V blíže neurčeném finském městě se každý rok koná sjezd komunistů z celé Evropy. Pokaždé se v hotelové sauně schází stejná skupinka komunistů a vypráví si, co nového se za ten rok seběhlo. Jedinou vyjímkou je Polák Janek, který není komunista, ale je v Solidarnośći. Je na to také jak se patří hrdý a dával všem najevo, co si o nich myslí. Následující rok se opět sejdou, ale Janek už zdaleka není tak sebevědomý, je plný obav, neboť v Polsku komunisté vyhlásili stanné právo a Solidarność už zdaleka nemá tak pevnou pozici (1980). Během svého pobytu ve Finsku se Janek rozhodne zůstat a nevracet se do vlasti.
Další rok všichni očekávají, zda-li se objeví Janek a bude jim vyprávět, jak se mu daří v nové zemi. Janek se skutečně objeví, ale ze svého nového života není příliš uchvácen. Rus Jurij jeho chování odsuzuje, má ho za zbabělce, který opustil svou vlast, když ho nejvíce potřebovala. Strhne se vášnivá diskuze, Jurij tvrdí, že by to nikdy neudělal, že je to otázkou cti. Ostatní se tedy domluví a ušijí na Jurije boudu. Pustí do tranzistorového rádia falešnou zprávu, že v Rusku je revoluce a že vyhlásili stanné právo. Jurij se vyděsí, Janek mu dá k dispozici své auto a Jurij ujíždí na emigrační úřad požádat o azyl.
(mutace)
