro mě ale nebyl znatelný rozdíl mezi analogovými a digitálně upravenými nahrávkami, ale upřímný zápal pro hudbu, který z Davea Grohla přímo tryská, a kterým dokáže doslova nakazit všechny ostatní. Tímto se u mě zařadil po bok podobně pravověrného a svéhlavého muzikanta - Lemmyho z Motorhead - "I'm in love with rock 'n' roll, it satisfy my soul.That's how it has to be, I won't get mad." ()
Opět a znovu se potvrzuje moje teorie, že na co Dave Grohl sáhne, je prostě ohromné. ()
Aktuální rockový mistr, génius a legenda Dave Grohl se rozhodl ukázat, na čem mu opravdu záleží a proč vlastně tu hudbu dělá. A povedlo se mu to zatraceně dobře. Dokument samotný je natočený svižně, příjemně a nenudí. Co je ale teprve vrchol, to je soundtrack. Album, za které by se nemusela stydět rocková síň slávy. Slyšet vedle sebe trio Homme-Reznor-Grohl je hudební svátek. Když se na stejné desce ještě setkáte s Paulem McCartneym, Franckem Blackem či Corey Taylorem... no sakra! ()
Zdá se, že Dave Grohl je natolik fascinován svým vlastním příběhem, že k tomu přizval i nejslavnější jména, a ve jménu bigbeatu ten příběh legitimoval. Ale možná taky, že to fakt dělá z lásky k hudbě. V každém případě se člověk zase něco dozvěděl, teď už vím, že dokumenty netočí jen Helena Třeštíková a BBC, ale i pohrobek Nirvany. Dobrý zvuk a místy i muzika. 70% ()
Že neznáte artisty či grupy jako Fleetwood Mac, Tom Petty and the Heartbreakers, Rick Springfield, Chili Peppers, Guns 'n' Roses nebo Metallicu a jejich Nevermind? Nevadí! Jistá hudební gramotnost by měla levitovat v každém z nás, bohudík frontman Foo Fighters bere ohled na zabedněnce jako jsem já a vytvořil definitivně širokoprofilový dokument, jež se opírá o slavné upocené hvězdy a cigarety típané do koberce v Sound City. VOLUME UP a užívejte si dominantní bicí z 80'! 88% Celosvětový výdělek k 4. 11. 2013: $421,187 ()
Sound City je jednoznačně efektním dokumentem, a je tak trochu těžké mu nefandit, pokud hudbu doceníte i za hranicí lokálního agrometalu a Tomáše Kluse. Je totiž velmi pravděpodobně, že v Sound City Studios vzniklo nejméně jedno z vašich nejoblíbenějších rockových alb (ale jsem si jist, že podobně efektní diskografii mají určitě i jiná studia, která bohužel neglorifikuje mecenáš typu Grohla). I Dave si utrhl kus koláče slávy pro sebe před více než 20 lety a jeho nostalgie prolitá dětským enthusiasmem je zde pochopitelná, a dokud se vypráví o historii proč ne... Jakmile se ručička stopáže přehoupne přes 60 minut a dokument se od historických faktů přehoupne do jammování se starými bardy - ODPAD. Byl jsem na tu proměnu připraven, ale stejně to byla nuda k uzoufání, změna tempa (resp. jeho zastavení) i vyznění... Potkalo to It Might Get Loud, potkalo to Foo Fighters: Back and Forth, je to snad nějaké prokletí, že současné highspot hudební dokumenty neumí skončit v nejlepším? 40 % ()
Dokument o štúdiu kde išlo predovšetkým o kvalitnú a poctivú hudbu. Žiadne honby za peniazmi, i keď aj tie hrali v tom úlohu, len byť najlepší a "stvoriť" tých najlepších umelcov. David Grohl vytvoril úžasnú sondu do štúdia, ktoré prakticky vytváralo tie najlepšie albumy histórie, sám som bol prekvapený koľko umelcov tam zakotvilo a čo všetko tam vzniklo. Je naozaj fajn, že ešte niekto má snahu zachovať to čo je dobré, a šíriť do ďalej. David Grohl je človek ktorému veľmi fandím a po pozretí Sound City mi je jasné, že on je hudobný Boh súčastnosti. ()