Pozvolna plynoucí film o milostném trojúhelníku mladého klavíristy, ještě mladší, těžce pochopitelné ženy a jejího hluchoněmého manžela. Na filmu se asi opravdu velmi podepsalo to, že neobsahuje všechny původní části příběhu (první sestřih měl tři hodiny - vystřižena byla celá postava "čtvrtého" z onoho trojúhelníku). Přes skvělé herecké výkony všech představitelů jsou motivace postav nakonec nepříliš jasné a vyznění filmu vyšumí kamsi do prázdna. Šťastná je myšlenka, vyzradit konec hned na začátku.(6.1.2007)
Příběh o lásce, vině a trestu v režii svátečního tvůrce Jánose Xantuse působí celkem opojným a zlehka plynoucím dojmem, v němž hlavní roli má tělesnost, erotický šarm rockové zpěvačky Mari (Marietta Méhes) a samozřejmě hudba. 70. a 80. léta, to je zlatý věk maďarského, žánrově spíše undergroundového („kosmického“) rockového stylu, z něhož se zrodila i kapela Trabant. Frontman Mihály Víg, mladý a ostříhaný, zde na koncertech doprovází Mari a stojí i za hudební stránkou celého, rytmicky a svižně ubíhajícího snímku. Mariin milenec Laci (polská hvězda Boguslaw Linda) je zase klavírní virtuóz. Mari však žije svázaná s hluchoněmým manželem Jánosem (divadelní režisér Andor Lukáts). Nešťastný a ve výsledku osudový vztah této trojice ústí do symbolického závěrečného obrazu (tečku za tragédií zná divák z prologu), kdy Mari odplouvá na lodi do nového světa a opakuje si anglickou větu „Eskimo woman feels cold… feels cold…“(17.1.2012)