Mustang

Mustang je až podezřele podobný Smrti panen, kvalitou se ovšem „originálu“ ani zdaleka nepřibližuje. Se snímkem jsem měl hlavně 1 problém, a to dost zásadní. Vůbec mu věřit. Začalo to úvodem se školou, který poměrně jasně naznačoval, že tahle část Turecka nebude (tak?) zaostalá, spíš naopak. A najednou přijde „ta“ událost a bum, „středověk“. A i kdyby strýc s babičkou začali tyhle pořádky zavádět, zničehonic by se k nim přidalo i okolí? A co škola, nemocnice (možná ne při pohledu na zbraň, ovšem potom?), sociálka, policie…bez reakce? Možná jsem jen hloupoučký neznalec tureckých poměrů, ale opravdu tomu nevěřím. Dále, logické kiksy. Náhlá změna chování babičky hned v úvodu? Prakticky neodhalené výlety z domu a nazpátek? Prostřih na falešné hlavy dávno po „tom“? A řada dalších podivných scén. Aplikování humoru mi pak přišlo násilné, atmosféra (jakou měla právě Smrt panen) úplně chybí, konec je zas naivní. Slušná technická stránka a mé občasné záchvěvy fandění hlavním postavám stačí asi tak na 2*, víc ani ťuk. (06.10.2016)

Ale choďte niekam... Áno, turecký vidiek vo východnej časti krajiny je naozaj oproti západu Turecka konzervatívnejší, ale nie je to žiadna Saudská Arábia ako tu bolo občas až prehnane prezentované. Úspech tohto filmu si fakt vysvetľujem jedine tou cielenou hrou na city európskemu publiku, ktoré vždy s obľubou ocení kontroverziu ohľadom náboženstiev (a obzvlášť teraz je islamská problematika v kurze). Na môj vkus to bolo ale dosť prehnané (a to teraz nenarážam na morálno-etickú stránku filmu) a miestami to bolo žiaľ aj trochu nelogické. Keby je príbeh situovaný kdesi do konzervatívnejších častí islamských končín, tak by som to asi prijal s väčšou dôverou. Čo sa však týka scenáru a príbehu ako takého, tak to celkom ušlo, a v podstate ma to aj bavilo (samozrejme v kontraste so spomínanými výhradami). Najviac zo všetkého tá snaha vzoprieť sa predpokladanej budúcnosti... (31.12.2015)

Klasickej festivalovej stinker - přepálená forma, absence jakékoli jemnější finesy, dvojrozměrné postavy, nucené zvraty, neobratné změny tónu vyprávění, ke konci nesnesitelně rozbředlé a ubulené... přiopomíná to pokus dojmout cilizované Evropany krutými tradicemi rurálního Turecka, které je tu vylíčeno z velké části jako agresivní (incestní) vězení. Neříkám, že v tom není racionální základ, ale tomu filmu se nedá absolutně věřit. Vyděračské festivalové HLPéčko se všemi neduhy... #kviff2015 (07.07.2015)

Nepochopitelně přeživší středověké téma představené optikou novověkého liberálního filmu, který sladce zpřístupňuje svou sociokritickou látku i zcela neznalým obyvatelům křesťanského západu. Hezky natočeno, bez zbytečných příkras a sentimentu, na druhou stranu ale s až zarážejícím emocionálním odstupem a v některých chvílích stylem, který více než umělecky zatížené festivalové drama (viz úvod na pláži) připomíná lacinější vzdělávací polodokument. Ale co mi vadí spíše, a proč také nedávám ani shovívavé čtyři hvězdičky, je skutečnost, že scénář nedokázal navázat takřka jakýkoli pozitivní vztah mezi mnou a hlavními hrdinkami - zatímco jsem totiž kroutil hlavou nad tím, jak zastarale a diktátorsky může být stále nakládáno s nevinnými svobodnými lidmi, jejich konkrétní osud mi byl zároveň tak nějak úplně ukradený. A tak by to být nemělo, obzvlášť u podobně laděného snímku... 70% (05.01.2016)

Turecké Virgin Suicides jak vyšité, o tom žádná. Nebudu říkat, že tu byla nějaká inspirace či co, je možná že režisérka Coppolino dílo nikdy neviděla, ale rozhodně dosahuje podobných kvalit a podobné síly příběhu. Myslím, že opravdu můžeme být rádi za to, v jaké části světa žijeme my, protože těch pěti děvčat mi bylo vážně neskutečně líto a jsem v celku rád, že to nebylo zakončeno kompletně tragicky. Z letošních zahraničních oscarových nominovaných mám za sebou pouze Theeba a toto, ale nebojím se dát 5 hvězd, protože mě to emocionálně rozsekalo možná ještě víc, než Virgin Suicides. (20.02.2016)