Blázni ze stadiónu

Toto natočili skutoční blázni. Čistá groteska od samého začiatku, kde netreba hľadať nejaký zmysluplný dej, aj keď by sa tam možno aj dal nájsť. Horšie, že veľmi málo situácii bolo vtipných, a grotesku práve podľa toho musím hodnotiť. Celému filmu by viac sedelo, keby bol kreslený, tá šialenosť by kreslenym postavičkám viac sekla. Toto je jeden z tých filmov, kde je akékoľvek hodnotenie prípustné, všetko závisí od nálady diváka. (07.11.2015)

Nemôžem sa ubrániť pocitu, že po úspechu Bažantov, ktorí sú plní absurdného streleného humoru, si autori povedali, že znova zavítajú do rovnakej vody. Na tom by nebolo nič zlé, keby si zachovali aspoň trocha originality. Vtipy boli veľmi podobné ako tie predošlé, to akoby len niekto vzal tie staré a zmenil len postavy a prostredie. Filmu chýbal lesk, niečo, čo by ho robilo jedinečným a nezabudnuteľným. Popravde, pamätám si už len scénu s pretvorením sochy. I to asi len preto, že som to predvídala. 60% (24.07.2012)

Groteska měla dvacet minut a u mistrů jako byl Keaton, Lloyd či Chaplin fascinuje její propracovanost. U Les Charlots vítězí kvantita nad kvalitou. Většina gagů patřila k provařeným už v dobách němých grotesek, jen tu a tam se vyloupne něco originálního. A na rozdíl od těch nějlepších Charlotovek tu chybí nejen přesah (Velký bazar), ale i kostra celého filmu. Co by mohlo alespoň trochu fungovat na ploše dvaceti minut, v celovečerním formátu nudí. (29.05.2010)

Ale jo. U Claude Zidiho oceňuji,  jak jeho pozdější kousky, kdy se mu již podařilo gagy skloubit i se souvislým příběhem a spolupracovat s mnoha hvězdami francouzské komedie, tak i tyhle začátky s bažanty, protože prostě čpí krásnou láskou ke hravosti, rošťáctví a grotestnosti. Ano, Bažanti byli super a to natáhnutí série gagů do celovečerního filmu je mi taktéž velmi sympatické. Nakonec i ta jednotná línie se sportem se podaří  udržet a že mě jinak sport tolik nebaví, tak tady byl fajn. Ostatně pro lásku se vyplatí i sportoval a u té smrštĕ gagů si ani nešlo vydechnout. Byť některé jsou geniální, některé splynou a některé se pohybují až trochu na hranici trapnosti. Ale v celkovém dojmu jde o příjemné hravé antré s milou atmosférou, které tentokrát obohatil i mistr malých roli Paul Préboist se svým (filmovým) tlustým synkem. Snad jen trošku škoda, že oproti úvodnímu dílu nebo Velkému bazaru Bažanti film neobohatili o hudební nádech a neobstarali nějáký song. Ale úvodní melodie je vynikajcí. A jinak všechny případné nedostatky vynahradí to, co jsem napsal již u předchozího dílu. Bažanti byli (minimálně ve svých začátcích) velmi sympatičtí.  Jejich hravost je chytlavá, bral bych je hned za kámoše a chtělo by to podobné  optimistické party i dnes.A podobné párty jako jsou tyto filmy taky. (24.05.2021)

Ve svých sedmi letech jsem na stadionu potkal čtyři blázny z Les Charlots a od té chvíle jsem věděl, že jsem viděl nejlepší film všech dob. Od té doby se leccos změnilo, třeba můj pohled na nepříliš mluvné grotesky, ale přesto je mám rád. Vždyť mě naučili umývat nádobí v řece, nenápadně krást dřevo z kmene stromu, dělat schody z košťat a vyhrát olympijskou medaili všemi nečestnými způsoby, které jsou k dispozici. A taky mi prakticky ukázali, jak může dopadnout čelní střet skútru s kombajnem. Jsem jim zkrátka vděčný, takže na ně nemohu být při hodnocení přísný, i když mne jejich humor již oslovuje spíše nostalgicky. (05.09.2016)