poster

Oculus

Psychologický / Horor

USA, 2013, 104 min

Režie:

Mike Flanagan

Producenti:

Trevor Macy

Střih:

Mike Flanagan

Scénografie:

Russell Barnes

Kostýmy:

Lynn Falconer
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • J*A*S*M
    *****

    Zjevení. V době, kdy většinový divák hodnotí kvalitu hororu dle počtu a účinnosti lekaček, to takto nezvykle vyprávěná duchařina zaměřená na postavy nebude mít vůbec lehké, ale já vlastně nemůžu být spokojenější. Příběh o zrcadle, v němž sídlí zlo, jež se dostane svým vlastníkům do hlavy a zatáhne je do šílenství. A to ve dvou časových rovinách, jež Flanagan vypráví souběžně a navíc je do sebe různě prolíná. Kdybych měl vybrat jedno slovo, které Oculus nejlépe popisuje, vybral bych "tíživý". Postavy jsou sympatické, člověk by jim hrozně přál šťastný konec, ale zlo skryté v zrcadle je silnější. A ta tíha, beznaděj, na diváka prostě dopadne. Spíš než k Insidious, The Conjuring a podobným moderním duchařinám má Oculus blíž třeba ke Kubrickovu Osvícení - právě tím pomalým, ale důsledným budováním bezútěšné atmosféry. Herci jsou bez výjimky výteční, technická stránka bezchybná. Kdo tedy preferuje znepokojivý slow-burn před strašidelnou atrakcí, neměl by váhat ani minutu. Absentia nebyla náhoda, jsem zvědavý, co přijde dál. Oculus je úspěšně proměněnou šancí vstoupit do první hororové ligy.(25.5.2014)

  • Fr
    ****

    ,,ZNOVU SE POTKÁVÁME. UŽ MUSÍŠ MÍT HLAD...“ /// Neboj, neschyluje se k hromadný žranici ve fasfoodu. Spíš k malý seanci v baráku u zrcadla… Navnadí to už v povinný úvodní seznamovačce. Minulost se prolíná se současností a takovýhle strašeníčka já můžu. Teplota stoupá (hovno chřipka. V baráku…) … a navíc je tu pár zajímavejch nápadů – nebo spíš vychytávek, než to začne i hezky strašit. Malej (postav pár), ale rozhodně horor z vyšší ligy. Tam já mám třeba The Conjuring nebo (byť lepší) Sinister. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám zrcadlo, který by mně řeklo… vlastně vono ví (a umí) všechno! 2.) Thx za titule ,,malia“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **(8.6.2014)

  • kingik
    *****

    Slyšte o bájné Zemi za zrcadlem, v níž jsou všichni na sebe hodní, všichni spolu souloží a mají se rádi. Tak to pozor! Byla to jen iluze, klam. Zase nám lhali. Jsme obětí klamu a donese nás to do záhuby. Negativní následky prokletého zrcadla už v dětství pocítili sourozenci, Kaylie a Tim, když byli svědky rodinné tragédie, kdy si jejich maminka s tatínkem přestali hrát na doktory a sami by nějakého pracovníka v bílém plášti potřebovali. Ono přece jen není úplně v pohodě, když tatínek přivazuje běsnící maminku, následně se s nepřítomným výrazem a s pistolí v ruce plouží po domě, aby dětičkám řádně domluvil. A sourozenci si tenhle otřesný zážitek přenesli ve vzpomínkách i do své dospělosti, prostřednictvím retrospektiv neustále se prolínajících s přítomností o něj nebude ošizen ani divák, a spolu s ním i to zpropadené zrcadlo, které k nim doputovalo, aby si s nimi vyřídilo účty. Sourozencům to nedá a začnou se zrcadlem experimentovat. Mike Flanagan šel na to strašidelně. Vědom si toho, že působivého hororu docílí, když starožitné impozantní zrcadlo nechá dělat svoji práci, obestře jej tajemstvím a strukturu filmu udělá originálně neproniknutelnou a neodhadnutelnou. Obsadil dobré herce, kteří se svých rolí zhostili sympaticky. Rory Cochrane a Katee Sackhoff jako rodičové jsou už známí. Ne tak Brenton Thwaites a Karen Gillan v rolích sourozeneckého páru, kteří své herecké kariéry rozbíhají. Osobně jsem zvědavý na Karen, která má před sebou pořádnou porci potenciálně zajímavých projektů. Mike Flanagan před tímhle filmem nedisponoval dostatečně zajímavým režijním rukopisem.Teď je ale všechno jinak a může se stát velice osobitým režisérem hororů. Vytrousil nepříjemný film. A to neměl k dispozici scénář, z něhož by sálalo něco sebevědomého a urputně vyhroceného. Jenže pak to všechno kousek po kousku sladil, až z toho vyšel mistrovský kousek, který, budete-li jej sledovat o samotě, přivodí vám kousáníčko nehtíků. Zrcadla si žijí vlastním životem. Dívat se do nich, vidíte, jak na vás zub času hlodá. Rozbít je, jste na sedm let v prdeli. Ale počkat, nepodlehl jsem mýtům a pověrám o zrcadlech nějak moc? Ale kdepak, to si zase jeden šikovný režisér do diváka zajel střepem ze zrcadla, což příjemně bolelo. Au! V tomhle filmu se pojídají střepy. No, to je tedy jídelníček. No jo, zase nám lhali. A kdo že nám to lhal? No přece výrobci zrcadel. Kdepak politici. Pamatujte si, za všechny nepravdy můžou výrobci zrcadel. 90%(11.12.2015)

  • sochoking
    *****

    Niečo veľmi podobné som zažil na vlastnej koži, ked' som hulil šalviu cez bongo. A stačili len tri prásky!(3.6.2014)

  • Botič
    ****

    Ponaučení pro příště - když lovíte duchy, tak za žádných okolností nevěřte hračkám od Applu! Mike Flanagan nechá postavy dvakrát prožít jejich nejhorší den v životě a divákovy nervy šponuje tak, že slabším jedincům z toho slezou nehty na rukou.(7.6.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace