poster

Kdysi byli bojovníky

  • Nový Zéland

    Once Were Warriors

Drama / Krimi

Nový Zéland, 1994, 102 min

Režie:

Lee Tamahori

Scénář:

Riwia Brown

Kamera:

Stuart Dryburgh
  • lillien
    ****

    Je to prostě pořád stejná písnička. Některá etnika mají nesporně smysl pro rytmus, tanec a hudbu a když mají možnost chlastat a pobírat dávky, je to v podstatě to jediné, čemu se celý život věnují. S tím, že ten chlast by figuroval někde na první příčce. Stejně jako u nás, ani maorský cigoš, jsa denně vožralej (jak zpívá Pepa Vojtek) nejde pro ránu daleko, a byť mu nelze upřít elegatnější zápasnický styl, než když na vás naše utlačovaná menšina vytáhne v hospodě kuchyňák, je to jinak pořád to stejné schema. Čili s ožralcem a vymaštěncem navíc to bude vždy o držku. Snaha o návrat k tradicím rodu je zde sympatická, ale bohužel v realitě již předem odsouzená k záhubě. Film o násilí, beznaději a odporu přijmout vnucená pravidla. Zde víceméně pravidla předurčující ženy jistých etnik k tomu, aby držely pusu a roztáhly nohy, když ožralý patriarcha zavelí a z toho vyplývajícví vnitřní boj s bezmocí, hrdostí a důstojností.(23.1.2013)

  • misterz
    *****

    Uf, tak toto bola čistá esencia krutosti. Film buď rozdýchate a dáte mu 4-5 hviezd alebo nie a pošlete ho na smetisko. Tu neexistuje žiaden kompromis. Áno, kedysi to boli bojovníci, teraz to sú však väčšinou len socky a alkoholici - Maorovia (pôvodní obyvatelia Nového Zélandu). A tiež nie zriedka to sú ľudia, ktorí si svoju vlastnú bezútešnosť a neľahkú životnú situáciu vybíjajú hlavne na svojej vlastnej rodine. A to je to najhoršie čo môže byť. Snímku kraľuje tak hnusná, bezútešná atmosféra, živená krutosťou, bezcitnosťou, pijatikami a totálnou brutalitou, až z toho ide mráz po chrbte. Komu sa podarí vcítiť do tých detí a aspoň čiastočne si predstaviť ich smutný život v takejto komunite, ten prežije ohromný citový otras, srdce vám stiahne tak tuho až sa rozplačete, tí citlivejší určite. Pretože násilie na rodine, ženách a deťoch je jedna z tých najodpornejších vecí, aká sa vám môže v živote pritrafiť. Jednoducho atmosferická bomba, skladám poklonu.(20.9.2014)

  • lola3121
    *****

    Film jsem viděla před lety a velmi silně na mě zapůsobil. Teď jsem si to zopakovala a zážitek stále stejný – krásný, ale drsný film. Náhled do života Maorů, pro nás trochu exotický. Natočeno velmi realisticky, skoro jsem se vžila do pocitů manželky, mlácené opilcem-manželem, která ho i přesto miluje. Dopadnout to dobře ani nemohlo, jak už to v životě chodí. Myslím, že podobné příběhy se odehrávají nejen na Novém Zélandu.(21.3.2010)

  • Tomco
    *****

    hovoril som si, tak dobre hodnoteny film a na reziserskej stolicke tamahori? tak teda klobuk dole za tento pocin. maximalne drsny film preplneny nasilim, brutalitou a strachom. ta realnost priam desi.(9.9.2007)

  • Le_Chuck
    *****

    Nahliadnutie pod pokličku spolunažívania jednej Maorskej rodinky. Teda skôr prežívania. Drsné scénky násilia, len podtrhujú surovosť snímku, ktorá spočíva skôr v beznádeji a zobrazení života sociálne najnižšej skupinky, než v mlátení hlava nehlava, ako by sa s okolitých príspevkov mohlo zdať. Ako tu niekto správne poznamenal týmto filmom si Tamahori (zaslúžene) otvoril dvere do Hollywoodu, žiaľ svoj tieň zatiaľ neprekročil.(15.12.2005)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace