Režie:
František FilipObsahy(1)
Veleúspěšné divadlo Semafor vstupovalo do desáté sezóny. V srpnu téhož roku vstoupila vojska Varšavské smlouvy do Československa. Rozhovor s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem byl pořízen v září 1968. V pořadu zazní písničky – "Pudivín", "Teplé prádlo", "Já znám jeden šťastnej kraj", "Proč se lidi nemaj rádi", "Zakoupil jsem v Dejvicích" a "Babety" z recitálu J. Šlitra "Ďábel z Vinohrad"... Divadlo Semafor (zkratka SEdm MAlých FORem) založil Jiří Suchý v roce 1959. Brzy se stalo velice populární a na lístky se stála fronta „přes noc". Ze zpěváků, kteří zpívali v Semaforu se okamžitě staly hvězdy (K. Gott, W. Matuška, E. Pilarová, H. Hegerová) z jejich písniček „šlágry". V roce 1968 vstupovalo Divadlo Semafor do desáté sezóny. Bohužel přišel srpen 1968 a invaze vojsk Varšavské smlouvy. Reportér Ladislav Daneš navštívil o měsíc později oba protagonisty a vyzpovídal je. Nikdo z nich netušil, že za pár měsíců zemře Jiří Šlitr a že divadlo bude mít téměř likvidační politické problémy. (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Velmi sinalý Jiří Šlitr a mladistvý Jiří Suchý v rozhovoru řeší, kdo z nich dvou je lepší... :o) Z povídání příliš nečpí posrpnová nálada, naopak nejednou se pánové projeví jako mistři nadsázky a humóru. Vstupní song Nadi Urbánkové se mi díky jejímu hlasu v plné kráse zamlouvá nejvíce. A zpívat budou všichni, i ti, co neznají slova. Kdo nebude zpívat, bude zastřelen! ()
Podzim 1968, okupovaná země. Zakladatelé Semaforu sedí bok po boku v prázdném hledišti, naproti nim reportér. Aniž by to tušili, začínají svou poslední kompletní sezónu. Právě z divadla sundali ceduli s nápisem: Divadlo přestává tam, kde do salvy smíchu, zazní salva z děl! 🤓 Ale jejich múzy už zase promluvily. Jsou to fešandy, dí pan doktor a rozehraje pověstné ďolíčky v laskavé tváři. Hlavně, aby nezačaly být zatrpklý, řekne mladší Jiřík a pokračuje: Múzy musej mluvit, jinak by to vedlo k malomyslnosti a depresi národa - směju se, tudíž existuju. …Reportér: Nejvíc se tu teď hrál Ďábel z Vinohrad, kde stáruje pan doktor Šlitr… S: Já teď píšu horror - Co je to česky? ptá se reportér. - Hrůzák, neboli děsoviště, odpoví S, nebo šokiáda, dodá Š. První celostátní šokiáda to bude, rozvádí S, ovšem v podstatě to bude legrace… A taky se pokoušíme napsat druhého Jonáše, legrace kolem toho rozvrzanýho piána a slečny Mici, rozpovídá se Š. (To bude jejich poslední hra Jonáš a doktor Matrace.) 🤓 Jiříci se zábavně špičkují jako vždycky - furt se hádáme, řeknou téměř unisono. S: Velice často hovoříme o tom, kterej z nás dvou je lepší, což je jasný, že jo. - No já., vpadne Š - S: Slyšel jste? Opakuj to. … Ani Miluška to naštěstí, byť pod nátlakem, není schopná rozhodnout. 🤓 Vskutku vzácná půlhodinka, včetně několika smutně alegorických “odbojových” protiokupačních songů z Ďábla: Podivín, Teplé spodky (méně vodky, teplé spodky), Calypso o šťastné zemi, Proč se lidi nemaj rádi, Zakoupil jsem v Dejvicích sedum prken žehlicích (zpívají všichni i ti, co to neumí, kdo nebude zpívat, bude zastřelen) a protiokupační verze Babetty. 🤓 Potřeba semknutosti a vzájemně se povzbuzující blízkosti ve vztahu k divákům při představení i mezi S+Š při rozhovoru je zjevná a dojemná. Š druhého Jiříka téměř objímá. S, mladší a menší z dvojice, měl vždycky tendenci se ke stoickému panu doktorovi tulit, opřít se o něho. V této smutné a těžké době, jako by Š konečně zvedl závoru…A nakonec Suchého moudrost z jejich staršího songu: Život není jednoduchej, je to vlastně kolotoč. Člověk by rád volal juchej, jenže mnohdy nemá proč. Když je všechno pěkně sichr a člověk se raduje, obyčejně krutej vichr znenadání zaduje. 🤓 Takže musím přidat ještě můj oblíbený Šlitrův joke úplně z jiné doby a odjinud. V zákulisí Jonáše a tingltanglu osloví Šlitr semafor girl hrající Mici. Š: Mici, víte, že Dvořák o vás napsal árii? - Mici: Ne. - Š: My cizinou jsme bloudili… ()
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1003351719-jak-se-mate-co-delate/26853130317/ ()
Líbí se mi i méně známé písničky "Pudivín" od Nadi Urbánkové nebo "Teplé prádlo" Jiřího Šlitra. Nejlepší je rozhovor redaktora Daneše s oběma protagonisty divadla Semafor. Vtipné odpovědi, ne tolik známé v rámci jiných sestřihů v dokumentech o tomto divadle. Měl jsem štěstí vidět v té době v Semaforu představení "Recital" s Jiřím Suchým, Jiří Šlitr byl na Světové výstavě v Montrealu. ()
Galerie (1)
Reklama